Zemřel náhle během soudního přelíčení, které bylo v posledních letech jeho údělem. Den poté byl tichosti v Káhiře pohřben. Takový byl závěr života Muhammada Mursího, jednoho z nemnoha egyptských prezidentů.

Jeho éra, v úřadu byl pouhý jeden rok, bude v učebnicích dějepisu spojena s plíživou islamizací země, které se miliony Egypťanů postavily na odpor.

Mnozí mu ale věřili, představoval pro ně naději. Vzpomínám na jednoho mladého Egypťana, který mě a naše vnoučata provázel cestou do Makadi na ponornou loď. Bylo to koncem září 2012. Mursí fungoval jako prezident ani ne čtvrt roku. Mladý muž působil dojmem, že Mursí je zachránce Egypta. Nepřipouštěl si obavy Evropanů. Leč všeho do času.

Po našem návratu do Egypta v květnu 2013 byl v zemi ještě relativní klid (vnímáno pohledem návštěvníka) – ovšem klid před bouří, kterou dostala později jméno Druhá revoluce. V ulicích bublaly nepokoje. Republika na Nilu měla za sebou první pokus Mursího posílit své pravomoce na úkor parlamentu a justice, a to prostřednictvím prezidentského dekretu z listopadu 2012. Ten vyhnal do ulic miliony lidí – a Mursí ustoupil: dekret zrušil.

Pak došlo ke schválení proislamistické ústavy v referendu. Mohlo by se říci vox populi, vox Dei. Jenomže – většina voličů hlasovala nohama. Účast v lidovém hlasování byla 32,9 %, pro se vyslovila 63,8 % z nich. Konstituce samozřejmě platila.

Když jsem z Egypta na konci května odletěl a vrátil se znovu v září, byla to cesta do politicky jiné země. Mursí byl ve vězení, v prezidentském paláci úřadoval prozatímní šéf státu Adly Mansúr.

Lidé si zvykali na nové poměry vygenerované Druhou revolucí, kterou účinně podpořila armáda v čele se současným prezidentem Sisim. Následovalo schválení nové ústavy (2014 – objektivně budiž přiznáno, že i tentokrát byla účast slabá: 38,6 %), volba prezidenta (2014) a volby do Sněmovny reprezentantů (2015).

Symbolickou tečkou za érou Muhammada Mursího, prezidenta nominovaného politickou divizí Muslimského bratrstva, byla jeho náhlá smrt ve vězeňské kleci v soudní síni. Ačkoli jeho skon vyvolává spekulace, obávám se, že převáží rychlé zapomnění.

Nikdy už se nedozvím, jak vnímal turbulence v Mursího politickém životopise onen mladý průvodce, který nás provázel do přístaviště v rudomořském Makadi. A který mu tak věřil.

Stejskal.estranky.cz