Pěstitelská ruleta, naděje, ale i občasná zkáza chudých farmářů. Snadno se podepisují kontrakty s nadnárodním žralokem, četné sebevraždy však provázejí jejich nesplnění. Takové historky můžete číst po léta kupříkladu v indickém tisku. Zvláště v období před volbami v různých tamních státech. A jejich přetisky v různých ekoperiodicích, včetně našich. Pojítko - geneticky modifikovaný bavlník. Inu věř, ale komu věřit, měř. Jak tahle naděje i hrozba vypadá v jiných, možno říci rozvinutějších, státech?

Ještě vzpomínáte? Australský prosinec, leden - to bývá střed tamního léta. Jenže letos místy velmi deštivý . Vyprahlými pláněmi australského Queenslandu se nešířily obvyklé požáry, ale zcela neobvyklé záplavy rozvodněných řek. Dokonce i na české televizi běžely záběry z města Toowoomby blízko Brisbane. A můj tamní příbuzný, pan dr. Petr, mi psal, že teprve teď, po letech pochopil, proč tomu kusu země dali domorodci jméno „Bažina“. Sám naštěstí bydlí na kopečku, jeho domkem se voda neprohnala, auto neodnesla…To jste si mohli přečíst v jednom z dřívějších blogů

Většina škod už je zažehnána, ztráty na majetku však zůstaly značné. Kdo by se také po dlouholetých „suchých“ zkušenostech pojišťoval proti velké vodě, že…

Jenže voda neodnesla jen auta, domy, stromy. Ale také úrodu, mimo jiné zdevastovala tamní lány bavlny. Bavlny, na jejíž úrodu si mnozí farmáři „vsadili“. Bodejť ne, vždyť podle toho, co psal únorový toowoombský “The Chronicle Rural Weekly“ dosahuje současná cena bavlny jak v Americe, tak v Australii rekordních hodnot, snad dokonce nejvyšších za posledních 140 let.

Naprostá většina farmářů proto dala přednost semenářské špičce, tedy geneticky modifikovanému (GM) osivu od známé biotechnologické firmy Monsanto . Zejména tomu se značkou „BT“, s obsahem specifického antihmyzího bakteriálního toxinu z Bacillus thuringiensis,.Ten v daném případě hubí housenky/larvy motýlka Pectinophora gossypiella, vyžírající bavlníkové tobolky. Anglicky pink bollworm, entomologové mi snad odpustí, že český název neznám. A pokud mi jej v diskusi dodají, děkuji. (Stalo se, makadlovka bavlníková, DÍKY.)

Takovou bavlnu netřeba ošetřovat jinak nezbytnými insekticidy. Není proto divu, že v oné výše zmíněné Indii roste BT bavlník na 8,3 mil. hektarů, celkem 83% bavlníkových plantáží. Zbylá „non-BT“ indická bavlna je pak samozřejmě vzácnější a dražší. A chcete-li si koupit tu správnou zdravou plínku nebo tričko bez GMO, musíte sáhnout hlouběji do kapsy.

Ale vraťme se do Austrálie. Také farmáři v Queenslandu brzy zjistili nejen ekonomické výhody BT bavlníku . Jak připouští i značně konservativní a „antiGM“ zaměřený „The Chronicle Rural Weekly“, klesla díky využití tohoto osiva celková spotřeba jinak nutných insekticidů o 85%. A teď si k tomu přidejte výrazný úbytek spotřeby fosilních paliv pro provoz stříkací techniky. Není to nejen ekonomicky, ale také ekologicky radostná realita?

Jenže ani BT bavlník neodolá záplavám. Někde voda smetla pole celá, někde trvá naděje na aspoň nějakou úrodu - což paradoxně přidělává farmářům další vrásky.

Obchodní pravidla jsou totiž v daném případě nejednoznačná . Koupíš –li si standardní, nonGM osivo – zaplatíš. Ihned, později, víceméně ale stejně.. Koupíš-li si ale GM BT osivo od Monsanta – připlácíš ještě „technologickou daň“, zpětně pokrývající firemní náklady a rizika s vývojem zásadně nové technologie . Ale jak a kdy, to si můžeš vybrat podle pravidla „Cotton Choices Options“ . Tedy „alternativy bavlněného výběru“. Alternativy sou tři . Option 1: . zaplatíš ihned, předem ( v Toowoombě do 15 prosince), se slevou. Je jedno, kolik potom sklidíš. Výhodné pro movitější farmáře, méně výhodné pro ty, co mají hluboko do kapsy a platí zpětně, od úrody k úrodě. Option 2: Platíš zpětně, víc, až po pozdní sklizni. Výhoda : pokud se něco nepovedlo, úrodu sežrali klokani nebo vzala voda či oheň technologickou daň neplatíš vůbec. Ale ne aby sis něco ulil stranou, Monsanto dohlédne na to, abys i třebas minimální úrodu prostě zaoral. Takže neutržíš nic. Option 3: Co sklidíš, to sklidíš. Daň Monsantu zaplatíš podle počtu sklizených žoků.

Povodně s úrodou zamávaly. Ale něco se přece jen urodilo. Abych opět citoval,tentokrát jednoho z farmářů, pana Clive Brownlie, asi desetkrát méně oproti očekávání – „…místo deseti žoků na hektar stěží jeden..“ Pro farmáře by teď vlastně bylo nejvýhodnější platit daň podle „Option 3“. Jenže většina vsadila na „Option 2“. Přistoupí Monsanto na změnu smluv? Nebo postaví farmáře před rozhodování typu „zaplatím i za virtuální žoky“ – či „nezaplatím daň, ale vše zaorám“?

Text únorové článku rozhovoru končil otazníkem – jak se Monsanto zachová? Ukáže i svoje měkké srdce, svůj lidský přístup v čase, kdy celá australská veřejnost ba vláda hledají různé formy pomoci postiženým?

Odpovědi jsem se dobral až po pár měsících. Bohužel - Monsanto od původních pravidel necouvlo. Nejspíš nechtělo vytvořit precedens – představte si následně situaci, jak po světových lánech GM plodin jezdí armády firemních kontrolorů a posuzují, zda sklizňové ztráty jsou z těch či oněch důvodů větší než velké nebo menší než malé. Tak měkké srdce či iracionální myšlení žádný nadnárodní ekonomický žralok samozřejmě mít nemůže.

Ale přece jen udělalo gesto – slíbilo zaplaveným farmářům finanční dar. Jak velký, v této chvíli netuším.

Žádné zprávy o sebevraždách zchudlých australských BT farmářů se v tisku zatím neobjevily.

Závěr?

Mám-li mluvit sám za sebe, špatného ekonoma, s poměrně značným sociálním cítěním, tak moje první reakce byla „ono by vás neubylo, kdybyste jim tu daň protentokrát odpustili….“

Ale druhý červík v mém myšlení oponoval : „…Za nákladnost celé přípravy, vývoje, ověřování dané GM technologie přece nemůže jen sama firma. Zvláště v případě BT rostlin, vlastně jen využívajících ke své ochraně stejný princip, stejný toxin, jaký obsahují desítky let ekologicky doporučované BT biopesticidy. Od dávného slušovického Baturinu po současné přípravky typu Biobit XL, Biobit WP, Novodor.. Najdete je v každé relevantní ekopřírůčce, včetně vysokoškolských skript…

Mnohdy z vědeckého pohledu absurdní schvalovací proces pro pěstování nových GM plodin je přimým odrazem zvláště politického vlivu jak různých eko-aktivistů, tak producentů klasických pesticidů. Neměla by tedy na ony zchudlé farmáře přispět i tahle celosvětově propojená pestoekolobby?

Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora