Počet lidí, kteří se stali obětí nynějších nepokojů, dosáhl dvojnásobku těch, kdo byli odsouzeni za účast na portsaidském fotbalovém masakru z počátku února 2012 k trestu smrti.

Izraelský Jerusalem Post píše dnes (27/1) ráno o 41 zabitých, egyptský server Ahramonline o "nejméně čytřiceti". Dá se předpokládat, že nejde o konečná čísla.

Vzhledem k tomu, že nepokoje souvisejí také s druhým výročím protimubarakovské revoluce, jsou jejich důsledky obrazem toho, kam až se Arabské jaro dostalo: řečeny slovy jednoho biblického žalmu - do údolí stínu smrti.

Slyšíme-li z náměstí Tahrír výroky, že Mursí je stejný jako Mubarak, musíme se ptát, jak daleko je k tomu, abychom zaslechli jiné heslo: Zlatej Mubarak.

Čeho bylo po dvou letech dosaženo: větší islamizace země, přinejmenším institucionálně. A poklesu turistiky, jenoho z pilířů, které drží nad hladinou egyptskou ekonomiku.

Nás, pro koho je každoroční pobyt v Egyptě nedílnou součástí života, ať jsou důvody jakékoliv, musí mrzet, ne-li děsit čísla, která z této oblasti přicházejí. Sedm dní po Novém roce 2013 zveřejnil portál Tourism-Review.cz (T-R.cz) několik údajů, které stojí za zaznamenání. Všemi, koho toto téma zajímá. (Současně si můžeme trochu odpočinout od mediálního námětového přetlaku s názvem Přímá voba českého prezidenta.)

V prosinci 2012 přiletělo na egyptská letiště o 40 procent méně turistů než v předcházejícím měsíci.

Server T-R.cz napsal, že si cestovní kanceláře dělají starosti, neboť kvůli boji o moc mezi opozicí a islamistickým prezidentem Mursím jsou další nepokoje na obzoru. Slova více než prorocká. Stačilo vyčkat na druhé výročí převratu a verdikt v kauze portsaidského masakru. Zpravodajství z Egypta zase dominije krev.

Jedna Jobova zpráva za všechny. Společnost Sabena vlastní v Šarm aš-Šajchu dva hotely. K dispozici v nich má 300 pokojů. Začátkem ledna jich bylo v režimu rezervace pouhých deset.

A ještě jedno veledůležité srovnání. V roce 2010 navštívilo Egypt 14,7 milionu turistů. To bylo za Mubaraka. Ten v únoru 2011 padl – a do země přijelo jen 9 800 000 návštěvníků (v této množině je i jarní a podzimní návštěva autora tohoto textu a jeho manželky – napřesrok jsme přibrali i vnoučasta, přičemž víc už udělat nemůžeme). Zisk z cestovního ruchu klesl o třicet procent. Čísla za minulý rok zatím k dispozici nemáme, nicméně se má za to, že by měla být lepší než v roce 2011. Jisté ale je, že k hodnotě roku 2010 se rozhodně nepřiblíží.

Hodně bude záležet na vývoji nynějších nepokojů. A také na tom, jestli si islamisté uvědomí, co jejich země potřebuje víc. Bary bez alkoholu, zákaz nošení bikin či dokonce oddělené pláže (zatím ani jedno nezavedli, ale rádi by), anebo víc dolarů ve státní pokladně.

Rudé moře je pro Evropany nejkrásnější široko daleko a byla by škoda, kdybychom o něj kvůli tomu, že někdo vyznává jinou víru než my, přišli. Ať tak či onak, míček je v daném okmažiku na jejich straně kurtu.