Dostupné oficiální dokumenty ke Green Dealu se čtou těžce. Ale stojí za to si tím balastem proklestit cestu a dostat se k zásadním informacím.

„EU má kolektivní povinnost transformovat svou ekonomiku a společnost, aby se dostaly na udržitelnější dráhu,“ píše se v úvodu 24stránkového materiálu nazvaného „SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Zelená dohoda pro Evropu“ (zde). Ovšem o nějaké změně společnosti zatím nikdo nikde oficiálně nemluvil. Řeč se vede o fosilních palivech a emisích CO2, ne? Zjevně ne. Jenže – jak vypadá „transformace společnosti, aby se dostala na udržitelnější dráhu“? Nápovědu najdeme o pár řádek dál:

„Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a inkluzivní.“ Půjde o blahobyt, zaplať Bohu. Jen se blahobyt bude chránit před životním prostředím a ne před ekonomickými ztrátami a krizemi. Jak bylo dosud obvyklé. Asi proto všechna přijímaná ochranná opatření budou koncipována tak, aby Evropanům ekonomicky co nejvíc zkomplikovala život.

Možná ještě větší obavy vzbuzuje formulace o spravedlivé a inkluzivní transformaci. Má-li spravedlnost spočívat v pomoci transformací postiženým regionům a sektorům, pak budiž. Ale bude to opravdu jen tak? A co to je inkluzivní transformace? Podle slovníku znamená slovo inkluzivní – začleněný, zahrnutý, uzavřený (třeba zde).

Vlastně, kde se vzala ta údajná „kolektivní povinnost EU transformovat“? Z čeho plyne? Z toho, že spolu s USA jsou evropské země jediné na světě, které snižují své emise?

„Je třeba nový pakt, který spojí reprezentativně zastoupené občany s vnitrostátními, regionálními a místními úřady, občanskou společností a odvětvími, za úzké spolupráce s institucemi EU a konzultačními subjekty.“ To je další informace z úvodu dokumentu, jež stojí za zbystření. Protože tahle věta znamená, že si Evropská komise chce nárokovat další kus suverenity národních států. Chcete jí ho dát?

Zajímavých informací jsou plné i dva aktuální dokumenty, což jsou usnesení Výboru pro evropské záležitosti ke Green Deal (zde) a Usnesení k dokumentu Investiční plán pro udržitelnou Evropu – Investiční plán Zelené dohody pro Evropu (zde). Ten první má na začátku stručné shrnutí, které čtenáři poskytuje pěkný vhled do celého problému:

„Zelená dohoda k dosažení klimatické neutrality pro rok 2050 a navýšení cílů v oblasti klimatu pro rok 2030 na 50 % až 55 % počítá s obnovitelnými zdroji, například větrnými elektrárnami na moři. Uhlí má být vyřazeno a má být kladen důraz na energetickou účinnost a renovace. Komise zvažuje rozšíření systému EU ETS na nové sektory. Dále jsou v úvaze tzv. uhlíková dovozní cla, která by řešila problém úniku uhlíku.

Má být kladen důraz na oběhové hospodářství, je potřeba více využívat recyklované materiály. Má být vydána nová průmyslová strategie EU a akční plán pro oběhové hospodářství, který se zaměří na odvětví textilu, stavebnictví, elektroniky a plastů. Silniční dopravu je potřeba přesměrovat na železnici a vodní cesty, je potřeba zlepšovat veřejnou dopravu. Výzvou je přetížení měst a plýtvaní potravinami. Komise vydá nový akční program pro životní prostředí, strategii v oblasti biologické rozmanitosti a novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu. Pro spravedlivou a inkluzivní transformaci je důležitá aktivní účast veřejnosti. Komise zváží revizi Aarhuského nařízení. Komise si rovněž přeje omezit svůj dopad na životní prostředí jakožto instituce a zaměstnavatel. Veřejné instituce mají jít ostatně příkladem i ve využívání „zelených“ veřejných zakázek. Dohoda se týká i ochrany spotřebitele, jelikož základem jsou spolehlivé informace a předcházení tzv. „lakování nazeleno“.

Transformace si vyžádá významné investice: Komise navrhla, aby na opatření v oblasti klimatu bylo přiděleno 25 % rozpočtu EU. Návrh mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, a investiční plán pro udržitelnou Evropu, již byly zveřejněny v lednu 2020. Investice ve výši nejméně jednoho bilionu eur, tedy více než 25 bilionů Kč, mají být zaměřeny na regiony a odvětví, které budou transformací nejvíce zasaženy.“

Mimochodem, kolik už jste v životě od politiků slyšeli, že je nutné přesměrovat dopravu na železnici a vodní cesty? A kolik toho asi spasí takzvané oběhové hospodářství?

Přizpůsobení se změně klimatu, což je to nejrozumnější téma v celém dokumentu, protože to je skutečně nezbytné a nemá s ním cenu příliš otálet, se však materiál nijak zvlášť nevěnuje. Pro úplnost dodávám, že nikdo normální nebagatelizuje ochranu přírody. Ale to ostatně všichni normální vědí.