Zdroj: Picryl

Senátor Mike Lee (zvolený za stát Utah; republikán) předložil v Kongresu dost nevšední návrh, který se nicméně tak čtyřikrát za století v různých podobách stejně vrací na stůl. Podle něj by americká administrativa měla zase začít vydávat tzv. letters of marque and reprisal, jinými slovy, korzárské patenty. A to v souvislosti s bojem proti současným drogovým kartelů.

Korzárské patenty znějí hodně archaicky, ale ve skutečnosti se používaly až do začátku 19. století. Jsou dokonce explicitně zakotveny v americké ústavě (konkrétně ve vyjmenovaných pravomocech Kongresu), takže z ústavního hlediska by na Leeově návrhu nic divného nebylo. Divným se může jevit spíš to, proč tam vůbec jsou a proč se tedy nyní už nevyužívají.

Původním záměrem těchto patentů byla „privatizace války“, daná hlavně tím, že za starých časů nemívaly vlády dostatek peněz k vydržování dostatečně velkého válečného námořnictva. Předmoderní ekonomiky nesnesly takové daňové zatížení jako ty současné, a tím pádem se v případě vypuknutí války čekala výpomoc i od soukromého sektoru. Na souši někteří boháči postavili a vystrojili vlastní pěší pluky, na moři zase lodě. Bylo to jednodušší, než se na první pohled zdá, protože i obchodní lodě v míru bývaly běžně vyzbrojené děly na ochranu proti pirátům; stačilo je tedy vybavit trochu lépe než obvykle.

Soukromý sektor je obecně o něco pružnější a iniciativnější než ten státní, ale vyžaduje také patřičnou motivaci, a tou byla u korzárů hlavně možnost zabavit zboží převážené pod nepřátelskou vlajkou a prodat je sám. A to je asi ten hlavní problém, který Leeův současný návrh má.

Celá ta historická struktura kolem letters of marque and reprisal zkrátka předpokládá, že ten přepravovaný náklad je sám o sobě legitimní a dobře prodejný jinde. Dříve to vesměs platilo – chytíte-li španělskou galeonu nacpanou stříbrem, to stříbro samo o sobě je bezproblémové zboží, které budou chtít všude. Ale mají-li moderní korzáři nahánět lodě drogových kartelů, tak pak budou prodávat ten ukořistěný fentanyl místo nich? To by asi nebylo moc dobré, že.

Nabízí se možnost, že by americké úřady ten zabavený fentanyl prostě vykupovaly a ničily. Leč tam pak zase vzniká trochu jiný problém, podobný tomu, jaký zažila Francouzi kontrolovaná Hanoj v roce 1902. Koloniální úřady tehdy chtěly zdecimovat tamní krysí populaci a vypsaly odměnu za každý donesený krysí ocásek; vedlo to k tomu, že iniciativní lidé začali ty krysy chovat doma, aby jich bylo víc. V případě drog by z toho asi byla nejedna tajná chemická laboratoř navíc.

Loajalita se zkrátka na peníze úplně jednoduše převést nedá, a to je asi hlavní důvod, proč korzáři v reálném světě už dávno vymřeli. Ty jejich finanční motivace mívaly i dříve tendenci jít trochu „šejdrem“ vůči tomu, co se po nich vlastně chtělo. A dnes by to nejspíš nebylo lepší.

Hudební epilog

Bundeswehr po éře von der Leyenové dost utrpěl na bojeschopnosti … ale jeho orchestr stále ještě funguje

____________________________________________________________________________________________

Nový díl ZP8 má dvanáct kapitol, opět povybíraných z různých koutů historie. Ne všechno jsou osudové události, tolik zapomenutých osudových událostí bohužel „po ruce“ není. Ale věřím, že u žádné kapitoly se nudit nebudete.

Kniiha je dosažitelná zde,

Celou sadu si můžete pořídit zde.