EKOLOGIE: Uhlí, slunce, větrníky
Americký stát Wyoming je rozlohou značně velký a počtem obyvatel převážně prázdný. Než se tam člověk dostane do nějakého zajímavého místa, jako je třeba Yellowstone National Park, tak jede dlouhé hodiny značně nudnou krajinou posetou takovými malými šedivými keříčky. Vítr tam fouká prakticky pořád a slunce tam svítí průměrně 250 až 300 dní v roce. Tedy ideální podmínky pro větrnou a sluneční energii, že ano? Ta se tam skutečně využívá. Dlouhé cesty jednotvárnou krajinou občas oživuje pohled na obrovské větrné farmy. Sluneční farmy jsou tam take, vidět pochopitelné nejsou, protože solárni panely leží nekde uprostřed ničeho přímo na zemi. Mnoho jich ale není, je tam problém se sněhem. Moc sněhu tam sice nepadá, ale zato neroztaje tak osm měsíců v roce, takže ty solární panely jsou většinu roku slunci nepřistupné. Nicméně vláda státu Wyoming se snaží jít s dobou a nařídila, že každá větší nová stavba (mimo rodinných domků) musí z 10 procent využívat obnovitelnou (tedy větrnou či sluneční) energii.
Jenomže: Ve Wyomingu je několik uhelných dolů, jejichž zásoby jsou tak obrovské, že se předně ani neví, kolik tam toho uhlí vlastně je a na kolik let těžby to uhlí vystačí. Další věc je, že to uhlí je velice čisté, takže jeho spalovánim vzniká minimum odpadových látek, které se velice lehce odfiltrují moderním zařízením. Když se člověk podívá na takovou uhelnou elektrárnu s několika velkými komíny, tak nevidí vůbec žádní kouř, jen když mrzne, tak jsou nad některými vidět oblaka páry. Takže ten prázdný a všeobecně nedůležtý stát Wyoming vyváží uhlí a elektrickou energii získanou jeho spalovánám do všech světových stran. Dlouhé vlaky se 120 vagony vrchovatě naloženými uhlím odtamtud jezdí na jih do Mexika, na sever do Kanady, na západ do Kalifornie a na východ snad až do New Yorku.
No a kde je ten zakopaný pes? Těch 10 procent obnovitelné (větrné) elektrické energie, kterou musí náš před rokem postavený podnik povinně odbírat, stojí presně tolik, kolik stojí těch 90 procent té elektrické energie vyráběné z uhlí. Jelikož jde o supercomputery, kterí spotřebují obrovsé množství elektřiny na provoz i chlazení, je to částka značná. No ale pořád jsou to výdaje podstatně menší, než kdyby se ten Supercomputing Center postavil vedle v Coloradu.