Vážený
Hans-Gert Pöttering
předseda Evropského parlamentu
Vážený pane předsedo,
minulý týden navštívila delegace předsedů politických frakcí Evropského parlamentu Českou republiku. Během této návštěvy byla delegace, kterou jste vedl, přijata na Pražském hradě prezidentem republiky profesorem Václavem Klausem. Mohli bychom se domnívat, že přijetí delegace v místě, které je důstojným symbolem české státnosti, v místě kudy razantně kráčely dějiny střední Evropy, bude pro členy delegace zajímavým a inspirativním zážitkem. Zejména, když se členové delegace EP mohli setkat s hlavou státu, který je současně originálním politickým myslitelem s mimořádnou intelektuální kapacitou.
Václav Klaus je zásadním a kvalifikovaným kritikem narůstajícího demokratického deficitu v Evropské unii a jejího směřování k jakési "federalizované postdemokracii". Je proto také zásadním odpůrcem Evropské ústavy nebo Lisabonské smlouvy, ať už tento dokument nazýváme jakkoli. A navíc, podle naší ústavy, je prezident republiky ratifikující institucí pro tak zvané prezidentské mezinárodní smlouvy, do této kategorie spadá i Lisabonská smlouva. Na okraj dodávám, že Václav Klaus je prezidentem, který se těší více než 70% podpoře a popularitě mezi občany České republiky, což je situace, přiznejme, v členských zemích Evropské unie ojedinělá. Dovolte mi, pane předsedo, rovněž dodat, že podle posledního průzkumu veřejného mínění provedeného respektovanou agenturou STEM je 55 procent občanů České republiky přesvědčeno, že náš parlament má Lisabonskou smlouvu odmítnout.
Vážený pane předsedo, vše, co jsem uvedl, by zdánlivě zakládalo možnost zajímavé debaty plné respektu k odlišným názorům. Česká veřejnost byla v uplynulých dnech prostřednictvím tisku seznámena s přepisem záznamu z přijetí delegace, kterou jste vedl, prezidentem republiky. Namísto záznamu o kvalifikované debatě však s překvapením, ba zděšením četli občané naší země neuctivé a urážlivé věty pronášené vůči hlavě českého státu zejména předsedou zelené frakce EP, poslancem Cohn-Benditem:
"Vaše názory na Lisabonskou smlouvu mne nezajímají... Budete ji muset podepsat... Chci, abyste mi vysvětlil, jaká je míra vašeho přátelství s panem Ganleyem z Irska. Jak se můžete scházet s člověkem, o němž není jasné, kdo ho platí? Ve vaší funkci se s ním nemáte co scházet..."
Není divu, že se vůči takovému chování prezident republiky ohradil. Bránil tak nejen majestát svého vysokého úřadu, který mu prostřednictvím volených zástupců svěřili občané České republiky, ale bránil současně i důstojnost naší země.
Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského hradu zazníval v dějinách jen zřídka. Velmi podobné věty máme v našich moderních dějinách zaznamenány pouze ve dvou historických okamžicích. Přesně tímto tónem a dokonce s podobným obsahem tak hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou a pak, velmi podobně, o třicet let později také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou při projednávání dohod, do kterých vyústily tak zvané moskevské protokoly stvrzující kapitulaci představitelů Pražského jara po dokonané invazi sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968, tedy dohod, kterými byla pro změnu zakotvena sovětská okupace Československa. Na oba okamžiky mají občané České republiky trpké a dodnes zcela nezhojené vzpomínky. Tón a výroky poslance Cohn-Bendita tak vyvolaly v české veřejnosti mnoho neblahých historických reminiscencí.
Vážený pane předsedo, obracejí se na mne voliči, občané České republiky, s žádostí, abych Vám tlumočil velmi rázný protest zejména proti chování poslance Cohn-Bendita při přijetí na Pražském hradě, které lidé v naší zemi považují nejen za neomalené vůči hlavě českého státu, ale i urážlivé vůči České republice. K tomuto protestu se osobně velmi důrazně připojuji. Současně mi dovolte, vážený pane předsedo, abych vyjádřil politování nad tím, že jste ani na výzvu našeho prezidenta vůči výrokům a tónu poslance Cohna-Bendita nezasáhl a naopak jste jako vedoucí delegace Evropského parlamentu ponechal tomuto hulvátskému chování volný prostor.
V Bruselu dne 9. prosince 2008
V úctě
poslanec Evropského parlamentu a místopředseda politické frakce IND/DEM
