14.6.2021 | Svátek má Roland


DÁNSKO: Rázně proti "paralelním společnostem"

27.5.2021

Dánská vláda představila balíček nových návrhů opatření zaměřených na boj proti „paralelním náboženským a kulturním společnostem“ v zemi. Cílem plánu je snížit podíl „nezápadních“ přistěhovalců a jejich potomků, kteří žijí v dané obytné čtvrti. Cílem je zachování sociální soudržnosti v Dánsku, a proto chce vláda podporovat integraci a odrazovat od etnické a sociální segregace.

Oznámení přichází jen několik dní poté, co Dánsko schválilo nový zákon, který zakazuje financování mešit ze zahraničí. Vláda rovněž nedávno prohlásila, že má v úmyslu významně omezit počet osob žádajících v Dánsku o azyl.

Již dnes má Dánsko jedny z nejpřísnějších imigračních zákonů v Evropě. Dánsko se nyní stává, tváří v tvář masové migraci, multikulturalismu a pronikání politického islámu do Evropy, předvojem evropských snah o zachování vlastních tradic a hodnot.

Nové návrhy opatření představil 17. března 2021 ministr výstavby a bydlení Kaare Dybvad Bek a jsou popsány v 15stránkové zprávě „Smíšené obytné oblasti: další krok v boji proti paralelním společnostem“.

Podstatou plánu je rozmístění obyvatel nezápadního původu tak, aby bylo zajištěno, že během příštích deseti let nebudou tvořit více než 30 % z celkového počtu obyvatel jakékoliv městské čtvrti nebo obytné oblasti v Dánsku.

Plán rovněž vyzývá k postupné eliminaci pojmu „ghetto“, který byl kritizován jako hanlivý, a jeho nahrazení politicky korektnějšími pojmy „oblasti prevence“ (forebyggelsesområder) a „oblasti transformace“ (omdannelsesområder).

Termín „ghetto“, který odkazuje na místa s vysokou koncentrací přistěhovalců, s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou, se poprvé začal oficiálně v Dánsku používat v roce 2010, kdy byla vydána vládní zpráva „Začlenění ghett do společnosti: Zúčtování s paralelními společnostmi v Dánsku.“

Termín „ghetto“ v současné době označuje obytnou oblast s nejméně 1 000 obyvateli, kde je podíl nezápadních přistěhovalců a jejich potomků vyšší než 50 % a kde jsou splněna alespoň dvě z následujících čtyř kritérií:

- Podíl obyvatel ve věku 18–64 let, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání, je vyšší než 40 %.

- Podíl obyvatel, kteří byli odsouzeni za porušení trestního zákoníku, zákona o střelných zbraních nebo zákona o omamných látkách, je nejméně trojnásobkem celostátního průměru.

- Podíl obyvatel ve věku 30–59 let se základním vzděláním přesahuje 60 % všech obyvatel ve stejné věkové skupině.

- Průměrný hrubý příjem daňových poplatníků ve věku 15–64 let v této obytné oblasti (vyjma uchazečů o vzdělání) je menší než 55 % průměrného hrubého příjmu všech rezidentů v daném regionu.

V roce 2018 přijal dánský parlament za podpory všech hlavních politických stran v zemi „balíček zákonů pro paralelní společnosti“ (Parallelsamfundspakken), známý také jako „Plán pro ghetta“ (Ghettoplan). 22bodový plán uvádí, že do roku 2030 nebudou v Dánsku existovat žádná „ghetta“. Podrobnosti obsahuje vládní zpráva „Jednotné Dánsko bez paralelních společností“.

Vláda současně vysvětlila potřebu komplexní strategie boje proti paralelním společnostem:

„Vláda chce soudržné Dánsko. Dánsko založené na demokratických hodnotách, jako je svoboda, právní stát a rovnost. Tolerance a rovnost. Dánsko, na kterém se všichni aktivně podílejí. Za posledních 40 let se však etnické složení Dánska výrazně změnilo.“

„V roce 1980 žilo v Dánsku 5,1 milionu lidí. Dnes zde žije téměř 5,8 milionu lidí. Růst populace však pochází zvenčí, je tvořen jednak imigranty, jednak jejich potomky. Většina nových Dánů má nezápadní původ.“

„V roce 1980 žilo v Dánsku asi 50 000 lidí nezápadního původu. Dnes jich je téměř půl milionu. To odpovídá nárůstu přibližně z jednoho procenta populace na 8,5 procenta...“

„Co se stalo? K této rychlé změně došlo nejméně ze tří důvodů.“

„Zaprvé, každý přistěhovalec má povinnost naučit se dánsky, získat práci a stát se součástí místní komunity a být integrován do své nové vlasti. Z toho, co Dánsko nabízí, však imigranti využívají jen velmi málo, navzdory tomu, že Dánsko je bezpečná a svobodná země s bezplatným školstvím a dobrými pracovními příležitostmi.“

„Zadruhé, jako společnost jsme na nově příchozí po dlouhá léta nekladli základní požadavky. Od uprchlíků a imigrantů, kteří přišli do Dánska, jsme měli příliš malá očekávání. Nevytvořili jsme dostatečný tlak na jejich zapojení do pracovního procesu a na jejich materiální soběstačnost. Příliš mnoho přistěhovalců proto upadlo do dlouhodobé nevýdělečné pasivity.“

„Zatřetí, po celá desetiletí bylo do dánské společnosti skutečně integrováno jen velmi málo uprchlíků a dalších migrantů, kteří přišli do Dánska v rámci sloučení rodin. Bylo jim umožněno stěhovat se do ghett, ve kterých žili v Dánsku po mnoho let bez kontaktu s okolní majoritou. Je to důsledek toho, že jsme po nich nepožadovali, aby se začlenili do dánské společnosti...“

„Nyní máme poslední možnost to napravit. V některých ghettech a zakořeněných paralelních společnostech západní Evropy vznikly obrovské problémy. Dánsko v této situaci ještě není. A proto nyní musíme vyvinout obrovské úsilí, abychom mohli zastavit tento vývoj dříve, než se stanou problémy neřešitelnými.“

„Existuje pouze jediný způsob, jak tento problém vyřešit. Ghetta i paralelní společnosti musíme zcela vymýtit. A musíme zajistit, aby nikdy nevznikly nové. Všude, kde imigranti a jejich potomci nepřijali dánské hodnoty a izolovali se v paralelních společnostech, je potřeba jednou provždy vyřešit obrovský problém integrace.“

Dohoda z roku 2018 stanoví, že pokud rezidenční čtvrť skončí na seznamu takzvaných ghett, musí si místní zastupitelstva zvolit jedno ze čtyř opatření: 1) zbourat sociální byty; 2) vybudovat nové byty pro soukromý pronájem; 3) přeměnit sociální byty na bydlení pro seniory nebo mládež; nebo 4) prodat sociální byty soukromým kupujícím nebo investorům za účelem soukromého pronájmu.

Cílem plánu je do roku 2030 snížit podíl sociálních bytů v nejzranitelnějších oblastech na maximálně 40 %. Celkovým cílem je pak přeměna ghett na běžné obytné oblasti.

Ministr výstavby a bydlení Kaare Dybvad Bek říká, že plán funguje. Počet obytných oblastí na posledním vládním „seznamu ghett“ zveřejněném v prosinci 2020 klesl za tři roky na polovinu, z 29 v roce 2018 na 15 v roce 2020. Počet „zatvrzelých ghett“, což jsou oblasti, které byly na seznam ghett zařazeny čtyři roky po sobě, poklesl z 15 v roce 2018 na 13 v roce 2020.

Kaare Dybvad Bek přisoudil pokles hlavně většímu počtu osob, které nacházejí zaměstnání nebo se vzdělávají:

„Je jednoznačně pozitivní, že se balíček pro paralelní společnosti projevuje v mnoha oblastech a my již vidíme jeho účinky. Ve všech seznamech je viditelný historický pokles počtu zranitelných oblastí, zejména proto, že se více lidem podařilo najít práci anebo pokračovat ve vzdělávání.“

„O velký pokles počtu zranitelných oblastí se zasloužily zvláště obce a bytové organizace, které v posledních letech odvedly velkou práci v podpoře oblastí smíšeného bydlení, aby měly všechny děti stejné příležitosti bez ohledu na to, kde žijí.“

Bekovy nově definované „oblasti prevence“ mají být určeny na základě stejných kritérií jako současná „ghetta“, ale jejich limity jsou nižší. „Oblast prevence“ označuje obytnou oblast s nejméně 1 000 obyvateli, kde je podíl nezápadních přistěhovalců a jejich potomků vyšší než 30 % a kde jsou splněna alespoň dvě z následujících čtyř kritérií:

- Podíl obyvatel ve věku 18–64 let, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání, je vyšší než 30 %.

- Podíl obyvatel, kteří byli odsouzeni za porušení trestního zákoníku, zákona o střelných zbraních nebo zákona o omamných látkách, je nejméně dvojnásobkem celostátního průměru.

- Podíl obyvatel ve věku 30–59 let, kteří mají pouze základní vzdělání, přesahuje 60 % všech obyvatel ve stejné věkové skupině.

- Průměrný hrubý příjem daňových poplatníků ve věku 15–64 let v této obytné oblasti (bez uchazečů o vzdělání) je méně než 65 % průměrného hrubého příjmu všech rezidentů v daném regionu.

V novém vládním návrhu bude zařazeno do kategorie „oblasti prevence“ celkem 58 rezidenčních oblastí, a budou se týkat přibližně 100 000 obyvatel nezápadního původu. Bek to vysvětlil takto:

„Příliš dlouho jsme zavírali oči před probíhajícím vývojem a zasáhli jsme, až když se integrační problémy staly příliš závažnými. Nyní chceme zajistit to, že už před nově vznikajícími paralelními společnostmi nebudeme strkat hlavu do písku. Učiníme to tak, že zabráníme vzniku zranitelných obytných čtvrtí a vytvoříme po celém Dánsku více smíšených obytných čtvrtí.“

„Když se velká sídliště s převahou sociálních bytů dostanou do negativní spirály, tak obce a bytové organizace dnes většinou zasahují pozdě. Proto jim nyní umožníme přístup k většině nástrojů, které pomáhají zranitelným obytným čtvrtím. Pomůže to všem obyvatelům a vytvoří to rovné příležitosti pro všechny děti bez ohledu na to, kde v Dánsku vyrůstají.“

„Pojem ‚ghetto‘ je zavádějící. Sám ho nepoužívám a myslím, že zastiňuje důležitou práci, kterou je třeba v obytných oblastech vykonat. Celé toto úsilí je o boji proti paralelním společnostem a vytváření pozitivního vývoje v obytných oblastech tak, aby byly atraktivní pro širokou část populace.“

Dánská středo-levá Sociálně demokratická strana prosazuje silnou antiimigrační politiku, částečně proto, aby otupila přitažlivost populistických stran na pravé straně politického spektra.

Premiérka Mette Frederiksen, která je ve funkci od června 2019, nedávno oznámila, že její vláda má v úmyslu významně snížit počet osob, které v Dánsku žádají o azyl. Cílem je podle ní zachování „sociální soudržnosti“ země.

Dánsko má 5,8 milionu obyvatel a za posledních pět let obdrželo podle údajů statistického úřadu Statista přibližně 40 000 žádostí o azyl. Většina žádostí podaných v Dánsku, které je převážně křesťanskou zemí, byla od migrantů z muslimských zemí Afriky, Asie a Středního východu.

V posledních letech také Dánsko připustilo významnou neazylovou imigraci, zejména z nezápadních zemí. Podle údajů statistické úřadu Statista dnes v Dánsku žijí početné komunity přistěhovalců ze Sýrie (35 536), Turecka (33 111), Iráku (21 840), Íránu (17 195), Pákistánu (14 471), Afghánistánu (13 864), Libanonu (12 990) a Somálska (11 282).

Dnes tvoří muslimové přibližně 5,5 % dánské populace. Podle think tanku Pew Research Center se toto procento do roku 2050 v závislosti na míře migrace zdvojnásobí nebo ztrojnásobí.

22. ledna 2021, během parlamentního slyšení o dánské imigrační politice, oznámila premiérka Mette Frederiksen své odhodlání snížit počet schválených žádostí o azyl:

„Naším cílem je nulový počet žadatelů o azyl. Nemůžeme slíbit nulový počet žadatelů o azyl, ale můžeme vytvořit vizi nového azylového systému a poté udělat vše, co je v našich silách, abychom jej mohli zavést. Musíme být opatrní, aby do naší země nepřicházelo příliš mnoho lidí, protože by jejich příchod ohrozil naší sociální soudržnost. Již nyní je ohrožena. „

Ve svém novoročním projevu pro rok 2021 premiérka Mette Frederiksen uvedla, že i v roce 2021 bude její vláda nadále trvat na integraci přistěhovalců do dánské společnosti:

„Jako společnost musíme lépe definovat naše dánské hodnoty a více na nich trvat. Nesmíme připustit, aby v paralelních společnostech demokracii nahradila nenávist. Radikalizace nesmí být chráněna. Musí být odhalena.“

„Vláda přehodnotí své integrační úsilí tak, aby bylo ve větší míře založeno na jasných požadavcích a jasných očekáváních. Chceme se více zaměřit na vymáhání dodržování zákonů a povinností.“

„V zásadě to musí fungovat tak, že jakmile vám bude udělen pobyt v Dánsku, musíte se v první řadě uživit. Pokud to po určitou dobu není možné, vláda navrhne, abyste na oplátku za obdrženou sociální péči byli povinni přispívat ekvivalentem běžného pracovního týdne v délce 37 hodin. To jsou některé z úkolů, které nás v novém roce čekají.“

Autor je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

Překlad původního textu: Denmark Cracks Down on „Parallel Societies“
Překlad: Iveta Racková

Převzato z webu Gatestone Institute




Vyhrajte O2 Smart Box a 5 voucherů na O2 TV na půl roku zdarma
Vyhrajte O2 Smart Box a 5 voucherů na O2 TV na půl roku zdarma

Přejděte na nejvyšší rychlost internetu a užijte si tak například streamování videí v té nejlepší kvalitě. S výhrou od O2 – moderním modemem Smart...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.