20.4.2024 | Svátek má Marcela


EKOLOGIE: Nebezpečí v oteplování – některých hlav

24.1.2007

Německá kancléřka Merkelová v minulý týden „zatlačila“ na amerického prezidenta Bushe kvůli globálnímu oteplování. Jak by ne. V Německu je teď zrovna teplý leden, zatímco v Americe právě tyto dny umírají lidé mrazem a pod návaly sněhu.

Velmi vkusné. Umíte si představit, že by to bylo naopak? Že by německá kancléřka zvedla toto téma ve chvílích, kdy by v její zemi lidé zažívali rekordní mrazy? Kdyby v Německu mnoho rodin potkaly právě v důsledku nízkých teplot (a ne třeba v důsledku vichřice) velké tragédie? Ale kdeže. To by ji voliči hnali. Teď asi doufá, že jí voliči zatleskají.

Takže zatímco se nyní v Německu už několik týdnů „globálně“ oteplilo, v Americe se ve stejné chvíli „globálně“ ochladilo. Už tento paradox jasně ukazuje, jak snadno lze i výkyvu počasí zneužívat nejen pro krátkodobé politické cíle, ale jak snad poslouží momentální počasí stoupencům katastrofických teorií o oteplování zeměkoule.

Počasí, a to jakékoli, nemůže s případnou postupnou celosvětovou změnou klimatu vůbec nijak souviset. I největší oteplovací fanatici uvádějí, že Země se prý otepluje o setiny či desetiny stupně ročně a to se na počasí s jeho vrtochy a výkyvy vůbec nemůže projevit tak, aby to člověk mohl zpozorovat. Přesto nikoli seriózní měření, ale právě momentální počasí v jedné lokalitě slouží jako nejčastější „důkaz“ globálního oteplování. Stejně uvažoval i jeden čtenář, který mi před pár dny poslal fotky z Jizerských hor, jež měly na současném stavu běžeckých tratí už fakt definitivně prokázat nezpochybnitelnost oteplování zeměkoule. Je to stejný přístup, podle kterého byste na základě toho, že dva lidé ve frontě u pokladny ve vaší samoobsluze mají v košíku salám, usoudili, že stoupá spotřeba uzenin v Evropě.

Zůstane už ale asi věčným pravidlem, že každý výkyv počasí tím „správným směrem“ bude živou vodou pro mediální běsnění stoupenců nového náboženství: víry v globální oteplování. (Zatímco kolem loňské a předloňské extrémně chladné zimy u nás bylo ticho po pěšině, nebo jsme dokonce slyšeli bizarní teorie, že i ochlazení je vlastně někdy důsledkem oteplení). Náboženství to skutečně je. Nepostrádá mesianistický aspekt: uvěřte a já vás zachráním, jinak propadnete peklu. Vzteklé reakce na skeptické hlasy jsou důkazem, že o argumenty nejde. Jde o potravu pro určitý lidský typ, který tu vždycky byl a vždy bude. Typ, který sám sebe prohlásí za avantgardu a vydává se za jediného hlasatele dobra. Až bude za deset patnáct let sexy zase jiná bláznivá teorie, tento typ lidí se jí chytne a na globální oteplování bude zapomenuto.

Dnes ještě není. Proto musím připomenout pár základních myšlenek:

1. Globální oteplení není prokázáno. Byť se zejména v bulvárních mediích a v ústech fanatiků objevuje jako zjevená pravda, důkazy chybějí. Měření postrádá dostatečně dlouhou časovou řadu na dostatečně reprezentativní části zemského povrchu. Proto nelze rozlišit různé cyklické i nahodilé výkyvy klimatu či vliv mikroklimatu kolem míst měření od skutečného trendu.

2. Kdybychom snad chtěli uvěřit, že se zeměkoule skutečně otepluje, nikdo neprokázal, že to mohl ovlivnit člověk. V historických i prehistorických dobách vždy docházelo ke změnám klimatu a to těžko bylo možné na člověka svést.

3. Kdybychom chtěli věřit, že se zeměkoule otepluje a že to způsobil člověk, nikdo zatím neprovedl hodnověrnou analýzu, že by to bylo špatně. Nepochybně by takový jev přinesl pozitivní i negativní dopady. Jejich bilanci nikdo neprovedl, oteplovací fanatici mluví jen o případných negativech.

4. Kdybychom náhodou chtěli věřit, že se zeměkoule otepluje, že to je jev špatný a že ho z velké části působí svou činností člověk, nebyl by to ještě dostačující důvod k přijetí jakýchkoli opatření. Tím důvodem by musela být jedině seriózně doložená bilance nákladů takových opatření a jejich případných pozitivních efektů. Takovými „malichernostmi“ se ale žádný fanatik nezabývá.

Politici budou mít vždy tendenci podlézat veřejným náladám. Proto si mnozí dávno spočítali, že než bojovat rozumem proti módním mýtům je mnohem výhodnější tvářit se, že těmto mýtům také uvěřili. A tak někteří politici dnes bijí teatrálně na poplach. Utichnou, až v Německu zamrznou louže.

zkráceně vyšlo 23. 1. v MfD