17.1.2021 | Svátek má Drahoslav


Diskuse k článku

ESEJ: O nadprodukci elit II.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Polášek 24.11.2020 5:06

Nadprodukce elit je i u nás. Před takovými 15 - 20 lety se určití politici rozhodli voličsky vytěžit naše školství. Neboli aby získali víc voličských hlasů, změnili naše výběrové vysoké školství na masové. Tím si za peníze daňových poplatníků, protože vysoké školství je u nás převážně placené státem, nakoupili další voliče. První výsledek byl ten, že všude, kde dříve stačilo středoškolské vzdělání, najednou muselo být vysokoškolské. Protože pokud masové vysoké školství odsálo 50 - 60 % populace, logicky těch nejinteligentnější a nejschopnějších a pokud zaměstnavatel požadoval "jen" středoškolské vzdělání, až na výjimky pár vysokoškoláků, kteří se z nějakého důvodu hlásili na pozici pod svým vzděláním, mohl vybírat jen z těch cca 40 % těch horších v populaci. Aby se mu tam hlásili zájemci o práci z těch lepších v populaci, musel požadovat vysokoškolské vzdělání. Ovšem ta práce zůstala stejná, středoškolská a stejně tak +- musely zůstat stejné i peníze, které zaměstnanec za svou práci dostával, jinak by si zaměstnavatel rozhodil ekonomiku výroby a mohl by zavřít, protože by se ta výroba, při konkurenceschopných cenách produktu, nevyplácela. Výsledek byl akorát zdražení české pracovní síly, z hlediska daňových poplatníků o to nadbytečné vysokoškolské vzdělání, protože stejně tak na těch pozicích může tu práci zastávat středoškolák po více či méně měsíčním intenzívním kurzu či 1 - 2 leté praxi ve firmě jako vysokoškolák po po nějakém měsíci zaškolování. Z hlediska zaměstnavatele nastalo zdražení pracovní síly taky plus současně nastalo zhoršení kvality pracovní síly. Protože vysokoškolák očekává přiměřeně vyšší plat než středoškolák a když ho nemůže dostat, je při stejné výšce platu jeho pracovní morálka, ochota pracovat navíc a učit se nové věci atd mnohem nižší než u středoškoláka.

R. Polášek 24.11.2020 5:26

Celkový výsledek je podle mne podobný jako u autorem zmíněného zadlužování vysokoškoláků v USA. Rozdíl je akorát v tom, že v případě zadlužování vysokoškoláka půjčkou na studia je ono zdražení pracovní síly realizováno přímo požadavkem vyššího plat, aby ten člověk mohl ten dluh splácet. V případě financování vysokoškolského vzdělání státem sice vysokoškolákovi stačí nižší plat, ale ty peníze potom zaměstnavateli bere stát v podobě vyššího zdanění pracovní síly a výši dalších daní a odvodů. A je to důvodem odcházení kvalifikovaných lidí pryč tam, kde jsou vyšší platy a nižší zdanění práce.

K. Křivan 23.11.2020 19:47

Nebylo by být podmínkou pro přijetí na vysokou školu maturita a výuční list ? Placené studium, alespoň v nepotřebných oborech (marxismus, a jiné pavědy..) musí být samozřejmost !

V. Církva 23.11.2020 18:11

Můj závěr z toho je jako vždy. Každý extrém je škodlivý. Aby si děti platily školné je problém, a nepovažuji to za šťastné u mnoha oborů. Aby ale navštěvovali žáci obory, které společnosti nepomáhají je ještě horší. Tam by školné mohlo záležitost tlumit.

Možná by bylo řešení na obory, které odborníci považují za nepotřebné dát školné. Pokud by si člověk byl jistý že i tak je to dobrý obor, prostě by půjčil peníze a risknul to. V oborech potřebných by se školné neplatilo.

Zdánlivý problém je jak by odborníci zjistili co je potřebné. Jenže on stačí zajít na pracák a podívat se koho firmy leta shání a kdo má naopak problém sehnat práci.

Podmínkou toho je ale zrušit státní financování "politických" neziskovek, které trh práce poškozují. Pak by to mohlo fungovat.

P. Milan 23.11.2020 18:27

"Možná by bylo řešení na obory, které odborníci považují za nepotřebné dát školné."

Problém bude, jak vyselektovat ty odborníky, protože už jejich výběr vlastně určí ty nepotřebné.

P. Milan 23.11.2020 14:46

Podívám-li se na počty českých úřednic a úředníků, mám silný dojem, že se dají nafukovat donekonečna (respektive, až k prasknutí).

M. Bernatová 23.11.2020 14:18

Skvělý článek, zajímavý. Tohle nějak pochopil můj bratr a ve 3. ročníku VŠ přišel domů s tím, že končí a že se vyučí štukatérem a bude opravovat památky. No a za 30 let má svou firmu, dobré jméno a popravdě nestíhá. :-)

V. Církva 23.11.2020 17:38

Myslím, že to pochopil naprosto správně. Chytré řemeslníky by člověk pohledal. Jsou drazí a nekvalitní. Je chyba že do těchto oborů jdou dnes jen ti co nemají na jiné práce. Pravda teda je, že ono degradovalo učňovské školství celkově.

No, kdybych věděl jak se budu muset v dnešní době nervovat v práci, asi bych na toho autoklempíře šel. Teda já bych se tam kdysi kvůli směrným číslům nedostal, ale to už je zase problém kvót a pozitivní diskriminace.

numerus clausus by mohlo mít svůj význam, ale jen u spravedlného školství bez pozitivní diskriminace..

J. Plzák 23.11.2020 12:29

V rámci nutného šetření kvůli Covidu 19, by bylo dobré omezit příspěvky státu soukromým "universitám" (jsou to stejně vysoké školy jenom jménem, ne kvalitou) a všem neziskovým organizacím, obzvláště těm, na které přispívá Soros.

Pro začátek by stačilo snížení státních příspěvků o 10% a pak pokračovat dál a razantněji. Postiženým by se tak dal čas, aby se mohli přesunout tam, kde jsou ochotni je živit.

P. Milan 23.11.2020 14:47

Pokud už omezovat, tak zásadně jen na základě kvality a ne zřizovatele. Jediná otázka je, kdo kromě studentů tu kvalitu posoudí.

J. Krásenský 23.11.2020 15:41

Studenti mají posuzovat kvalitu? To snad ani nemyslíte vážně. Produkt má kritizovat sam sebe?!

P. Milan 23.11.2020 16:59

Pokud by za studium platili školné, tak by kvalitu nepochybně posuzovali dost přísně.

Když vy kupujete nějaké zboží, kdo posuzuje jeho kvalitu?

V. Církva 23.11.2020 17:49

Ano a ne. Máte pravdu že na zřizovateli nezáleží. Soukromé školy můžou být (a jsou) mizerné i skvělé.

Bohužel právě tento článek ukazuje, že ani placením školného kvalitu (čímž tady je myělena zaměstnatelnost, ne výuka jako taková, přebytek nezaměstnatelných právníků znamená tady nízká kvalita) neposoudíte.

Podle mne je důvodů víc. Jednak vzdělání nejsou housky. Housku sníte hned a druhý den už špatnou nekoupíte. Možná za 20 let zjistíte, že jste měl radši studovat na zedníka, ale to už máte školu i s dluhy za sebou. Další důvod klientelismus a pokřivení světa korupcí a dotacemi (a tak nedostatek přirozených zpětných vazeb). Takže nevyhrávají nejšikovnější.

P. Milan 23.11.2020 18:29

Ideální řešení pochopitelně neexistuje, jen taková s různým poměrem výhod a nevýhod.

Jedině přidávat do systému ty zpětné vazby.

J. Jurax 23.11.2020 20:16

Vždy vyhrávají nejšikovnější. Neboť součástí šikovnosti je využít daných podmínek. I jakkoliv pokřivených.

Jiná věc je morálka. Ale ta s šikovností nesouvisí, nebo jen velmi volně.

V. Novák 23.11.2020 12:26

U těch vysokoškolských "elit" se to v době ne zcela dávné řešilo přijímacími zkouškami a následnými zápočty, klasifikovanými zápočty a zkouškami po každém semestru. Pak přišel jistý MZ, který pobláznil lid český tím, že ve vysokoškolské vzdělanosti jsme za Nepálem, zatímco na Západě má vysokou školu kolem 50% populačního ročníku - a bylo zaděláno. Na růst "elit" a úpadek škol.

BTW - taková elita, k níž patří každý druhý - je to vůbec ještě elita? Luxus dostupný skoro každému přece taky přestává být luxusem...

V. Církva 23.11.2020 17:54

Nevím, co je to kouzelné MZ. To co píšete že nepotřebujem 50% vysokoškoláků, ale 100% odborníků je pravda. Ale to že každý chce jen sedět v teple kanceláře, aniž by nutně dělal co umí a na co má, to asi fenoménem MZ nebude, To je nějak dnešní doba.

L. David 23.11.2020 12:24

Kdyby to množství středních a vysokých škol produkovalo elespoň SKUTEČNÉ elity, dalo by se to ještě vydržet.

Avšak současná situace v českém školství je bez nadsázky tristní. Kdo má v piheli díru a "vystudoval" plzeňská práva, může si založit soukromou střední i vysokou školu na studium bezvýznamných a pro společnost nepotřebných (alespoň bakalářských) oborů, nalákat tam studenty a potom dojit státní kasu o příspěvek na studenta!!!

Jakkoliv jsem nesnášel někdejší politické zřízení, alespoň ve školství měl tehdejší režim jakýs-takýs pořádek a naplánoval tolik odborných učňovských, středoškolských a vysokoškolských oborů, kolik jich zhruba bylo pro republiku třeba. A za naše společné peníze vyučení a vystudovaní dělníci, středoškolští odborníci, lékaři a inženýři zůstávali pracovat v československém zdravotnictví, v průmyslu, ve výzkumných ústavech, atd. Dnes nám spousta za naše peníze vystudovaných lékařů a inženýrů uteče za lepším do Německa a jinam.

Podstatné zlepšení situace by každopádně přineslo zavedení školného. A to s jednoduchou metodou:

Chceš studovat bláznivé a pro společnost nepotřebné obory? Pak choď po večerech, sobotách, nedělích, o prázdninách na brigády a vydělej si na PLNOU výši školného, kterým uživíš své profesory!

Jsi ochoten studovat technické a medicinské obory? Potom ti stát na tvé školné poskytne podmíněnou půjčku. Za každy odpracovaný rok v České republice se ti z této půjčky odmaže jedna desetina.

Chceš-li s nabytým vzděláním odejít do světa? Klidně běž, ale pak ti zůstává povinnost plnou nebo alikvotní část poskytnuté půjčky uhradit!

A ještě něco k tomu: Vystudoval jsi pro společnost nepotřebný obor a nikdo o tebe nejeví zájem? Pak se zkus seznámit s tím, co je to cihla, lopata, krumpáč, kladivo....a běž makat. Příspevek v nezaměstnanosti ti dáme jen na omezenou dobu a jen v takové výši, abys neumřel hlady!

V. Novák 23.11.2020 12:30

Měl jsem lektora ba angličtinu - rodilého mluvčího z Británie. Ten k nám prostě před půjčkou uprchl.

Každý dok na ambasádě prokázal, že jeho příjem na splácení půjčky nestačí, a oni mu splácení zase odložili. Na druhou stranu ten dluh si táhl s sebou - nemohl dostat další bankovní půjčku, hypotéku ani jiný úvěr, protože nespláceč má utrum. Byl mladý, tak ho to moc nebralo.

J. Pokoutný 23.11.2020 15:26

A čeho se jeho vzdělání týkalo?

J. Ganaur 23.11.2020 12:49

Studia by si měl hradit každý sám (rodiče?) nebo firma, která potřebuje kvalifikované lidi (půjčka).:-)

V. Církva 23.11.2020 18:05

No není to tak jednoznačné. Na jedné straně se zdá, že placením školného neexistovaly zbytečné obory. Ale v článku přece pan Kelichbar píše, že to nemusí být pravda.

Já vídím problém v tom a z článku to taky vyplývá, že výsledky studia pocítí člověk i společnost v dlouhém časovém horizontu, vzdělání není rohlík. Když Vám nechutná, příští den si už rohlík koupíte jinde. Jestli študujete správnou školu ale pochopíte třeba deset a víc let po ukončení studia.

A myslím že je to i ukázka pravicového dogmatismu. U dlouhodobých projektů prostě nelze jen spoléhat na individualitu a trh. A na druhé straně je to i ukázká problémů s levičáky. Jsou školy, kde si chováma za naše daně škodnou, co nás pak ničí.. Nebo alespoň nebude/nedokáže živit.

P. Milan 23.11.2020 14:50

" ... ve školství měl tehdejší režim jakýs-takýs pořádek a naplánoval tolik odborných učňovských, středoškolských a vysokoškolských oborů, kolik jich zhruba bylo pro republiku třeba"

Ty ideály o minulém režimu vám skoro závidím. Bohužel si ale ještě něco pamatuji, takže vám mohu vzkázat, že se mýlíte.

Se školným souhlas.

M. Grundmann 23.11.2020 11:56

Intelektuální elity jsou nebezpečné hlavně v oblasti sociálních věd. Tyto elity si získávají prestiž díky společenskému uznání svých profesí, aniž by nutně něco užitečného nebo i rozumného produkovaly. Jejich tvorba může být i velmi škodlivá a vést k ohlupování zbytku populace.

Myslím zejména na tvorbu řady současných západních intelektuálů, kteří produkují takové nesmysly, že tomu ani normální člověk nedokáže uvěřit. Ale vzpomeňme si např. na založení Karlovy Univerzity otcem vlasti Karlem IV. Podle mě není náhoda, že pár desítek let po založení této instituce bylo České království zcela rozvráceno husitskými válkami vyprovokovanými intelektuály z Karlovy Univerzity. Nebylo založení Karlovy Univerzity nakonec vážnou chybou Karla IV ?

J. Pavelka 23.11.2020 12:22

Ona by vznikla o něco později....

J. Ganaur 23.11.2020 12:50

To bylo složitější.Češi v tomhle ohledu jen předběhli dobu.

V. Novák 23.11.2020 14:45

Tábor nezakládaly univerzitně vzdělané elity. Nebýt revoluční situace, mohli si mistři v disputacích navzájem hlavy rozmlátit a fousy vytrhat - a žádné husitství by nevzniklo.

J. Pokoutný 23.11.2020 15:29

Jenže oni kázali veřejnosti. Ještě štěstí, že tehdy nebyla televize a internet.

D. Vlk 23.11.2020 11:28

Možná by to školným šlo, pane Kechlibare. Podstatné by ale bylo u přijímaček nechat studenta podepsat prohlášení, že je srozuměn se skutečností, že případné úspěšné ukončení studia nezakládá automaticky nárok na místo v oboru a že je uchazeč o studium srozuměn s tím, že může nastat situace, že léta dřiny budou k ničemu. Jenže - ono se to diskutuje, když sám uvádíte, že jsou lidé, kteří podepíší krvavé splátky na luxusní auto a pak tajně doufají, že to nějak zvládnou. Stejné by to asi bylo i v případě studií. Nejhorší na tom je fakt, že takto postižení jedinci pak nehledají chybu u sebe, ale jen a pouze ve svém okolí. :-(

J. Pavelka 23.11.2020 12:20

V USA které je tady dáváno ke komparaci, se školné platí...