Husité prý byli průkopníci evropské integrace

Husitský král u papeže žádal o výjimku pro české země, aby kališníci mohli dál přijímat pod obojí. Tak jako dnes Petr Mach požaduje výjimku, abychom nemuseli zavést euro. Kdyby žil dnes, Jiří z Poděbrad by byl euroskeptik.

Česká televize (17.5.2014): „Poděbrady slaví 550. výročí mírové mise Jiřího z Poděbrad a 10 let od vstupu Česka do Evropské unie. V rámci dnešní akce odhalil premiér Bohuslav Sobotka 28 srdcí znázorňujících vzájemnou mezinárodní spolupráci a sounáležitost členských zemí Evropské unie. Myšlenky českého krále Jiřího z Poděbrad, který žil v 15. století, byly uskutečněny právě sjednocením evropských zemí.“

Jde o učebnicový příklad toho, že si každý režim dějiny vykládá, jak se zrovna hodí. Ateističtí komunisté si přivlastňovali "soudruha Jana Husa", ačkoli ten by je pokládal za bezbožné zplozence ďábla, kdyby je potkal. Nacistický režim si zase přivlastnil svatého Václava a prohlašoval ho za jakéhosi předchůdce Protektorátu Böhmen und Mähren.

Jiříkův projekt „Tractatus pacis toti christianitati fiendae“ (k přečtení zde) ve skutečnosti můžeme pokládat za předchůdce NATO, ale rozhodně ne Evropské unie, jak se nám dnes vtlouká do hlavy. Kdo text četl, ví, že popisuje vojenskou alianci! O regulaci mezinárodního obchodu a výroby v době míru se v něm nepíše ani čárka. Jiřího názor mohou podepsat Mach i Nigel Farage: Kvůli obraně nepotřebujeme být v EU, stačí nám NATO.

Nicméně skutečný smysl návrhu na „středověké NATO“ nebyl v obraně proti Turkům, kteří v roce 1453 dobyli Konstantinopol. Jiří se bál, že papež pošle proti kališníkům novou křížovou výpravu. Proto do projektu vsunul ustanovení, že členské státy nesmějí vojensky napadnout jeden druhého. Projekt měl chránit suverenitu českých zemí proti vměšování ze zahraničí. Hrozbou bylo to, čemu bychom dnes řekli „harmonizace“ evropských norem. Nejvyšší evropská autorita (papež) prosazovala jednotné (církevní) normy pro celý kontinent. Jiřík ale chtěl udržet výjimku pro české země (tzv. Kompaktáta), aby kališníci mohli přijímat pod obojí. Tak jako dnes Petr Mach požaduje výjimku, abychom nemuseli zavést euro.

Dnešní situace s tou tehdejší vykazuje řadu podobností. Rekapitulace z webu 21.století: „Základní ideou pontifikátu Pia II. bylo uspořádání křížové výpravy proti Turkům, kteří po bitvě u Varny (1444) ohrožovali střední Evropu stejně jako pobřeží Jadranu. Potřeboval proto jednotu katolické církve, kterou podle jeho názoru nahlodávali čeští vyznavači kalicha, opírající se o kompaktáta, kompromis dohodnutý mezi umírněnými husity, představiteli basilejského koncilu a císařem Zikmundem Lucemburským v létě 1436.“

Od těch dob se toho moc nezměnilo. Jenom místo „tureckého nebezpečí“ tu máme „ruské nebezpečí“. Potřebnou jednotu Evropy ve stavu ohrožení místo husitů prý nahlodávají tzv. euroskeptici. Ti se odvolávají na to, že při vstupu do EU jim byla slibována autonomie a tolerování jejich národních specifik.

O jaké nahlodávání jednoty se tu ale jedná? Hrozba vnějšího nepřítele se jen využívá jako záminka k pronásledování opozice. Kdo není poslušný, ten je obviněn z kolaborace s nepřítelem. Cožpak ale oslabuje obranu Evropy proti Turkům, jestli se v českých kostelech kromě hostie konzumuje i víno? Jak oslabí obranu EU proti Rusku, pokud bude Česká republika mít odlišnou sazbu DPH než zbytek EU?

Jiří z Poděbrad byl předchůdcem dnešních euroskeptiků i v negativním slova smyslu. Jiříkova výprava neuspěla. Antonio Marini, který ji vedl, byl výsledkem tak otráven, že odešel z Jiříkových služeb a vrátil se k podnikání. Declan Ganley, který v roce 2009 se svým hnutím Libertas chtěl sjednotit euroskeptiky celé Evropy, ve volbách pohořel a vrátil se zpátky k podnikání.

Byl to totiž boj Davida s Goliášem. Evropští panovníci Jiříkovy doby byli napojeni na mocenskou mašinérii stávajících evropských struktur a nechtěli si pohněvat papeže. Stejně jako dnes se spousta lidí bojí mít cokoli společného s euroskeptiky, protože by mohli přijít o evropské dotace a křesla v evropských komisích. Neradi by přišli do klatby.

Svoje vykonala i propaganda. Papež tehdy ovládal hlavní masmédium té doby, kazatelny v kostelech. Evropští panovníci nechtěli s Čechy nic mít, protože jim hlavy vymyla papežská propaganda, která Čechy očerňovala jako bezbožné kacíře. Podobně jako dnes jsou euroskeptici den co den v oficiálních médiích pomlouváni a démonizováni, že prý jsou „protievropští“.

Jiří z Poděbrad bojoval za svobodu českých zemí vyznávat vlastní víru a žít podle vlastních pravidel. A hledal k tomu spojence v zahraničí. Měli bychom se vrátit k Jiříkově vizi. Evropa by měla být kontinentem suverénních zemí, které sdílejí společnou obranu.