Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Článek byl zajímavý. Bohužel ne svým obsahem, ale jako připomínka mladí. To samé jsem čítával v Rudém Právu v druhé polovině osmdesátých let. Západ ekonomicky vede, ale není všem dnům konec. Teď se to samé dočítam trochu obráceně, ale uběhla spousta let. Během kterých jsem zjistil, že velká část obyvatel bohatého hegemona - USA - žije ve venkovských oblastech podobným způsobem, jako vesničané v Albánii. Že lidé v Moskvě a nejbližším okolí, nebo třeba v nějakém velkém městě na Sibiři si Pražáky, nebo Berlíňany klidně strčí do kapsy. A samozřejmě ten venkov někde na pláních bude stále chodit na záchod do kadibudky. Protože když už vykopou studnu, tak není kam udělat kanalizaci. Když výškový spád je na nejbližších sto kilometrech asi půl metru.

A do toho ta Čína. Miliarda a půl lidi. A kolik tam je městeček velkých jako Praha. Kdo byl na Ukrajině, v Rusku, v USA, nebo jiných rozlehlých zemích ví, že sto, dvě stě km po šotolině je normální. Něco jako polní cesta ze Zlámané Lhoty do Ještě zlomenějsí Lhoty.

To není měřítko. Měřítkem není ani DPH na hlavu. Měřítkem je to, na co má kdo koule. Teď právě.

Západ už je nemá. I když je v pozici, že které by se mohl pochlapit a převálcovat vše kolem. Ale to už je spíše vlhký sen. Zbývá nám doufat, že se někdo smiluje a podrží si nás jako nárazník vůči někomu jinému. Kde jsme? Ta hrdost, že Karlova Univerzita se vejde do první pětistovky? No hurá. V první polovině devadesátých let se vešla do první padesátky. Možná by nás to mělo varovat. Jenže ono nás to povzbuzuje.