28.11.2020 | Svátek má René


EVROPA: Alláh peče oplatky

15.8.2016

Lidová moudrost je nepřekonatelná. Sice se správně říká, že Pán Bůh peče oplatky, ale komu se to takhle nelíbí, tak bych rád připomenul, že Alláh je vlastně jen jiné jméno Boha. A taky nám další lidové přísloví praví, že „kdo s čím zachází, tím také schází“.

Před návštěvou německé kancléřky Merkelové v Praze tato hluboká zkušenost do reality dneška přímo tryská a určuje nejen téma rozhovorů. Ale vlastně určuje budoucnost Německa a jako téměř vždy i naši.

Německo již po staletí, nejen v posledních dvou stoletích, využívalo vždy to, co se za Hitlera označovalo jako „pátá kolona“. Čtyři válečné kolony byly „oficiální“ a „pátá“ kolona byla skupina osob působících proti vlastnímu státu anebo státu, kde žili. Obecně známým se toto označení stalo, když Německo použilo sudetské Němce proti Československu.

V posledních čtyřiceti letech si západní Evropa doslova dovezla „pátou kolonu“ složenou z muslimů. Hloupé řečičky historicky a politicky nevzdělaných „moudrých hlav“, jak je většina muslimů mírumilovná, jsou doslova blábolem. Tak jako v v minulosti a hlavně v 19. století byli Němci hlavně Němci, Muslimové jsou dnes hlavně muslimové. A Turci jsou hlavně Turci. To, že jsou v Německu Turci i ve vládě a parlamentu, nic moc neznamená.

Také za první republiky značná část německých politických stran, takzvaně „aktivistických“, spolupracovala v politickém systému Československa. Např. Německá sociálně demokratická strana dělnická, Německý svaz zemědělců, Německá křesťansko sociální strana lidová a Německá demokratická svobodomyslná strana. A jejich ministři seděli ve vládě. Němečtí nacionalisté – Henleinovci - byli původně v menšině. Sudetoněmecká strana získala první parlamentní úspěch až v roce 1935.

A přesto právě nejagresivnější nacionalisté ovládli v rozhodující době Volksdeutsche - tedy zahraniční Němce žijící nejen v ČSR a ti pak byli silou, která pomohla zničit Rakousko i Československo.

Dnes má Německo na svém území přesně nezjistitelný počet muslimů. A jak ukázaly poslední události v Turecku, po převratu od řízené demokracie k agresivní Erdoganově autokracii islámského typu, cca dva miliony „západních“ Turků veřejně proklamovaly svoji náklonnost k islamismu a Erdoganovi. Novému Vůdci Turecka. Rakouští Turci uspořádaly mohutné a divoké demonstrace, kde tak jako kdysi sudetští Němci přísahali věrnost Turecku a jeho vůdci. Hesla „Řekni a my je zabijeme“ a „Řekni a my zemřeme“ byla míněna vážně. Tlučou-li morálními výtkami Čechy už 70 let po hlavách Němci, sudetští Němci a dnes eurohujeři, že prý bylo „Československo stát, který ve vztahu k Němcům selhal“ (viz kniha historičky Mary Heimann, která tvrdí, že náklonost sudetských Němců byla zapříčiněna jen a jen „selháním“ Čechoslováků), jak to mají dnes s muslimy oni?!?

Budeme li takto přísní na Německo a vůbec na západní Evropu, oni selhali ještě více. A dokonce si velkou část „páté kolony“, právě ústy Merkelové, pozvali.

Německo se již od dob Přemyslovců pokoušelo ovládnout své sousedy právě „pátými kolonami“. Vystupňovalo tuto agresivní politiku od vzniku Německého císařství 18. ledna 1871, zvaného také II. říše, mělo nacionalistickou agresi jako heslo v první světové válce. A ve druhé světové válce využilo tzv. Volksdeutsche (Němce, jejichž mateřským jazykem byla němčina, ale kteří žili v Evropě mimo státy s německou majoritou - oproti tzv. říšským Němcům) k zničení celých států nejprve zevnitř. Ve jménu nadřazenosti Německa a jeho Vůdce.

Bylo již nějakou dobu jasné, že muslimové v Evropě, pokud získají dostatečně charismatického a (všeho)schopného vůdce, začnou být elementem rychle rozkládajícím celou Evropu. Československo má s podobnou situací tragickou zkušenost. Z toho, jak se stala nástupem nacismu agresivní, neovladatelná a velkou ideou ovládaná skupina Volksdeutsche –sudetských Němců žijících v ČSR - a ta postupně se zahraniční podporou zničila náš stát.

Tak jako tehdy u nás a v Rakousku, se dnes v Evropě k původně agresivní menšině, tehdy nacistů a dnes islamistů, přidají - částečně také ze strachu - ostatní souvěrci. Což se ukázalo například v Bruselu v Molenbeeku. Muslimové věděli, kde a kdo jsou vrazi, a mlčeli. A mnozí těm vrahům pomáhali.

Tak, jako se postupem doby za první republiky v ČSR stávali podezřelými a také skutečně nespolehlivými všichni Němci, děje se tato proměna na Západě s muslimy. Momentálně hlavně s Turky a salafisty. S Turky výrazně v Německu a Rakousku. Demokratický stát prý nemá možnost tyto lidi separovat, případně odstranit z důležitých míst. ČSR tak mělo sice vyzbrojenou a vycvičenou armádu, ale v ní sloužilo cca 30 % německých vojáků. Na které se nedalo v konfliktu spolehnout.

To samé se děje dnes s policií a dalšími důležitými orgány v EU a Německu zvlášť. V systému je „vetřelec“. Částečné přísahy věrnosti zasaženému státu, jaké pořádali třeba demokratičtí Němci za první republiky v Liberci, jsou pěkné, ale zásadně nanic.

Situace dnešní, ale hlavně budoucí německé armády, která je profesionální, ale nemůže zásadně odmítat a vylučovat muslimy anebo vůbec Turky, je tristní. Vláda se na armádu nakaženou muslimy jak ve vnitroněmeckém, ale i v zahraničním konfliktu nebude moci spolehnout. Řešením je drsný postup, jaký použily Velká Británie a USA za druhé světové války, tedy segregace části obyvatel. Ten je ale dnes v EU v praxi nemožný.

Východní státy Evropy muslimy a vůbec neprověřené a rizikové imigranty odmítají. Mají zkušenost s menšinami jak německými, tak s Tureckem jako státem a ideologií (tedy s Osmanskou říší). Ale i s politickou agresivní třídní ideologií, třídním rasismem sovětského typu. A tak odmítají dovolit, aby Německo přes orgány EU zahájilo vytváření muslimské páté kolony na jejich územích.

A to je přesně jedna z hlavních otázek, ne-li ta vůbec hlavní, o nichž se bude jednat. Politika Merkelové a eurosluníčkářů, zastoupených i v naší vládě (Dientsbier ml., Marksová, Valachová, Pelikán atd.), znamená zásadní ohrožení celé evropské civilizace. A jistě také jejich teplých politických míst. Ne-li celé jejich budoucnosti.

Co se týče samotného Německa, to schytává za všechny minulé agrese, válečné a dnes i ekonomicko-politické v EU.

Pohrdavá a expanzivní staletá politiky Německa se dostala do situace, kdy Německem tak oblíbené páté kolony, tentokrát muslimské, hrozí zničit samotné Německo.

Kdo s čím zachází, tím také schází. Ovšem rozvrácené Německo, vedoucí občansko-náboženskou válku, rozhodně není to, co bychom si přáli. Ale naše možnost ovlivnit tento vývoj je velice malá. I když není nulová.

To, co můžeme udělat, je nepustit k nám další muslimy, ať se to zdá velice tvrdé. Jinak se neodvolatelně rozrůstající konflikt náboženské války v západní Evropě přesune i k nám.

Západ vzdal pod vedením Obamy válku na Středním východě, vojáky islámu – džihádisty - Merkelová dokonce pozvala do Evropy. Bushovo heslo, že pokud nebudeme válčit s džihádisty u nich, přijdou oni válčit k nám, se potvrdilo. A teď nám budou západní levičáci radit, co máme dělat? My musíme odolat tlaku nejméně do doby, než odejde Obama a než zmizí Merkelová.

Pak přijde naděje, že se něco změní. Ovšem není jisté, zda k lepšímu. Německo po staletí útočilo na jiné. Posední dvě války vojensky prohrálo, tu poslední však nakonec vyhrálo ekonomicky. A nějak mu to stouplo do hlavy. Asi až moc.

Nikomu však stromy nerostou do nebe. A jak se ukázalo, neumí se bránit politice, kterou samo po staletí provozovalo. Když napadený musí čelit vypjaté ideologii, přesvědčení o výjimečnosti a nadřazenosti agresora a páté koloně doma.

No, je nějaký zásadní rozdíl mezi vraždícími nacistickými ordnery z roku 1938 u nás a vraždícími muslimy dnes v Německu?








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.