Proč zázraky? Protože Kanada dělá prokazatelně dost pro to, aby omezila ilegální migraci a pašování fentanylu do USA. Přesto prezident Trump 4. března aktivoval v únoru pozastavená cla.

Ta se týkají také Mexika a ČLR, ale tento článek je o Kanadě. Zdálo se, že Trump po Kanadě chtěl, aby v uvedených dvou záležitostech zásadním způsobem zasáhla. To je v pořádku, ale pokud měl představu, že bude dosaženo „nulové varianty“, žije na jiné planetě. Něco takového se nepodaří ani jeho administrativě; je to stejně iluzorní jako víra idealistů, že je možné zcela vymýtit terorismus.

Kanadské noviny National Post napsaly 4. března, že tamní pohraniční služba si není jistá, co po ní americký prezident vlastně chce. Připomeňme, že Trump původně tvrdil, že Kanada bude čelit 25procentním clům v případě, že se její vláda nezačne ilegální migrací a pašováním fentanylu do Států aktivně zabývat. K tomu došlo; obojí bylo v posledních týdnech dramaticky sníženo. Obě kompetentní instituce, Královská kanadská jízdní policie (RCMP) a Kanadská agentura pro pohraniční služby (CBSA) jsou zmateny, protože čísla hovoří v jejich prospěch.

Pojmy, nebo dojmy?
Samotné údaje ze Spojených států dokládají pokles toku drog i migrantů v týdnech po Trumpově inauguraci. Zatímco v loňském roce zaznamenala Celní a pohraniční stráž USA (CBP) na kanadské hranici měsíčně v průměru 17 tisíc případů pokusů o ilegální vstup do země, letos v lednu to bylo 5,144 tis. Tedy pokles o sedmdesát procent. Ještě příznivější pro Kanadu jsou údaje týkající se pašování fentanylu. Kanada nikdy nefigurovala jako masivní dodavatel této drogy do USA. V prosinci 2024 viceprezident CBSA Aaron McCrorie řekl ve výboru kanadské Dolní sněmovny: „Mohu říci, že Kanada není významným zdrojem fentanylu, který se dostavá do USA. Velká většina, jak tomu rozumíme, pochází z Mexika.“ K tomu jedna statistika. Z 21,9 tis. liber fentanylu zabaveného americkou CBP v roce 2024 prošlo přes kanadskou hranici 43 (slovy čtyřicet tři) liber, to je 0,2 procenta (1 libra = 0,454 kg.) Dále, letos zabavila CBP 5,6 tis. liber fentanylu. Z toho z Kanady přišlo deset liber, což jsou shodou okolností opět pouze dvě desetiny procenta.

Ostatně i samotný Donald Trump v odůvodnění obnovení cel, které bylo 3. března zveřejněno na webu Bílého domu, přiznává propastný rozdíl, pokud jde o pašování fentanylu. Uvádí, že americký Úřad pro potírání drog (DEA) zabavil od roku 2023 na jižní hranici celkem 32,969 tis. kilogramů fentanylu, zatímco na severní hranici to bylo 1,309 tis. kilogramů, tedy pouhá čtyři procenta. Tím nemá být jakkoli bagatelizována nebezpečnost zmíněné drogy, ale ilustrován rozdíl mezi Kanadou a Mexikem. Navzdory němu američtí představitelé házejí obě země nefér způsobem do jednoho pytle. Například Trumpův ministr obchodu Howard Lutnick před několika dny řekl televizi CNN, že Kanada i Mexiko „odvedly dobrou práci na hranicích, ale neudělaly dost v záležitosti fentanylu“.

Kanaďané si ovšem myslí opak a nikoli bezdůvodně jsou přesvědčeni, že i kdyby udělali cokoli, Trump by cla stejně uvalil. Kromě toho připomínají, že drogy proudí také opačným směrem, ze Států do Kanady. Noviny Alberta Herald 25. února napsaly, že 24. prosince 2024 na hraničním přechodu Coutts odhalila kanadská CBSA v kamionu přijíždějícím ze státu Maine 186 kilogramů metamfetaminu a letos 18. ledna na stejném místě 42 kilogramů kokainu. V nadsázce řečeno se celá věc jeví tak, že Donald Trump v rámci své kampaně America First potřeboval bít psa a našel si hůl.

Doslov

Tento text byl dokončen ještě před Trumpovým projevem v Kongresu. V něm se aktuálních problémů ve vztazích s Kanadou (a Mexikem) také dotkl, byť jen letmo. Oběma zemím má za zlé, že dovolily, aby se fentanyl dostal do USA v dosud nevídané míře, zabil statisíce mladých vynikajících lidí a zničil jejich rodiny. Aniž bych chtěl, znovu opakuji, jakkoli zlehčovat drogovou problematiku, jako člověk s konzervativním pohledem na svět a preferující primárně osobní odpovědnost za vlastni život se nemohu nezeptat: on Američany někdo nutí fentanyl užívat? Nemají i oni svůj podíl na tom, že se z nich stali narkomani? Opravdu lze všechno svádět na Kanadu (a Mexiko)? Příliš jednostranné.

Ve zmínce o obou sousedních zemích Unie, a držet se budu opět Kanady, prezident připomněl velký obchodní deficit. Má pravdu. Podle americké federální agentury USTR (Office of the United States Trade Representative) měl loňský dovoz z Kanady do USA hodnotu 412,7 mld. USD, zatímco vývoz 349,4 mld. USA; deficit v neprospěch Američanů je 63,3 mld. USD. To jsou fakta. Přesto ale Trump ve své řeči vzápětí hovořil o dotacích: „We pay subsidies to Canada and to Mexico“ (Kanadě a Mexiku vyplácíme dotace.) Není to poprvé, co v rámci obchodní války něco takového tvrdí a – řečeno jeho slovníkem – není to hezké. Asi by byznysmenovi měl někdo vysvětlit, že obchodní deficit nejsou dotace. Takto zbytečně ztrácí důvěryhodnost i u těch, kdo stojí, byť třeba jen zčásti, na jeho straně. Patří k nim i autor tohoto článku.