Asi není náhoda, že zatím nejhanebnější protiizraelské provokace na letošní Vueltě jsme byli svědky během jedenácté etapy z Bilbaa do Bilbaa, která musela být vynuceně zkrácena.

Počínání propalestinských fanatiků onoho 3. září v této části Baskicka možná kouzlem nechtěného ukázalo, že současný palestinský a někdejší baskický terorismus k sobě mají mentálně velice blízko. Ďábelské vraždění Izraelců a přítomných cizinců 7. října 2023 máme ještě v živé paměti. My starší pak také teror baskické organizace ETA se všemi jejími bombovými útoky, vraždami, únosy a vydíráním, lhostejno zda tyto zločiny byly namířeny proti frankistickému či později demokratickému režimu. Služebníci zla nerozlišují, což platí i o současném zpolitizovaném šílenství na Vueltě.

Monstra Hamásu a jejich soukmenovci z Palestinského islámského džihádu vyprovokovali svým masakrem Izrael k zahájení války, jejímž cílem je osvobodit do Pásma Gazy gangstersky odvlečená rukojmí a vykořenit v enklávě teror. Je to válka Hamásu proti Izraeli, potažmo Izraele proti Hamásu. Postavit se lze pouze na jednu stranu: buď si diváci vezmou k trati vlajku Palestinské autonomie a vyjádří tím protiizraelský postoj, anebo izraelskou vlajku a projeví tak solidaritu s izraelskou protiteroristickou kampaní a také s rukojmími drženými v pekelných podmínkách v Pásmu. Jedno i druhé je legitimní – ovšem pouze za předpokladu, že nebude překročena „červená čára“ – nedojde k narušení průběhu závodu a ohrožení samotných aktérů. Přesně to se na Vueltě stalo. Nejen během 11. etapy, ale na ní to bylo nejotřesnější. Potvrdilo se, že lidé s vlajkami Palestinské autonomie nejsou pokojní demonstranti vyjadřující kultivovaný protest proti Izraeli, jeho vládě a způsobu vedení války, ale stoupenci teroru, protože se k němu sami uchýlili, byť k jeho soft verzi. Jejich protest byl zaměřen na izraelskou stáj Israel-Premier Tech, za níž ovšem na Vueltě závodí pouze jeden Izraelec, zatímco dalších sedm cyklistů je z jiných zemí, včetně Jana Hirta z ČR. Zde považuji za nutné zdůraznit, že právo na protest návštěvníkům nikdo neupírá, právo na násilné narušení závodu ovšem ano. V zóně vyhrazené pro diváky ať si mávají vlajkami autonomie jak chtějí a ukazují libovolné transparenty. Není to každému příjemné, ale taková je svoboda vyjadřování. Jakmile ale jakýmkoli způsobem naruší průběh závodu a dokonce bezpečnost jeho účastníků, mají „nárok“ pouze na jedno: na nekompromisní zásah pořadatelů, případně bezpečnostních složek. Na Vueltě jsme to viděli opakovaně. Vniknutí na trať, blokování průjezdu, házení konfet či jiných předmětů na silnici, pád cyklisty…

Policie odvedla dobrou práci, skandální jsou ovšem vyjádření některých osobností, politiky nevyjímaje. Objevil se totiž naprosto zvrácený názor, že izraelská stáj by měla být z Vuelty vyloučena – a pak, lidově řečeno, bude pokoj. Mezi těmi, kdo takto uvažují, je technický ředitel závodu Kiko García, který naznačil, že Izrael by měl zvážit odstoupení ze závodu: „V určitém okamžiku se někdo bude muset rozhodnout, zda budeme chránit mezinárodní akci, jako je Vuelta, nebo jeden tým.“ Dodal, že doufá, že si izraelský tým uvědomí, že svou přítomností nepomáhá bezpečnosti všech ostatních. Izraelci ovšem okamžitě zareagovali oznámením, že z Vuelty odstupovat nehodlají. Podle nich by „jakýkoli jiný postup vytvořil nebezpečný precedens v cyklistickém sportu – nejen pro Israel-Premier Tech, ale pro všechny týmy“. Pochopitelně: podrobit se nátlaku zpolitizovaných násilníků je cesta do pekel. Dnes fanatici prosadí vyloučení Izraele a příště si budou prostřednictvím porušení pravidel, zastrašování a hrubé síly nárokovat zase něco jiného.

Je nanejvýš pobuřující, že této směsi vydírání a diktátu dal zelenou ministr zahraničí levicové španělské vlády José Manuel Albares, který se ve čtvrtek 4. září ve vysílání stanice Radio Nacional de Espaňa (podle agentury AP) nestyděl říci, že by „chápal a byl by pro“ vyřazení izraelského týmu. K tomu dodal, že vláda v Madridu nemá pravomoc něco takového udělat. Čili: místo toho, aby se vyslovil proti narušitelům cyklistického závodu, který v mezinárodním kontextu zajišťuje jeho zemi vysokou sportovní prestiž, podporuje politickou diskriminaci jednoho z řádně přihlášených týmů. Se sympatizanty protiizraelského teroru mávajícími palestinskými vlajkami si tak může podat ruku.

Jednostranný kompromis
Vzhledem k výše uvedenému přistoupilo vedení týmu Israel-Premier Tech k jedné změně. Diskriminační výzvu, aby stáj ze závodu odstoupila, odmítlo, nicméně rozhodlo o úpravě vyobrazení na dresech. Dosud jim dominoval název týmu: Israel-Premier Tech. První slovo určuje národní identitu, za spojovníkem je jméno hlavního sponzora, jímž je kanadská technologická společnost Premier Tech sídlící v Quebecu (výrobní program: zahradnické potřeby, průmyslové vybavení, environmentální technologie, digitální technologie a biotechnologie). V sobotu 6. září tým oznámil, že počínaje čtrnáctou etapou až do konce závodu (dojezd v Madridu je 14. září) budou jezdci vybaveni obměněnými dresy, na nichž nebude písemný název stáje, ale místo něj pouze logo firmy Premier Tech. Ostatní prvky zůstávají beze změny včetně stylizované Davidovy hvězdy. Stalo se tak v „zájmu upřednostnění bezpečnosti našich jezdců a celého pelotonu“, jak uvedla stáj na síti X. Jinak řečeno zmizí označení ISRAEL, které agresivní část publika dráždí stejně jako na corridě býka pohyb mulety.

Opět jsme svědky izraelského jednostranného kompromisu, nikoli prvního v historii konfliktu s palestinskými Araby. V souvislosti s ideovou podstatou násilných protestů na Vueltě připomeňme jeden z nejzásadnějších: stažení Izraele z Pásma Gazy v roce 2005. Odpověď nepřítele? Teror, opakovaná raketová agrese, vraždění, masakr a únos nevinných 7/10. Jaký vstřícný krok udělají demonstranti nyní? Skončí s násilím a nechají závěrečnou třetinu Vuelty proběhnout bez hrůzu vyvolávajících incidentů a v souladu se sportovními pravidly a fair play?