Velkou nevoli významných politiků EU vyvolal výsledek hlasování Evropského parlamentu o smlouvě s MERCOSUR. Německý kancléř vyjádřil politování.

Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU. Rozhodnutí vyvolalo okamžitou vlnu kritiky ze strany Evropské komise i některých lídrů členských států. Evropská komise vyjádřila nad výsledkem hlasování politování a zdůraznila, že otázky vznesené v parlamentním návrhu považuje za neopodstatněné.

Výše uvedené ukazuje jeden zásadní aspekt politiky EU. Pokud Evropský parlament (EP) jde na ruku Evropské komisi (EK) a schválí ji její často velmi problematickou politiku v oblasti záchrany klimatu, je to „státnické rozhodnutí“. Pokud EP neodsouhlasí smlouvu vyjednanou EK a pošle jí k soudu, tedy možná na pár let tak zvaně „k ledu“, je to „politováníhodné rozhodnutí“. Současně se ukázalo, že jsou v EP zástupci stran, které reagují na požadavky zemědělců (zejména z Francie, ale i našich), aby se smlouva se společenstvím MERCOSUR o volném obchodu neuzavírala proto, že hospodaření na půdě a chov hospodářských zvířat je v EU svázán s mnohem přísnějšími předpisy a tím se logicky prodražuje.

Mediálně je toto rozhodnutí EP poněkud v pozadí médií, které se nyní věnují „provokatérovi z USA“. Jak tedy hodnotí média propagující pohled EU projev amerického prezidenta v Davosu? Za typický příklad vybírám článek z novinky.cz s názvem: Je Trump psychicky v pořádku? Analýza rozebrala prezidentovo bizarní chování . Článek se sice odvolává na zahraniční zdroj, ale to jen dokumentuje „objektivitu“, že ano. Nabubřelá prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrzení, že za poslední rok jeho administrativa přinesla „více pozitivních změn“ než jakákoli vláda v historii Spojených států, a zmatené projevy vedou mnohé k otázkám ohledně jeho duševního zdraví, píše web deníku The Guardian.

Pamatujete, když tak zvaná „reakční“ či „zpátečnická“ média popisovala ztrátu duševních schopností bývalého amerického prezidenta Joea Bidena? Podle progresívních médií byl Biden naprosto v pořádku a vedl USA k zářným zítřkům. Po konci Bidena od něho i velcí „demokraté“ dali ruce pryč a přiznali, že to s ním bylo od počátku jeho úřadu „na levačku“.

Výše uvedené je jen dokladem postupného rozkladu tak zvané „evropské politiky“. Sen o „evropské armádě“ , jednotné zahraniční politice a další unifikaci či federalizaci EU dostává v těchto okamžicích „na zadek“. A jak to „dopadlo“ s Grónskem? Spojené státy americké by mohly v rámci dohody s NATO o budoucnosti Grónska získat svrchovanost na území, kde se nachází americké základny. S odkazem na tři zdroje obeznámené se situací o tom informoval americký deník The New York Times (NYT).

To je pro EU „dobrá zpráva“? Ukazuje se tedy jasně, že Trump něco chce, EU to „nechce“ a pak vznikne jakýsi „kompromis“. USA měly kdysi v Grónsku asi 20 základen, nyní mají jenom jednu. Znamená to tedy, že si tam opět USA udělají svých 20 základen s tím, že tam bude platit právo USA? To je „kompromis“ jako hrom.

Závěr: EU se v každém kroku ve světové politice pohybuje po sestupné trajektorii. Zájmů EU si nikdo ve světě „neváží“ ani je nebere vážně. Na rozdíl od USA, Ruska a Číny totiž není faktická supervelmoc, kde nitky drží jeden člověk.