Jestli je v nějaké disciplíně evropská vrchnost opravdu dobrá, tak je to ve vymýšlení škodlivých opatření. Povedlo se jí to i v případě iniciativy „Accelerate EU“, neboli „Urychlení EU“.

Evropská vrchnost se s ní vytasila v reakci na válku USA a Izraele s Íránem a následnou blokádu Hormuzského průlivu komplikující zásobování zemí EU ropou a zemním plynem. Tvoří ji pět pilířů, přičemž ve všech případech jde v podstatě o recyklací návrhů, které zazněly už dříve. Takže nic nového pod Sluncem.

Prvním z nich hovoří o „koordinaci zemí EU a dodavatelů fosilních paliv při plnění zásobníků plynu a uvolňování zásob ropy“. V souvislosti s ním pak evropská vrchnost připomíná také svůj rok starý záměr vytvořit energetickou unii. Tedy jakýsi „kolektivní energetický systém budoucnosti“. Což o to. Vzájemná koordinace vypadá na první pohled jako dobrý nápad. Na druhý je to však o něco horší. Máme totiž smutné zkušenosti s tím, jak tyto „koordinace“ v EU dopadají. Vzpomeňme třeba na to, jak při pandemii Covid-19 „koordinoval“ Brusel nákup vakcín. Skončilo to notoricky známou aférou Pfizergate názorně ilustrující, jak evropská vrchnost v otázce transparentnosti „káže vodu a sama pije víno“.

Jedním z očekávání, které je s výše uvedenou „koordinace zemí EU“ spojované, je dosažení výhodnějších cen fosilních paliv při společných nákupech oproti nákupům individuálním. Jenomže zkušenosti právě z aféry Pfizergate ukazují pravý opak. Ceny vakcín totiž poté, co firma Pfizer kontrakt s EU podepsala, „záhadně“ vzrostly z 15,5 € na 19,5 € za kus. Takže se samozřejmě nabízí podezření, zda nejde ve skutečnosti o pokus tento „úspěšný“ model zopakovat i v případě nákupů fosilních paliv. Nečekají nás tedy aféry „oilgate“ nebo „gasgate“?

Druhý pilíř iniciativy má „chránit spotřebitele a podniky před špičkami v cenách energií“. Což není nic jiného než záměr dotovat cenu elektřiny těm, kteří na ni nebudou mít. Evropská vrchnost zkrátka nejdříve svojí zpackanou „zelenou politikou“ zařídí její vysoké ceny, a pak je chce dotovat. Nebylo by v tom případě jednodušší odbourat z ceny elektřiny to, co ji uměle zvyšuje? V první řadě tedy emisní povolenky? Pravda. To by bylo příliš logické a spekulanti by přišli o prachy. A s nimi i ti, ke kterým vedou příslušné penězovody…

Iniciativa samozřejmě obsahuje i staré známé volání po „čistých energiích“, které je obsahem třetího pilíře. Prý se tím máme zbavit závislosti na dodavatelích z nestabilních oblastí. Co však evropská vrchnost zamlčuje, je fakt, že nás tím dostává do závislosti jiné. Konkrétně na Číně, která rozhodně nepatří mezi naše kámoše, ale je také dominantním neřkuli dokonce monopolním dodavatelem technologií a surovin, které jsou k získávání „čisté energie“ zapotřebí. Jinými slovy nás iniciativa „Accelerate EU“ dostává z louže pod okap.

Poslední dva pilíře se týkají budování nové energetické infrastruktury a jejího financování. Potíž je v tom, že nikdo vlastně ani pořádně neví, co bude tahle legrace stát. Objevují se pouze odhady, že dosažení tzv. „uhlíkové neutrality“ do roku 2050 sežere ročně investice ve výši zhruba 1 biliónu €. Celkem to tedy dělá v přepočtu asi 600 biliónů korun. Vzhledem k tomu, že roční HDP České republiky dělá 8 biliónů korun, to znamená, že bude potřeba utratit zhruba 75 ročních HDP naší země. To už je pořádný balík a znamená to najít dostatečně velké množství naivů, kteří budou chtít své peníze do „zelené politiky“ nacpat. Nebo k tomu použít úspory občanů EU, jak navrhuje „Strategie unie úspor a investic“. Co by se s těmito penězi asi dělo a jestli by pak těmto lidem nezůstaly jenom oči pro pláč, nechávám na fantazii čtenářů…

Takže si to shrňme. Iniciativa chce řešit problém závislosti na nestabilních dodavatelích paliv zvýšením své závislosti na Číně. Pak chce dotovat ceny energií, které předtím svými opatřeními zdražila. Peníze občanů EU chce zneužít na nesmyslné investic do „zelené transformace“ a rozvoje OZE (“obnovitelných“ ve skutečnosti však „občasných“ zdrojů energie). Místo aby investovala do rozvoje jaderné energetiky, což je v současnosti jediný spolehlivý bezemisní a řiditelný zdroj energie, a do doby, než vybuduje tyto zdroje v dostatečné kapacitě, maximálně využívala ty, nad kterými má kontrolu. Tedy především uhlí.

Iniciativa „Accelerate EU“ toho zkrátka moc neurychlí. Drahé energie, které brzdí rozvoj a ničí konkurenceschopnost unijních firem asi nejvíce ze všeho, rozhodně nezlevní. Jejich ceny budou navíc zvyšovat i náklady na výstavbu a provoz nespolehlivých OZE. A jak má k urychlení EU přispět koordinovaný nákup fosilních paliv podle mne netuší ani evropská vrchnost samotná. Takže iniciativa „Accelerate EU“ může urychlit pouze jednu jedinou věc.

Další úpadek EU…

Psáno pro deník TO