DOBA: Dělení světa v přímém přenosu
Dříve se lidé, i představitelé méně významných států, dozvídali ex post, co bylo dohodnuto, kam patří, která velmoc odteď bude „ochraňovat“ jejich způsob života. Online připojení, neustálý tok informací všeho druhu, nepravdivých i pravdivých, které jsou mnohdy šílenější než konspirace, umožňuje předvídat a podle toho se připravit. Žel, současná česká vláda pracuje jen do výše svého platu, bez zájmu o zítřek.
Inaugurace Donalda Trumpa prezidentem USA spustila změnu světového řádu.
Kanada a Kazachstán. Dvě obrovské země a zřejmě podobný osud. Hraničí s velmocemi, které se rozhodly stvořit nové geobloky a své sousedy musí nutně integrovat. Deset dnů po inauguraci Trumpa oznámilo Rusko společně s Kazachstánem, že jejich energetické soustavy se unifikují, respektive veškerá kazašská energetika se napojí na tu ruskou (zde). A to je jen jedna z několika desítek „asociačních“ dohod. Nejdelší pozemská hranice na světě mezi těmito státy by se brzy měla stát toliko formální čarou na mapě. V této souvislosti EU působí dosti trapně, když oznamuje nahrazení ruského plynu tím kazašským – buď v Bruselu nevědí, co je integrace energetiky anebo je jim to už jedno.
Na rozdíl od Kazachstánu se Kanada sňatku s USA brání. Ale má strach a je v očekávání dnů příštích. Kanada je správně rozdělena do 13 krajů (provincie a teritoria). Za 160 let existence Kanady se nestalo, aby všech 13 místních kanadských lídrů odletělo do Washingtonu. Odletěli pokorně a bez odmluvy, Trump si je postavil do řady a vysvětlil jim, jak vidí jejich budoucnost (zde). Trošku to připomíná návštěvu Emila Háchy v Berlíně v 1939.
Vypadá to jako na předem nachystaný scénář. Rusové evidentně čekali na nástup Trumpa. Nikdo si to nechce připustit, ale Trumpova a Putinova administrativa jsou v dennodenním kontaktu, pořád něco konzultují. Jedno z prvních rozhodnutí Donalda bylo zrušení speciálního útvaru pro boj s ruským vlivem (zde), na oplátku Moskva připravuje pro nové vedoucí FBI seminář Moderní metody práce s vnitřním nepřítelem. Když Donald pro Fox News poznamená, že Rusko má na Ukrajinu morální nárok, jistě, je to nemilé; ale když i CNN má Ukrajinu za téměř hotovou věc (zde), nenastal čas akceptovat realitu a vystříhat se chyb? Zvláště když Trump (možná po impulzu od Kremlu) uchystal pro EU dvě pasti.
Past první. Vojenská přítomnost evropských vojáků na Ukrajině. USA zdůrazňují, že američtí vojáci se nezúčastní žádné ukrajinské mise, je to evropská věc. A teď pozor – Trump i jeho ministr obrany Hegseth opakovaně říkají, likvidace evropských vojáků na Ukrajině nebude porušení článku 5 Smlouvy NATO! Co to znamená? Evropské státy pošlou na Ukrajinu to nejlepší, co mají, cca sto tisíc mužů ve zbrani, Rusové je tam postřílejí, a nic. Vojensky vykuchaná Evropa bude vzhlížet k východu slunce. Některé vlády si to uvědomují. Polsko bere zpátečku, ještě na podzim byli Poláci odhodlaní, nyní je jejich prioritou udržet vlastní stát a neválčit s Ruskem (zde). Ani Dánové se na Ukrajinu nepohrnou, kdo by bránil Grónsko, že!?
Past druhá. Finanční. Jednak zmíněné vojenské dobrodružství by Evropu stálo 3 biliony dolarů (zde), jednak EU čeká šok spojený s rozmrazením ruského kapitálu. Západ zadržuje Rusku cca 300 mld. dolarů. To je jistina a v tuto chvíli není pochyb, že bude Rusku jednou vrácena. A tady nastává právní zádrhel, mající původ ve Starém Římě. Vlastník stromu je i vlastníkem plodů. Komu patří jistina, tomu náleží i úroky. Jenže EU úroky z ruských peněz už poslala Ukrajině. Trump se od toho distancoval, podle něj evropská svévole. V okamžiku uvolnění ruských aktiv se z hodiny na hodinu stanou splatné i úroky, aktuálně cca 40 miliard euro. Pokud to Rusové (a Američané) dobře načasují, Brusel se může ocitnout v platební neschopnosti.
Z Evropy, evropských států, kdysi velkých subjektů mezinárodní politiky, se stal objekt hry jiných. O čem si Trump a Putin v dlouhých telefonátech povídají? Na sítích jsou „zaručeně pravdivé zprávy“ – tak následující info berte s nadhledem spekulace. Trump prý požádal o čistou Ameriku. Rozuměj kontinent Amerika bez ruského a čínského vlivu. V praxi to znamená, že jediný americký stát v BRICS, Brazílie, má z této organizace vystoupit. Nevěrohodná informace? Jenže v oficiálním tisku se objevila zpráva, že Bolsonaro (bývalý brazilský prezident, a možná budoucí) je připraven realizovat Trumpův požadavek a vystoupit z BRICS (zde). A Kreml v oficiálním komuniké (jak jinak) to zase popřel. Pokud chcete dopřát sluchu „konspiracím“ na tik-toku, pak si měl Putin za Brazílii říci slovo osm. Tedy že chce 8 státu EU do svého vlivu. Na to měla zaznít americká odpověď „No problem“.
Nemusíme věřit klepům, ale podíváme-li kupříkladu na Rumunsko, možné je všechno. Prezidentský kandidát Georgescu byl ještě před dvěma měsíci proruský člověk, nepřítel demokracie a administrativy USA, volby byly zrušeny. Dnes je americkou administrativou chápán jako zásadová a konzervativní osoba, přítel přítele, budoucí prezident. Volby se již rušit nebudou.
Hektické změny ve světě jsou výzvou pro naši zahraniční politiku. Respektive byly by, kdybychom nějakou zahraniční politiku měli. Premiér, ministr zahraničí, jejich „expertní“ poradci, vůbec nechápou, o co tu běží. Pokud vláda deklamuje, že jsme ve válce (s Ruskem) a že Putinovi jde o obnovení Sovětského svazu, pak jen prokazují svoji fatální neznalost druhé strany. Putinovi nikdy nešlo obnovu SSSR. Kdyby si v Praze přečetli jeho projevy a články, věděli by, že Putinův postoj je konzistentní. Staré dobré časy skončily rokem 1914. On neobnovuje SSSR, ale hranice Ruska posunuje do pozic před první světovou válkou, a odtud vychází i jeho chápání suverenity jiných států. Pokud existovaly před 1914, mají i nadále právo na bytí. Je tristní pohled na české politiky ve srovnání s maďarskými a polskými – ti si plně uvědomují ruské cíle. Ostatně i Putin několikráte zmínil, že ve střední Evropě musí vzniknout ucelený státní útvar. Orbán dělá vše, aby nová „podunajská monarchie“ měla sídlo v Budapešti. Uhry v roce 1914 právoplatně existovaly. Oproti tomu Poláci zbrojí seč můžou, protože v 1914 Polsko ještě na mapě nebylo, ale polské elity přesto věří v dohodu s Kremlem.
Co budou dělat Češi, až i poslednímu německému poslanci z venkova dojde, že EU je mrtvá? Německo, aby přežilo, bude muset opsat Trumpovy postupy. Bude se muset poohlédnout po blízkých koloniích. Pak přátelství s Ruskem se stane pro Česko existenční nutnost. Jak se praví ve staré pohádce – král musí myslet na zítřek. Máme dobrého krále nebo je třeba ho vyměnit?
Autor článku napsal i román Hamižnost