Nebudu to zastírat. Také jsem byl mile překvapen, když se na Trumpově účtu na Truth Social objevilo 19. února české téma. Protože jeho účet navštěvuji každý den, dovolím si přičinit několik postřehů.

Připomeňme si nejprve ten post: „Český místopředseda vlády Petr Macinka: Skvělá práce ve vaší debatě s Hillary Clintonovou na různá témata, včetně jejích směšných názorů na gender. Pozdravujte všechny ve vaší úžasné zemi!“ Že necháme děkovat. Nalijme si však čistého vína.

Prezident ocenil ministra (místopředsedu) vlády Petra Macinku primárně nikoli kvůli Petru Macinkovi, ale proto, že to byl právě on, kdo se postavil Hillary Clintonové. Ta patří do tábora oponentů prezidenta a tudíž každý, kdo se proti ní vymezí, má šanci, že si ho prezident všimne. Ne však jistotu; v tomto případě zjevně sehrála roli skutečnost, že mnichovská výměna názorů Macinka vs Clintonová rezonovala v řadě amerických médií. Motivace je tedy jasná: politický odpor vůči Clintonové (třebaže alespoň zčásti nikoli neoprávněný).

Kdo pravidelně sleduje Trumpův účet na Truth Social, dobře ví, jak to na této síti chodí. Ačkoli pradávné přísloví říká, že orel much nelapá, Trump je příkladem amerického orla bělohlavého, který naopak mouchy lapá – zabývá se malichernostmi a zhusta i drobnými protivníky. Prezidentovi oponenti jsou dehonestováni, zesměšňováni, ponižováni (namátkou komik a moderátor Bill Maher, Barack Obama, toho a jeho ženu vyobrazil ve videu jako lidoopy, příspěvek později stáhl, zpěvák Bad Bunny kvůli vystoupení na Super Bowlu, John Biden, toho uráží permanentně, nebo zpěvačka Taylor Swift a bezpočet dalších), naproti tomu lidé, kteří prezidenta podporují nebo jdou do názorového střetu s jeho kritiky (jako Macinka), jsou vysoce ceněni. Znovu opakuji: v tomto posledním případě primárně nikoli kvůli samotnému Macinkovi, nýbrž proto, proti komu vystoupil. Kdyby na místě Petra Macinky seděl v Mnichově „Deputy PM“ třeba z Tramtárie a zaujal vůči Clintonové stejnou názorovou pozici, a média ve Státech si toho všimla, byl by oceněn on a prezident by nechal pozdravovat obyvatele Tramtárie. Nedělejme si iluze, že se věci mají jinak. Proto říkám: nepřeceňovat.

Pro ilustraci uvedu, jak o konfliktu Macinka vs Clintonová referoval náboženský server The Christian Post. Už z nadpisu článku ze 17. února je zřejmé, kdo v jeho zpravodajství hraje prim: „Top 3 Hillary Clinton moments at Munich Security Conference: »Disruptive and destabilizing«“. Je to samozřejmě Hillary Clintonová. Z oněch tří nejdůležitějších momentů během jejího vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci si server na prvním místě všímá tématu imigrace. (Tvrdila např., že za vlády jejího manžela, a pak Baracka Obamy, bylo deportováno z USA víc lidí, než za prvního Trumpova funkčního období a v prvním roce Trumpova druhého funkčního období, aniž by přitom byli zabiti američtí občané a bez toho, že by děti byly umístěny do detenčních táborů.) Jako druhou v pořadí uvádí jednu záležitost týkající se problematiky genderu (Clintonová ocenila první transgenderovou osobu zvolenou do Kongresu jako přední bojovnici za genderová práva; jde o transgender ženu jménem Sarah McBride, která se narodila jako chlapec jménem Tim) a teprve na třetí místo zařadil The Christian Post střet Macinky s Clintonovou, který z našich médií dobře známe. Také z toho lze dovodit, že primárně nešlo o Petra Macinku, ale o Hillary Clintonovou. Neboť: ďábel je skryt v detailu.

Proto říkám, ačkoli zmínka o našem „Deputy PM“ na prezidentově účtu na Truth Social jistě ledaskoho potěšila, tak jde o jepičí záležitost. Rozumné je zůstat nohama na zemi. A to i poté, co se Trump při krátkém rozhovoru s Macinkou v rámci úvodního zasedání Rady míru zajímal o to, jestli viděl, že ho pochválil na síti Truth Social. To svědčí o tom, na čem prezidentovi záleží především: aby jeho postům na zmíněné síti byla věnována patřičná pozornost. Zkusme si pro odlehčení představit, jak by se asi prezident zatvářil, kdyby náš ministr řekl: „Ne, Truth Social nesleduji, my v Evropě dáváme přednost síti X.“