„Jsme vyškolené marxistky“
Nedávný průzkum Pew Research Center zjistil, že hnutí Black Lives Matter (BLM) podporují více než dvě třetiny Američanů. Vysoká míra podpory vyvolává otázku, kolik toho americká veřejnost o BLM vlastně ví.
Navenek se BLM prezentuje jako občanské hnutí oddané ušlechtilému boji proti rasismu a policejní brutalitě. Hlubší průzkum ale odhaluje, že BLM je marxistické revoluční hnutí zaměřené na transformaci Spojených států - a celého světa - na komunistickou dystopii.
Toto je první ze dvou částí článku o BLM, která odhaluje, že...
- Zakladatelé BLM otevřeně přiznávají, že jsou marxistickými ideology. K jejich přiznaným mentorům patří bývalí členové Weather Underground - radikální „levicové“ teroristické skupiny, která se snažila v 60. a 70. letech vyvolat ve Spojených státech komunistickou revoluci. Lídři hnutí BLM mají přátelské vztahy s venezuelským diktátorem Nicolasem Madurem, jehož socialistická politika dovedla Venezuelu k ekonomickému kolapsu a milionům lidí způsobila neslýchané utrpení.
- BLM prohlašuje, že chce zrušit nukleární rodinu, policii a věznice, heteronormativitu, a kapitalismus. Hnutí BLM a skupiny s ním spojené požadují moratorium na nájemné, hypotéky a náklady spojené s bydlením (energie, vodné stočné atd.) a reparace za dlouhý seznam křivd způsobených v minulosti. Vůdci BLM pohrozili, že pokud nebudou splněny jejich požadavky, tak „současný systém zničí“. Hnutí BLM také po vzoru militantního hnutí Black Panther vytváří své vlastní milice.
- Hnutí BLM, které není pro daňové účely registrováno jako nezisková organizace, získalo dary v řádu desítek milionů dolarů. Finance BLM jsou neprůhledné. Dary BLM jsou shromažďovány agenturou ActBlue - fundraisingovou platformou Demokratické strany. Lídři BLM potvrdili, že jejich bezprostředním cílem je svržení prezidenta USA Donalda J. Trumpa.
- A co je nejdůležitější, hlavní tvrzení BLM je založeno na lži - konkrétně to, že Spojené státy jsou „ve válce“ s Afroameričany. Černoši nejsou bělochy systematicky napadáni. Padesát let po podpisu Zákona o občanských právech (Civil Rights Act) z roku 1964 se více než tři čtvrtiny Američanů, včetně většiny bělochů i černochů, shodly na tom, že USA dosáhly skutečného pokroku v odstraňování rasové diskriminace. Odborníci upozornili na to, že neschopnost hnutí BLM předložit solidní empirické důkazy o systémovém rasismu vysvětluje, proč jeho vůdci nadále „rozšiřují a prohlubují“ svoji obžalobu americké společnosti, aby zahrnovala celý společenský a politický řád.
BLM svými vlastními slovy
„Máme ideologický rámec. Obzvláště já a Alicia [Garza] jsme profesionální organizátorky. Jsme vyškolené marxistky. Jsme zběhlé v ideologických teoriích.“ — Spoluzakladatelka BLM Patrisse Cullors, 22. července 2015.
„Pokud nedostaneme, co chceme, tak to tady všecko zlikvidujeme a nahradíme něčím novým. Kapišto? Mohl bych mluvit obrazně. Mohl bych mluvit doslova. Je to otázka interpretace... Já jen chci černochy osvobodit a dosáhnout černé svrchovanosti, a to jakýmkoliv způsobem.“ — Aktivista BLM Hank Newsome, 25. června 2020.
„Zůstaňte v ulicích! Stávající systém proti nám podniká jednu diverzní akci za druhou a chce nás odzbrojit. Bojujeme za zrušení policie a věznic, a to vyžaduje boj s bílým supremacistickým kapitalistickým heteropatriarchálním imperialismem.“ — BLM Chicago, Twitter, 16. června 2020.
„Nic jako ‚modré životy‘ neexistuje. Žádný odstín modrého života neexistuje. Dělat policistu je zaměstnání. Je to džob. Říci ‚Na všech životech záleží‘ je jako říci, že obloha je modrá. Neslyšela jsem, že by policie kdy byla na správné straně historie.“ — Spoluzakladatelka BLM Alicia Garza, web ktvu.com, 30. března 2018.
„Stovky let generačního útlaku, traumat a infrastrukturního rasismu nás hluboce ovlivnily a učinily naše těla zranitelnějšími vůči nemocem jako je COVID-19.“ — Spoluzakladatelka BLM Patrisse Cullors, web Hollywood Reporter, 2. června 2020.
„Říkáme #DefundThePolice (Seberte finance policii) a #DefundDepOfCorrections (Seberte finance věznicím), protože pracují ruku v ruce. K nárůstu počtu vězňů došlo během vyzbrojování policistů vyřazenou armádní výzbrojí a zvýšením jejich počtu. Celý tento systém musí být zrušen.“ — BLM Chicago, 13. června 2020.
„Jsme proti kapitalismu. Jsme přesvědčeni, že černoši nikdy nedosáhnou osvobození v rámci současného globálního racializovaného kapitalistického systému.“ — Movement for Black Lives (M4BL, Hnutí za černé životy), jehož součástí je i hnutí BLM, 5. června 2020.
„Slogan ‚All Lives Matter‘(Na všech životech záleží) je jen rasistická snaha delegitimizovat staletý globální útlak černochů, a postavit ty, kteří projevují nesmírnou hrdost na to, že jsou černí, do role nepřátel státu. Jsme nepřátelé jakéhokoliv rasistického, sexistického, třídně rozvrstveného, xenofobního státu, který povoluje vražednou brutalitu proti marginalizovaným lidem, kteří si zaslouží žít jako svobodní lidé.“ — Feminista Jones, aktivistka hnutí BLM.
„Společně s palestinskou občanskou společností požadujeme v souladu s mezinárodním právem cílené sankce proti izraelskému koloniálnímu apartheidnímu režimu.“ — BLM UK (Black Lives Matter United Kingdom, Black Lives Matter Velká Británie), 28. června 2020.
„Jsme ABOLICIONISTICKÉ hnutí. Nevěříme v reformu policie, státu a průmyslového vězeňského komplexu.“ — BLM UK, 21. června 2020.
„Ano, myslím si, že sochy bílého Evropana, o kterém se tvrdí, že je Ježíš, by měly být také svrženy. Jsou a vždycky byly výrazem bílé nadřazenosti. Když se Ježíšova rodina chtěla skrýt a splynout s davem, hádejte, kam podle Bible šla? Šla do EGYPTA! Nešla do Dánska. Svrhněme ty sochy! — Lídr BLM Shaun King, 22. června 2020.
„Žijeme v historickém okamžiku, kdy poprvé po dlouhé době mluvíme o alternativách ke kapitalismu.“ — Alicia Garza, spoluzakladatelka BLM, březen 2015.
„Antirasismus je antikapitalistický a naopak. Tak to prostě je. Jako antirasista musíte současný zaběhnutý systém odmítnout. Konec rasismu vyžaduje transformaci globálního politicko-ekonomického uspořádání.“ — Joshua Virasami, BLM UK, 8. června 2020.
Stručná historie BLM
Hnutí BLM vzniklo v červenci 2013, poté co byl 28letý člen sousedské hlídky George Zimmerman v roce 2012 zproštěn obvinění ze zabití (zastřelením) 17letého černošského středoškoláka Trayvona Martina v Sanfordu na Floridě.
Alicia Garza, žena černé pleti z Oaklandu v Kalifornii, zveřejnila na Facebooku „milostný dopis černým lidem“. Napsala: „Stále mě překvapuje, jak málo záleží na černých životech. Černí lidé! Miluji vás! Miluji nás! Na našich životech záleží.“ Patrisse Cullors, černoška z Los Angeles v Kalifornii, pak vložila tento facebookový příspěvek na Twitter s hashtagem #BlackLivesMatter. Po zhlédnutí tohoto hashtagu se Opal Tometi, Američanka nigerijského původu z Phoenixu v Arizoně, spojila s Garzou a Cullors za účelem zřízení prezentace na internetu. Tometi koupila doménu a vybudovala digitální platformu BLM, včetně účtů na sociálních sítích, kde povzbuzovala černochy k tomu, aby tam zveřejňovali své příběhy.
Po zastřelení 18letého Michaela Browna bělošským policistou Darrenem Wilsonem ve Fergusonu ve státě Missouri v srpnu 2014 se stal hashtag #BlackLivesMatter celostátně známým a byl všudypřítomný během nepokojů v listopadu 2014, když se velká porota rozhodla Wilsona neobvinit. Do roku 2018 byl hashtag #BlackLivesMatter tweetován více než 30milionkrát.
Od svých počátků před sedmi lety se Black Lives Matter rozrostlo v hnutí s téměř 40 pobočkami a tisícovkami aktivistů ve Spojených státech, Kanadě a Velké Británii. Hnutí, které se na začátku snažilo o dosažení spravedlnosti pro zabité černochy, se svými požadavky stalo expanzivnějším - a hlavně mnohem radikálnějším.
Program hnutí BLM
Hnutí BLM vidí svět prismatem kombinace extrémně levicových teoretických rámců, včetně kritické rasové teorie a intersekcionální teorie (intersekcionality). Kritická rasová teorie učí, že rasismus je systémový, založený na bílém supremacismu, a proto je trvalým rysem amerického života. Intersekcionální teorie tvrdí, že lidé jsou často znevýhodněni více zdroji útlaku: jejich rasou, společenskou třídou, genderovou identitou, sexuální orientací, náboženstvím a dalšími znaky své identity.
Aktivisté hnutí BLM a další propagátoři kritické rasové a intersekcionální teorie odmítají individuální odpovědnost za jakékoliv chování, a to i zločinné, protože podle nich jsou černoši v USA oběťmi trvalého systémového rasismu. Takový rasismus lze podle BLM porazit pouze úplnou demontáží amerického ekonomického, politického a společenského systému a jeho úplnou přestavbou - podle marxistických principů.
Hnutí Black Lives Matter se snaží nahradit základní pilíře americké společnosti: 1) zrušit židovsko-křesťanský koncept tradiční nukleární rodiny - základní sociální jednotky v Americe; 2) zrušit policii a vězeňský systém; 3) prosadit transgenderismus do hlavního proudu a delegitimizovat tzv. heteronormativitu (přesvědčení, že heterosexualita je normou); a 4) zrušit kapitalismus (svobodné podnikání) a nahradit ho komunismem (státem kontrolovaným hospodářstvím).
Zrušení tradiční nukleární rodiny
Ve svém politickém programu hnutí Black Lives Matter uvádí, že je odhodláno zrušit tradiční nukleární rodinu:
„Rozvrátíme strukturu Západem předepsané nukleární rodiny tak, že budeme podporovat rozšířené rodiny a ‚komunity‘, ve kterých se lidé budou společně starat jeden o druhého, a především o naše děti do té míry, že se matky, rodiče a děti budou cítit naprosto v pohodě.“
Karel Marx a Friedrich (Bedřich) Engels tradiční rodinu odmítali, protože podle nich nukleární rodina jako ekonomická jednotka podpírá kapitalistický systém. Engels napsal: „Péče a vzdělávání dětí se stane veřejnou záležitostí; společnost se bude starat o všechny děti, ať už jsou manželské nebo nemanželské.“
Mnoho odborníků upozornilo na to, že Afroameričané potřebují silnější a ne slabší rodiny. V březnu 1965 napsal Daniel Patrick Moynihan, tehdejší náměstek ministra práce v administrativě prezidenta USA Lyndona B. Johnsona, průlomovou zprávu, která se zaměřila na příčiny chudoby černošské populace ve Spojených státech. Tato zpráva dala do souvislostí mnoho problémů, které v té době trápily Afroameričany - zločinnost, nezaměstnanost, předčasné ukončování školní docházky, nemanželské děti - s rozpadem tradiční nukleární rodiny.
Podle Národního centra pro zdravotnické statistiky (National Center for Health Statistics) se v roce 1965 - v době napsání Moynihanovy zprávy - ve Spojených státech narodilo mimo manželství 25 % černošských dětí. O padesát let později, v roce 2015 se mimo manželství narodilo již více než 75 % černošských dětí.
Glenn Loury, první černošský ekonom, který získal definitivu na Harvardově univerzitě, ocenil po dvaceti letech Moynihanovu zprávu jako prorockou:
„Spodní vrstva černošské komunity má velké problémy, z nichž nelze do nekonečna obviňovat bílý rasismus a které by nás měly donutit zkoumat skutečné příčiny hlubokého selhání černošské společnosti. Společenská dezorganizace chudých černochů, zaostávající školní výsledky černošských studentů, znepokojivě mnoho zločinů spáchaných černochy vůči jiným černochům a alarmující nárůst případů mimomanželského těhotenství mezi příliš mladými černoškami – to jsou ty hlavní překážky, které brání černochům ve společenském pokroku.“
Thomas Sowell, afroamerický ekonom a sociální teoretik, vyjádřil názor, že Moynihanova zpráva z roku 1965 "byla zřejmě poslední pravdivou vládní zprávou o rasových otázkách“. Afroameričtí aktivisté za občanská práva ovšem Moynihana kritizovali za „svalování viny na oběti.“
Zrušení policie a věznic
BLM prohlašuje, že chce „omezit financování“ a nakonec dokonce „zrušit“ policii a vězeňská zařízení ve Spojených státech. Policisté by byli nahrazeni pedagogy, sociálními pracovníky, odborníky na duševní zdraví a náboženskými vůdci, kteří by podle BLM snížili úroveň trestné činnosti.
V rozhovoru pro časopis Newsweek spoluzakladatelka BLM Patrice Cullors řekla:
„Svoboda převážně bílých bohatých lidí závisí na nesvobodě černochů. Vynucování práva proto ve skutečnosti k bezpečnosti černochů nepřispívá. Jsme svědky toho, jak policie hlídá, okupuje, obtěžuje, zneužívá a často čistě pronásleduje Afroameričany. Vidíme jak toto ničí naše komunity.“
„Policejní akce a věznění jsou součástí téhož procesu. Nejdříve zasáhne policie a pak následuje uvěznění. Tyto dva systémy jsou spolu hluboce propletené a navzájem se podporují. Musíme se snažit zbavit obou těchto systémů.“
V rozhovoru, který publikoval server Hollywood Reporter Patrice Cullors vysvětlila, že není pouze aktivistkou, ale že je novodobou abolicionistkou:
„Abolicionista chce nastolit na světě pořádek, ve kterém vládnoucí systém nezneužívá policii a vězeňský systém jako nástroj represe.“
Spoluzakladatelka BLM Opal Tometi v rozhovoru s pro časopis The New Yorker prohlásila, že americká policie má své kořeny v době otrokářství a proto je systémově rasistická. A pokračovala:
„Bojujeme, abychom zastavili válku, která maří černé životy. A vidíme to takto - je to válka proti černochům. Lidé chápou, že tento systém je plný různých nerovností a nespravedlností a že součástí policejních akcí v naší zemi je implicitní zaujatost a bezprostřední rasismus. A když o tom uvažujete v historických souvislostech, tak vám dojde, že americká policie byla založena jako otrokářská hlídka. Od toho je odvozený historický vývoj americké policie...“
Policejní náčelník Washingtonu D.C. Peter Newsham varoval, že nedostatečné financování policejních oddělení by mohlo způsobit to, že policisté budou ve zvýšené míře používat nadměrnou sílu:
„Nejvíce přispívá k užívání nadměrné síly v jakémkoliv policejním útvaru to, když ho podfinancujete. Pokud podfinancujete policejní oddělení, má to dopad na výcvik, má to dopad na najímání schopných lidí, má to dopad na vaši schopnost vychovávat v jednotkách dobré lídry.“
Podle názoru Policejního odborového svazu města Los Angeles (Los Angeles Police Protective League) by byly rozpočtové škrty „nesmírně nezodpovědné“:
„Snížení rozpočtu LAPD (Los Angeles Police Department, Policejní sbor města Los Angeles) by znamenalo mnohem delší reakce na tísňová volání na linku 911. Policisté, kteří by při akci potřebovali posily, by je nedostali, a vyšetřování znásilnění, vražd a osobních napadení by se buď neprovádělo, nebo by bylo donekonečna odkládáno.“
Průzkumy ukazují, že většina Američanů - včetně většiny černochů - nesdílí názory BLM na zrušení policejních sborů. Nedávná zpráva společnosti Rasmussen Reports zjistila, že 63 % dospělých Američanů „dnes považuje práci u policie za jedno z nejdůležitějších zaměstnání v naší zemi.“ Kromě toho se 64 % dotázaných obává, že současná protipolicejní nálada povede k tomu, že méně lidí bude ochotných stát se policisty, a že to „sníží veřejnou bezpečnost v jejich komunitě“. Důležité je podle této zprávy také to, že „67 % Afroameričanů je znepokojeno místní veřejnou bezpečností, ve srovnání s 65 % příslušníků ostatních etnických menšin. Podobné obavy má ‚jen‘ 63 % bělochů.“
Zrušení heteronormativity
Politický program BLM uvádí:
„Jsme schopni sebereflexe a děláme vše potřebné, abychom odstranili privilegium cisgender lidí [termín pro ty, jejichž genderová identita odpovídá jejich pohlaví při narození]. Chceme povznést Afroameričany, kteří jsou transgender a to zejména černých trans žen, které bývají neúměrně zasaženy trans-antagonistickým násilím...“
Akademická studie nazvaná „The Queering of Black Lives Matter“ (queer) podrobně popisuje, jak otázky sexuální identity a genderové orientace v poslední době nahradily původní zaměření hnutí BLM na brutalitu policie. Silné zaměření na sexualitu vedlo k obviněním, že BLM je nyní „homosexuálním hnutím vydávajícím se za černošské hnutí“.
Dvě ze tří zakladatelek BLM se označují jako „černé queer ženy“. Jedna z nich, Alicia Garza, je vdaná za transgender muže, který je smíšené rasy. Patrice Cullors se popisuje jako „polyamorní“. V každém rozhovoru upozorňují Garza a Cullors na problémy „trans Afroameričanů a lidí s nekonvenčním genderem“ do té míry, že nakonec často zapomínají na hlavní téma BLM - policejní brutalitu.
V rozhovoru pro časopis The New Yorker Alicia Garza řekla, že ji americká tradice žít a nechat žít nezajímá: „My nechceme, aby lidé řekli: ‚No, ať už jste jakákoliv, je mi to jedno.‘ Ne, já chci, aby vás to zajímalo. Já chci, abyste mě poznali do posledního detailu.“
Zrušení kapitalismu a „patriarchálního“ systému
Hnutí BLM klade rovnítko mezi kapitalismus a rasismus, tak jako sesterská Antifa klade rovnítko mezi kapitalismus a fašismus. Názory hnutí BLM na kapitalismus jsou založeny na konceptu „rasového kapitalismu“, což je termín vytvořený Cedricem J. Robinsonem, který tvrdil, že kapitalismus a rasismus jsou dvě strany téže mince: oba jsou podle něj závislé na otroctví, násilí, imperialismu a genocidě.
Britské křídlo hnutí BLM - Black Lives Matter UK - říká na rovinu: „Zavázali jsme se demontovat imperialismus, kapitalismus, bílý supremacismus, patriarchát a státní struktury, které neúměrně poškozují lidi černé pleti v Británii a na celém světě.“
Hnutí za černé životy (The Movement for Black Lives, M4BL), „ekosystém“ více než 170 černošských organizací včetně BLM, prohlašuje:
„Stavíme se jednoznačně proti kapitalismu, neboť jsme skálopevně přesvědčeni, že v rámci současného systému globálního racializovaného kapitalismu černoši nikdy nedosáhnou svobody.“
M4BL požaduje „rekonstrukci ekonomiky s cílem zajistit, aby černošské komunity měly kolektivní vlastnictví“ a „restrukturalizaci daňových sazeb na místní, státní a federální úrovni na progresivní zdanění, která zajistí radikální a udržitelné přerozdělování majetku.“
M4BL také požaduje odškodnění za minulé a pokračující újmy:
„Vláda, odpovědné korporace a další instituce, které profitovaly ze škod, které způsobily černochům - od kolonialismu a otroctví, poté prostřednictvím redliningu bydlení a potravin [1], hromadného věznění a policejního dohledu, musí napravit způsobenou škodu. Mezi naše požadavky patří:
„Plný a bezplatný přístup všech černochů (včetně ilegálních migrantů a bývalých i současných vězňů) k celoživotnímu vzdělávání; zaručený minimální příjem pro všechny černochy; odškodnění za bohatství vytěžené z našich komunit prostřednictvím environmentálního rasismu, otroctví, potravinového apartheidu, diskriminace v bydlení a racializovaného kapitalismu.“
Požadavky BLM a M4BL jsou podobné požadavkům Marxova Komunistického manifestu, mezi něž patří:
„Vyvlastnění pozemkového majetku a použití veškerého nájemného z půdy pro veřejné účely; Silně progresivní a vzestupná daň z příjmu; Rozmnožení továren a výrobních prostředků ve vlastnictví státu; zornění a zlepšení půdy dle jednotného plánu.“ [2]
Bezprostřední cíl BLM
Spoluzakladatelka hnutí Black Lives Matter Patrisse Cullors potvrdila, že bezprostředním cílem je odstranění prezidenta Trumpa z funkce:
„Nejenom, že Trump nesmí být v listopadu 2020 znovu zvolen, měl by neodkladně odstoupit z funkce. Trump musí složit svůj mandát. Není to člověk vhodný pro funkci prezidenta USA. A tak se budeme snažit svrhnout Trumpa. Zároveň se ale budeme nadále snažit ovlivňovat Joea Bidena, jeho politiku a jeho názory na činnost policie a kriminalizaci některých skupin obyvatelstva. To bude důležité. Ale naším hlavním cílem je dostat pryč Trumpa.“
Hodnocení politického programu BLM
Univerzitní profesorka, známá intelektuálka a členka poradního sboru organizace Black Voices for Trump (Černé hlasy pro Trumpa) Dr. Carol M. Swain v rozhovoru s Chanel Rion z kabelové televizní stanice One America News Network řekla:
„Je mi naprosto jasné, že organizace Black Lives Matter je o něčem zásadnějším, než jsou problémy černochů. BLM ve skutečnosti propaguje socialistický marxistický program.“
„Bílí lidé jsou v Americe úžasně zmatení. Nerada to říkám takhle, ale nevím jak jinak to vyjádřit: Běloši chtějí signalizovat černochům, že jim na nich záleží, že s nimi soucítí a jediný způsob, jak to mohou vyjádřit, je souhlasit s heslem ‚Na černých životech záleží‘. To je samozřejmě pravdivé tvrzení. Stejně jako tvrzení ‚Na všech životech záleží‘. Na bílých životech záleží, na hnědých životech záleží, ale běloši nejsou schopní rozlišovat mezi tímto pravdivým sloganem (’Black Lives Matter’) a stejnojmennou organizací, jejímž cílem je v konečném důsledku destrukce USA.“
„Něco je velmi špatně, když vykřikují, že rasismus je trvalý. Pokud je trvalý, pak s tím nemůžete nic dělat. Znamená to, že bílá kůže dává lidem, kteří se náhodou narodili bílí, výhody oproti černým.“
„Pokud dnes existuje systematický rasismus, jedná se o rasismus proti bělochům, a to v tom smyslu, že bělochům je pořád opakováno, že jsou zodpovědní za všechno zlo na světě, že rasismus je trvalý, a jediný způsob, jak se mohou sami vykoupit, je zbavit se své bělosti. Zahrnuje zahanbování mladých bílých lidí tvrzením, že pokud mají bílou kůži, tak mají údajně bílá privilegia. Tvrdím, že existují černá privilegia, hnědá privilegia, a že celé to je ve skutečnosti o sociálních třídách. Čím dříve se zbavíme zvyku označovat všechno, dokonce i policejní brutalitu, jako rasismus, tím dříve se budeme moci všichni spojit jako Američané.“
„Všichni jsme Božími dětmi. Black Lives Matter, Antifa a podobné organizace nám nepomáhají překonat rasismus a třídní rozdělení a různé ty ismy, na které se zaměřují. V černošské komunitě se toho dá zajisté mnoho vylepšit, ale nejdůležitější věcí je pomoci lidem si uvědomit, jak důležité jsou jejich vlastní postoje. Řekla bych, že postoj člověka je důležitějším předpokladem úspěchu než rasa, pohlaví a sociální třída.“
Komentátor Josh Hammer napsal, že skupiny jako BLM a Antifa existenciálně ohrožují americký systém vládnutí a americký způsob života:
„Moderní levice, kterou mají anarchisté z Antify a marxisté z Black Lives Matter pod palcem, se definuje jako politické hnutí stojící v nesmiřitelné opozici vůči americkému politickému systému. Na institucionální úrovni se vedení Demokratické strany čím dál tím víc chová jako pes, kterým vrtí jeho ocas. A tím ocasem jsou Antifa a Black Lives Matter. A tento ocas, jak někteří aktivisté ve vzácných chvílích upřímnosti otevřeně připouštějí, je rozhodně proti samotným idejím Spojených států amerických. Jak máme jinak chápat žhavou touhu těchto povstalců, kteří přijali za své nejhorší aspekty Maovy kulturní revoluce, a poničili historické sochy muže, který napsal americkou Deklaraci nezávislosti (Jefferson), a muže, který realizoval její ideály (Lincoln). Existuje jasnější důkaz toho, že levice neskonale opovrhuje celým americkým projektem?“
„Nyní jsme uprostřed studené občanské války mezi Američany - vlastenci, hrdými obránci a ochránci amerického zřízení a způsobu života a civilizačními sabotéry, kteří se snaží toto zřízení a způsob života smést z povrchu zemského. Ano, bojujeme nejen za duši Ameriky - bojujeme za přežití Ameriky jako takové.“
Část II této série prozkoumá ideologické vlivy hnutí BLM, jeho aktivity a zdroje financování.
Autor je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.
Poznámka překladatele
[1] Redlining - Soubor podmínek uplatňovaných státními úřady, finančními institucemi a komerčními organizacemi vůči menšinám, zejména vůči barevným menšinám, které menšinám ztěžují přístup ke kvalitnímu bydlení, vzdělání a potravinám.
[2] Karel Marx, Bedřich Engels – Komunistický manifest - viz strana 37 až 38.
Překlad původního textu:Black Lives Matter: „We Are Trained Marxists“ - Part I
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská
Převzato z webu Gatestone Institute