V posledních dnech proběhly tiskem informace o reformě čínských vysokých škol v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Ministerstvo školství v reakci na nástup umělé inteligence (AI) a robotiky přistoupilo k plošné redukci a úpravě více než 30 % všech bakalářských studijních programů v zemi. Rozsáhlá reforma čínských vysokých škol představuje jednu z největších restrukturalizací vzdělávacího systému v moderní historii.

Z povrchních článků může vzniknout dojem, že se prostě ruší část humanitních oborů a přibude oborů technických. Ve skutečnosti ale v posledních třech letech proběhla zásadní transformace celého školství. Velké změny se odehrají už na základních školách, kde k základům gramotnosti nově patří, že každý školák dobře rozumí pojmům jako „algoritmus“ nebo „strojové učení“. Dále roste důraz na logické myšlení a vše, co ho posiluje.

Na středních školách jsou změny ještě větší a vysokoškolské studium je (nebo má být) kompletně transformováno. Změny se dotknou všech oborů. Studenti mají být schopni jinak strukturovat problémy a mít jasno v tom, které části úloh svěřit různým typům umělé inteligence a co řešit sami. Nicméně řada oborů se úplně ruší a nové se zakládají.

Když český tisk píše, že se ruší humanitní a posilují technické obory, je to nepřesné a zkreslující. Některé humanitní obory se naopak rozšiřují (lingvistika, formální logika, teorie komunikace apod.), nicméně technické obory se opravdu rozšiřují ještě více. Třeba kvantové technologie nebo polovodiče.

Přesnější je, že Čína zkrátka podřizuje své vysoké školství přísným národním ekonomickým a technologickým cílům. Odklání se od vzdělávání v oblastech, které považuje za snadno automatizovatelné, a centralizuje zdroje na vybudování masivní základny odborníků v hi-tech odvětvích.

Je vlastně až neuvěřitelné, že tak zásadní reforma školství v miliardové zemi proběhla úplně mimo pozornost Západu. Psát se o tom začalo až poté, co čínské ministerstvo školství vydalo tiskovou zprávu.

Nicméně ještě více bere dech rozsah té reformy. Zatímco my trávíme už řadu let diskusemi o tom, jestli školáci nejsou příliš frustrovaní ze známkování a domácích úkolů, v miliardové zemi dokážou během několika let podrobně změnit skladbu předmětů na všech školách, což obnáší nové osnovy, nové učebnice, nové způsoby hodnocení, nové vyškolení učitelů atd.

Typická výmluva bude, že v Číně je to snazší, protože je totalitní, ale tohle nemá s mírou svobody nic společného. Čína je země, kde ten, kdo vládne formálně, vládne také skutečně. Pak může něco prosadit rychle a efektivně. Může se ukázat, že změna nebyla k lepšímu a za pár let bude na řadě další reforma. Ale pořád je to lepší než současná západní situace, kde formálně drží moc premiéři a prezidenti, ale faktické vládnutí je nahrazeno rvačkou neovladatelných korporací a neziskovek, z nichž nikdo necítí odpovědnost za celek.

Takže Američané pracují na tom, aby měli nejlepší čipy, Číňané na tom, aby měli stovky milionů lidí schopných umělou inteligenci vytvářet a využívat. Schválně, která z těch strategií bude úspěšnější.