Čína dnes čelí výzvám v podobě demografické krize a prohlubující se nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi.

Nicméně celkové údaje o míře nezaměstnanosti k dispozici nejsou. Na papíře není pracovní síly nedostatek, když jenom v roce 2022 vstoupila na trh práce, kromě výroby značně utlumený, skupina 10,8 milionu absolventů škol. Přesto je však zhruba 20 % Číňanů ve věku 16–24 let nezaměstnaných, neboť mladší Číňané odmítají pracovat v továrnách, pohánějících ekonomiku. Průzkum společnosti CIIC Consulting z listopadu 2022 měl ukázat, že více než 80 % čínských výrobců čelilo nedostatku pracovních sil v řádu stovek až tisíců pracovníků, což odpovídá 10 % až 30 % jejich pracovní síly. Čínské ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení i ministerstvo školství uváděly, že do konce roku 2025 dojde k nedostatku téměř 30 milionů pracovníků ve výrobě, kdy tento počet pro srovnání přesahuje počet všech obyvatel Austrálie. Čínští politici tak kladou důraz na automatizaci a modernizaci průmyslu jako řešení s nedostatkem pracovní síly: Odkaz

Dříve měla Čína dost dělníků a práce byla levná, díky tomu se tak mohla ekonomika rychle rozvíjet. Jenže politika jednoho dítěte zařadila Čínu mezi nejrychleji stárnoucí společnosti na světě. Porodnost v zemi klesá a Číňanů ubývá, zhruba za deset let zde budou šedesátníci tvořit třetinu obyvatel, kdy stárnutím populace ubývá pracovníků zejména v odvětvích náročných na pracovní sílu. A tak čínská vláda vůbec poprvé od padesátých let minulého století zvyšuje důchodový věk v zemi, aby tak pomohla ekonomice, na kterou těžce dopadá stárnutí a úbytek obyvatel.

Ovšem k nedostatku pracovních sil přispívá i „vzpoura“ mladých Číňanů ve formě osobního odmítnutí společenského tlaku na přepracování a nadměrné výkony ve výrobě. Jinak řečeno, odmítání práce v továrnách mladými lidmi přispívá k prohlubujícímu se nedostatku pracovních sil, který v Číně frustruje výrobce, v jejichž továrnách se vyrábí třetina zboží spotřebovávaného po celém světě. Kdy nabídkou vyšších mezd a lepších pracovních podmínek by podnikatelé riskovali narušení jejich konkurenční výhody. Kdy také menší výrobci tvrdí, že velké investice do automatizace pro ně jsou buď nedostupné, nebo nerozumné, přičemž rostoucí inflace i náklady na půjčky omezují poptávku na klíčových čínských exportních trzích.

I přes úsilí komunistické vlády podpořit zaměstnanost bylo letos v červenci v Číně bez práce skoro osmnáct procent mládeže ve věku 16 až 24 let, jak uvádí čínský statistický úřad. Tyto osoby často tráví celé dny v posteli u mobilních telefonů a objednávají si jídlo domů, protože jsou vyhořelé a vyčerpané nedostatkem příležitostí. „Tento trend je víc než jen o odcizení generace Z, je to tichý protest mladých lidí reagujících na syndrom vyhoření, deziluzi a trh práce, který se jeví jako trestající i nelákavý,“ řekla magazínu Fortune koučka a prezidentka Chartered Institute of Public Relations Advita Patelová: Odkaz

Model pracovního nasazení v Číně známý jako „996“, kdy zaměstnanci pracovali od devíti ráno do devíti večer, šest dní v týdnu, byl oslavován jako motor růstu čínské ekonomiky, ale pro mladší generace se stal synonymem vyhoření. V reakci na tuto pracovní kulturu vzniklo hnutí „tang ping“, které se stalo symbolem odporu mladých Číňanů vůči nesnesitelné dřině, společenskému tlaku a ideálům výkonu. Přičemž čínský slangový výraz „tang ping“, nejčastěji předkládaný jako „ležící naplocho“, jak uvádí agentura Reuters, označuje hnutí, které vznikalo „v reakci na tuto neúnosnou pracovní kulturu a stalo se způsobem jak potichu říci dost“. Odkaz

Samotný termín tang ping se objevil už kolem února 2020, tedy začátkem covidové pandemie na čínském internetu. Populárním se stal v dubnu 2021 na internetovém fóru Baidu Tieba, kde se hovořilo o tom jak žít nenápadným, minimalistickým životním stylem. Nápad byl chválen mnoha mladými lidmi, inspiroval řadu memů a proměnil se v nové hnutí. Obchodní časopis ABC Money tvrdil, že rezonuje s rostoucí tichou většinou mladých lidí, kteří jsou rozčarováni oficiálně schváleným čínským snem, jako perspektivy zlepšení životní úrovně a vymýcení chudoby, jenž povzbuzuje k životu plnému tvrdé práce a obětavosti bez skutečného životního uspokojení, což mezi mladými lidmi vyústilo ve slogan „pažitka ležící naplocho se těžko sklízí“.

V květnu 2021 zveřejnila čínská tisková agentura Xinhua úvodník, v němž tvrdila, že „ležet naplocho“ je ostuda. Některé oficiální hlasy však nabízely empatičtější názory na tento fenomén, v západní sdělovacích prostředcích někdy též označovaný za hnutí Lying Flat. Pekingský deník Guangming Daily přijel s tím, že tang ping by neměl být bez zamyšlení nad danou situací ignorován, neboť pokud chce Čína pěstovat u mladé generace píli, měla by se nejprve pokusit zlepšit kvalitu jejich života.

Profesor Huang Ping z Východočínské pedagogické univerzity (ECNU), který se zabývá kulturou mládeže, v rozhovoru pro server Sixth Tone řekl, že oficiální média mohou být životním stylem tang ping znepokojena kvůli jeho potenciálu ohrozit produktivitu, ale „lidé nejsou jen nástrojem k výrobě věcí. Když nemůžete dohnat vývoj společnosti, řekněme s prudce rostoucími cenami domů, je tang ping ve skutečnosti nejracionálnější volbou“. Zde video, kde se diskutuje čínský fenomén „tang ping“ neboli „ležet naplocho“, nebo jeho temnější odnož „bai lan“ neboli „nechat to shnít“, který popisuje jako obecný pocit demotivace, tedy sociální jev :

Inu, polehlou pažitku budou komunisté svými srpy těžko sklízet. A tak se čínská mládež ani nemusí stavět proti tankům, které 4. června 1989 převálcovaly studentské povstání na Náměstí Nebeského klidu, aby projevila svůj nesouhlas s ideologií čínských komunistů pod vedením Si Ťin-pchinga, který vyzval mladé lidi, aby se „odvážili snít, pilně pracovali na plnění snů a přispívali k oživení národa“.