Neviditelný pes

ESEJ: Problém zvaný migrace

13.2.2021

Někteří lidé o sobě tvrdí, že nejsou xenofobní a nemají problém s imigranty, kteří se přizpůsobují. Jako příklad uvádějí Vietnamce. Zároveň dodávají, že problém je muslimská imigrace, neboť muslimové nerespektují naše zákony a pravidla.

Tomuto názoru chci oponovat. Hlavní problém nespočívá v tom, že lidé s určitým kulturním zázemím se integrují do české společnosti lépe než jiní. (Čímž neříkám, že to není pravda.) Problém je v tom, že ve velmi malých počtech se budou integrovat přistěhovalci z jakékoliv kultury. Ve vysokých počtech se přistěhovalci integrovat do hostitelské společnosti nebudou, ať už by k ní měli kulturně jakkoliv blízko. Dají přednost pohodlnější socializaci do vlastní etnické komunity.

Nepotřebujeme tedy primárně zajistit, aby do naší země nepřicházeli imigranti z muslimských zemí. Potřebujeme zajistit, aby sem přicházelo nanejvýš tolik migrantů, aby se v dlouhodobém časovém horizontu nestalo původní obyvatelstvo menšinou.

To momentálně není splněno. Řada lidí, kteří se hlásí k multikulturalismu a vítačství, jsou v soukromých rozhovorech ochotni přiznat, že nechtějí, aby se Češi stali menšinou ve své zemi, zároveň však dodávají: „To se nikdy nestane.“

Tento názor je naivní, neboť ve skutečnosti právě toto se už v Evropě děje. Migrační toky do západních zemí dosáhly takové výše, že v určitých letech překročil počet migrantů 1 % z počtu obyvatel cílové země. Naši levicoví liberálové tvrdí, že toto je to správné procento, které by měla přijímat ročně i Česká republika. Nuže, pokud by tomu tak bylo, tak by podíl původního obyvatelstva klesl ze 100 % na 13 % za 200 let. (Platilo by to při shodné porodnosti, úplný výpočet zde uvádět nebudu, psal jsem o něm v jiných svých textech.)

V západních zemích už masová migrace probíhá sedmdesát let i déle. Proto se dnes tyto země blíží k bodu zlomu, kdy v nich původní obyvatelstvo přestane být většinou. První na řadě je Lucembursko, kde podíl domácího obyvatelstva činí dnes oficiálně ještě 50 %, neoficiálně to už může být méně. Původní obyvatelstvo je už dnes v menšině v některých evropských městech. Nejznámějšími příklady jsou Londýn a Frankfurt nad Mohanem. Za třicet let budeme mít pravděpodobně již několik evropských zemí, v nichž bude původní obyvatelstvo tvořit méně než 50 %.

Nejde přitom jen o integraci, ale i o to, ke komu cítí příslušníci jednotlivých skupin loajalitu. Známe to dobře z českých dějin, kdy se sudetští Němci stali pátou kolonou nacistického Německa a podporovali politiku, jejímž cílem bylo nejen zničení české státnosti, ale i zničení českého národa. Přitom podle měřítek dnešních multikulturních aktivistů byli čeští Němci do naší společnosti plně integrovaní.

Někdo by z toho mohl vyvodit poučení, že bychom měli být opatrní v případě příslušníků velkých národů, protože ty by mohly jejich mateřské země zneužívat ve svůj prospěch a protože příslušníci velkých národů se už z podstaty věci neradi asimilují a neradi učí jazyky menších národů. Ani to však nemusí být dostačující. Velmoci využívají ve svůj prospěch i etnické menšiny příslušející k malým národům. Asi nejznámějším příkladem jsou kosovští Albánci. Američanům posloužili k rozbití Jugoslávie a ke svržení režimu, který odmítal vpustit do země americký kapitál. (Což bylo podle členů Clintonovy administrativy hlavním důvodem k válce.)

Kdo tedy tvrdí, že nechce muslimské přistěhovalce, ale nemá problém s jinými, ten se dopouští dvojí chyby: Omylu, pokud si myslí, že migrace odjinud je bezproblémová, a též strategické chyby, neboť se za svůj postoj omlouvá, a přistupuje tak částečně na předpoklady svých protivníků.

Tím, že dokazuje, jak není xenofobní, už přistupuje na hru, že člověk by měl chtít migranty. K tomu však není žádný důvod. Pokud by řekl, že nechce žádné migranty bez rozdílu vyznání a barvy pleti, pak by paradoxně mohl mnohem snáze odmítnout i obvinění z rasismu a islamofobie. Liberalismus znamená údajně zacházet s každým stejně. Dobře, v tom případě, ať sem nejde ani noha. Nemůžeme-li přijmout celý chudý svět, tak je fér nebrat nikoho.

Stěhování národů II

Musíme si uvědomit, že to, co se v posledních desetiletích děje, není obyčejná migrace. Je to pohyb obyvatelstva, jaký Evropa nezažila od doby stěhování národů. Kdo trochu zná historii, tak ví, nebo alespoň tuší, že stěhování národů nebyla žádná idyla. Byl to rozpad civilizace, období brutality, hromadného vyvražďování celých skupin obyvatelstva, období populačního poklesu. Řím měl před rozpadem Západořímské říše půl milionu obyvatel, po stěhování národů v něm žilo třicet tisíc lidí.

U vítačů se lze setkat s dvojím názorem. Jednak se tvrdí, že přistěhovalci představují dobro, protože nás kulturně obohacují, jednak se tvrdí, že Evropané páchali zlo na mimoevropských národech, např. na indiánech, když jejich území kolonizovali, a proto máme povinnost přijímat migranty. Tyto dvě teze si navzájem odporují. Buď je kolonizace zločin na původním obyvatelstvu, pak bychom měli udělat vše pro to, aby na nás nebyl spáchán zločin. Nebo je kolonizace dobro a pak Evropané nebyli zlí, ale byli dobrodinci lidstva, když kulturně obohatili všechny zdecimované indiánské kmeny.

Masová migrace je ovšem už z podstaty věci kolonizací, neboť při masové migraci přestává fungovat jak asimilace, tak integrace. Máme tudíž na výběr dvě teze: a) Masová migrace, čili kolonizace, je obrovské dobro; b) Masová migrace, čili kolonizace, je zločin. Možnost b) je správně, což uznávají i sluníčkáři, ovšem jen tehdy, pokud jde o mimoevropské národy. Logicky to znamená, že to, co se nyní děje Lucemburčanům, Britům, Němcům, Švédům, je zločin.

Zdá se to absurdní. Pokud však odhlédneme od hezkého slovíčkaření a díváme se na holá fakta (tj. na počty migrantů), pak je skutková podstata dnešního dění neoddiskutovatelná. Tento zločin páchají evropské elity kvůli svému krátkodobému politickému zájmu. Je to dost šílené na to, aby lidé odmítli věřit, že se to děje. Nevěří tomu, i když někteří levicově liberální politici to přiznávají a vychvalují, tj. přiznávají a vychvalují, že původní obyvatelstvo se stane menšinou ve své zemi. Jenomže to, že je něco šílené, neznamená, že se to nemůže stát. I holocaust byl natolik šílený, že mu lidé odmítali uvěřit, i když už probíhal.

Vnitřní rozpor liberálního tábora ukazují dvě navzájem si odporující tendence: Masová migrace je na jednu stranu vychvalována jako dějinné dobro. Na druhou stranu je popíráno a zatajováno, že se původní obyvatelstvo stává menšinou ve svém domově. Tento rozpor vytváří solidní základ pro vznik spikleneckých teorií. Logika mocenského zájmu přitom nemusí nutně vycházet z přání zničit evropské národy. Silnou roli tu hraje i pohrdání nižšími sociálními vrstvami a technokratická snaha řešit úbytek obyvatelstva.

To však neznamená, že nemáme co do činění s reálným zlem. I pokud by zde nebyl nepřátelský záměr, ale jen snaha o technokratické řešení určitého problému, i tak se tu odhaluje nebývalá arogance moci. Pokud evropští úředníci uvažují tímto způsobem, znamená to, že uvažují o občanech tak, jako by to byly jen tuny masa. Lidé nejsou bráni jako politický subjekt, osoby s vlastními zájmy, ale jako objekt v rukou evropské byrokracie. Heslovitě řečeno: S lidem se nevyjednává, s lidem se manipuluje. To, že se zlo maskuje jako dějinné dobro, je jeho vlastní podstatou.

Závěr

Pokud si nepřejeme spustit stěhování národů, pak nezbývá než nepolevovat v tlaku na politiky. Západní Evropa není ve stavu za pět minut dvanáct, spíše ubíhají první vteřiny po dvanácté. Většina Čechů se uklidňuje tím, že nás se to netýká, u nás se to nemůže stát. Je to druh naivity, jaký se obvykle vymstí. Pravdou je, že se nás to týká už nyní. Propadne-li se západní Evropa do chaosu, což se může stát během příštích desetiletí poměrně lehce, pak nás čeká příval uprchlíků ze Západu, nutnost chránit vojensky naše hranice (před občanskou válkou na jejich druhé straně), pokusy Ruska o obnovu hegemonie nad střední Evropou, větší aktivita islamistů na našem území. To vše pravděpodobně bez možnosti opřít se o globálně silného spojence.



zpět na článek