Podle zpráv z jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem rozhodl vyslanec nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa o podpisu dohody Izraelem. Nyní se čeká, jak dopadne Ukrajina.

Příměří mezi Izraelem a Hamásem bylo dosaženo poté, co se do hry zapojil vyslanec nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa. Vláda Benjamina Netanjahua totiž na podmínky příměří kývla až ve chvíli, kdy ji k tomu Trumpův tým tvrdě dotlačil. Dohodu lze s jistou nadsázkou označit za Netanjahuův obětní dar k Trumpově pondělní inauguraci. Dokazuje to i anekdota spojená s angažmá Stevea Witkoffa, Trumpova zmocněnce pro Blízký východ. Aby bylo jasno, sedmašedesátiletý rodák z Bronxu je sice žid, ale rozhodně ne žádný uhlazený diplomat. Jméno si udělal jako newyorský realitní magnát a podle toho také k jednání s Izraelci přistupoval: bez rukaviček, po trumpovsku…. Witkoff totiž na ně peprnou angličtinou spustil, že šábes ho vůbec nezajímá. Netanjahu tak nakonec v sobotu odpoledne skutečně porušil náboženské tradice a s Trumpovým zmocněncem se setkal. Izraelci setkání popisují jako napjaté, Witkoff každopádně premiéra přiměl k ústupkům, pak odletěl zpátky do Kataru a dohodu dotáhl do konce.

Z toho vyplývá vlastně jediné a důležité. Budoucí Trumpova politika bude mnohem tvrdší vůči svým spojencům. Žádné dlouhé řeči se nepovedou. A Netanjahu ustoupil nejen kvůli tomu, že Trumpa čeká inaugurace. Ono to totiž v Gaze nikam dál už nevedlo. Hamás je v troskách, ale protože má „lidí dost“, tedy do počtu, potřebuje tak pět, deset let k tomu, aby vyrostli noví bojovníci, co se opět budou s Izraelem odvážně prát. A Izrael také válkou ztratil. Situace trvalého ozbrojeného konfliktu nevyhovuje ani jeho zájmům. Válka oddálila jeho sblížení se Saudskou Arábií, která zatím na Blízkém východě dominuje, ale musí o tuto hegemonii bojovat s Íránem.

Obraťme však pozornost k další válce, a to k ruské agresi proti Ukrajině. Budoucí americký ministr zahraničí Marco Rubio před senátory prohlásil: Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil během slyšení v americkém Senátu jeho republikánský člen Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí…..Podle deníku The New York Times (NYT) řekl, že by v tomto ohledu mohly sehrát důležitou roli „sankce a ukončení sankcí“, které na Rusko uvalil Západ. „Skutečná diplomacie si bude žádat ústupky od všech stran zapojených do těch rozhovorů,“ míní 53letý senátor.

Toto je opět podstatná změna amerického postoje. Trumpova administrativa bude zřejmě lákat Rusko opět na Západ slibem zrušení sankcí, které na ruskou ekonomiku Západ uvalil. Podle zdrojů z Ruska se Vladimir Putin dál staví za koncept dohody z roku 2022, dosažené v Turecku s tím, že se musí vzít v úvahu „reálná situace“. Šéf Kremlu v červnu avizoval, že jakákoli mírová dohoda by měla vycházet z takzvaných Istanbulských dohod. Nechal se také slyšet, že k tomu, aby mohla jednání začít, musí Ukrajina opustit území čtyř svých oblastí: Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, které Ruská federace v září 2022 nezákonně anektovala navzdory tomu, že jsou součástí mezinárodně uznaných ukrajinských hranic, jež se sama Moskva v minulosti několikrát zavázala respektovat. Kromě Krymského poloostrova, který Rusko Ukrajině nezákonně a silou sebralo v roce 2014, ani jednu ze zmíněných oblastí plně nekontroluje…Istanbulské dohody pocházejí z jara 2022. Agentura Bloomberg připomněla, že v nich Rusko požadovalo zákaz zahraničních jednotek na Ukrajině, společná cvičení aliance s Ukrajinou a členství Kyjeva v jakékoli vnější vojenské alianci. Rusko navíc v dokumentu trvalo na tom, že ukrajinské ozbrojené síly budou omezeny na 85 tisíc vojáků a 342 tanků s tím, že by Ukrajina měla rakety s dostřelem maximálně 40 kilometrů. Ukrajina nicméně požadovala armádu 250 tisíc vojáků, 800 tanků a dostřel 280 kilometrů.

Zajímavé je rovněž to, zda se nově zvolený prezident Trump osobně setká s Putinem. Nejde tak ani o to zda ale kdy. Údajně se již o přímých jednáních Putina s Trumpem jedná. Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

Příměří na Ukrajině tak bude zřejmě o řád složitější než to v Gaze. Tady zřejmě nebude stačit hrubá síla, ale nabídka, která se neodmítá.