23.10.2019 | Svátek má Teodor, Theodor


ČÍNA: Co Západ příliš nechápe

22.11.2018

Tím Západem se spíš rozumí celý zbylý svět, zejména Amerika, ta nejvíc vyspělá a dosud nejvíc zaviděná a rovněž nenáviděná. Příval kritiky přichází z mnohých směrů, mnoho takových iniciativ se ozývá, nezřídka ze země s největším počtem obyvatelstva, jíž ovšem je Čína. A od jejích břehů se nejvíc takové kritiky, z úst tamější nejvýznamnější osobnosti, jíž je Si Ťin-pching, hlava státu a komunistické strany, té de facto jediné ve státě od doby Mao Ce-tunga toho nejvýznamnějšího předchůdce. Na prozatím nejvýznamnějším stranickém sjezdu došlo k rozhodnutí o omezení moci hlavního funkcionáře, avšak s výjimkou týkající se prozatím nejmocnější postavy Si, jehož moc je oficielně prodloužena až do roku 2023.

Čína má dvojí systém autority: strana a vláda, v němž strana převládá. Nejvýznamnějším je členství v Politburo Standing Committee. Formálně je vojenská moc (People’s Liberation Army) kontrolována stranou a nikoliv vládou. Z předchozích nejvyšších představitelů, sedm jich bylo odstraněno (purged) nebo popraveno. V osmdesátých letech dvacátého století, v reakci na chaos na předchozí Maovu éru, Teng Siao-pching nová rozumnější pravidla uvedl v platnost, včetně povinného odchodu do penze. Všechny Tengovy reformy, jak slíbeno, se neuskutečnily. Teng

odešel z aktivní politiky. V roce 2012, rival předáka Si, jménem Po Si-laj, byl uvězněn v souvislosti se skandálem týkajícím se korupce a vraždy britského obchodníka.

Došlo k nahrazení principu „socialist legal system“ totožnou novinkou „socialist rule by law“, činící ze soudců nástroj stranické kontroly.

Nynější ústava se zmiňuje o roli strany pouze v předmluvě. Posléze došlo ke změně, že „socialistický systém je základní systém Lidové republiky Číny. Vedení Čínské komunistické strany je především vyjádření socialismu s čínskými vlastnostmi“. Strana a stát tak důkladně splynuly.

Cílem je úsilí prosadit vliv Číny v celém světě. Zásluhou diplomatického protokolu je usnadněno setkávání se zahraničními představiteli - prezidenty a generálními tajemníky. Podle názorů People’s Daily, prezident stranický šéf pro dalších deset roků bude působit k zvládnutí hospodářských i jiných problémů.

V roce 2016 čínské investice v Evropě dosáhly výše 40 miliard dolarů. Číňané též uplatňují růst svého politického vlivu. Tomu se věnuje vlivný britský týdeník The Economist s datem 6.října 2018, s titulem na svém vydání CHINA’S DESIGS ON EUROPE. V zásadním úvodníku je zdůrazněna existence českého prezidenta Miloše Zemana, vyslovené zřetelné přání jeho vlasti, aby se Čína v Evropě stala nepotopitelným plavidlem (“unsinkable aircraft-carier“). V loňském roceŘecko přestalo kritizovat Čínu za její počínání na foru OSN. Maďarsko a Řecko přestaly před forem EU kritizovat Čínu za expanzivní územní nároky v Jihočínském moři. Za takových okolností Evropanům toliko zbývá chovat se rozvážně.

Což platí nejen pro Evropany. Rozmáhajícími se investicemi nedemokratických supermocností roste rovněž zájem Američanů. U nich rostou též obavy z čínských komerčních a vojenských iniciativ. Mnohé evropské investice v Evropě jsou soukromé ve státech včetně Německa. Dochází k výkupu nadějných firem a Čína si počíná rozumněji než mnozí jiní zájemci. Nelze pochybovat, že mnozí Číňané mají lepší vztah k evropským národům. Mnozí Evropané se obávají Francie, že Velká Británie má víc společného v Amerikou, jakkoliv mají nepříjemný vztah k nynějšímu nájemníkovi Bílého domu. Nelze v Evropě přehlédnout nepříznivý vztah společně s Japonskem vůči Číně. Nutno posuzovat případ od případu. Montenegru nedovolovat přílišné zadlužení. Tvrdší posuzování investment případů Maďarska a Polska. Vyžadovat zřetelnost průhlednosti transakcí. Soustřeďovat směrem na tzv. „QMV - qualified -majority voting. A little more intra-European solidarity would go a long way.“

Amerika ovšem také hraje významnou roli. Čína se snaží prosadit vlastní pravidla na malé země.

„Získávat moudrost, zdravý rozum, čínské investice v Evropě vzrůstají, kráčíme vpřed (Gaining wisdom, marching forward).“ Při formálním zasedání na Pražském hradě nový čínský velvyslanec Čang Ťien-min citoval svého prezidenta: „Dějiny vždy dávají lidem příležitost získávat moudrost a sílu kráčet vpřed.“ Jsou tomu již čtyři dekády, kdy Čína začala s náročnými iniciativami.(Belt and Road Initiative - BRI) k vytváření společného ekonomického vývoje. Ona pražská konference - prezentovaná jako událost pro čínské investory - měla společného hostitele New Silk Road Institute Prague angažující nejen Českou republiku, ale i další evropské země. V čele projektu a v roli poradce českému prezidentovi je Jan Kohout, bývalý český ministr zahraničních věcí. Této informace se dočítám, aniž bych si jí byl vědom. Značně vzrůstá čínská přítomnost v České republice. Čínské investice v Evropské unii již dosahují téměř 40 miliard dolarů.

Číňané již nyní vlastní většinu či již celou Syngentu, což je velký švýcarský producent pesticidů, největší řecký přístav Piraeus a Hinkley Point C, britskou nukleární stanici, letiště jako londýnské Heathrow, Hahn ve Frankfurtu a jsou též značnými podílníky výrobců v Peugeotu, Citroenu a Pirelli, italském výrobci pneumatik.

Největší množství čínských finančních zdrojů proudí do západní Evropy. V Německu je soustředění na high-tech firmy, Čína nakoupila 10 % firmy Daimler, vlastníka Mercedes-Benz. V této době čínští odborníci obohacují velvyslance svými přednáškami. V roce 2015 v kooperaci s čínskou military intelligence dorazili správní zájemci se značným množstvím finančních zdrojů k nákupu atraktivních majetků, mezi nimiž finanční zdroje, Travel Service, nákup největší české letecké společnosti, druhého největšího fotbalovéo klubu (S.K. Slavia).

Čínský vliv se šíří zejména východním a jižním směrem. Čína dává přednost bilaterálnímu jednání. Viktor Orban, maďarský autokratický premiér, informoval německé finanční potentáty, že v případě neochoty EU poskytnout finanční podporu bude řešením získání podpory od Číňanů.

Znalci se vyjadřují v tom smyslu, že z čínského hlediska jsou všechny státy světa malé. Jednou z velkých zranitelností je naivety. Po delší dobu to platilo jak pro Ameriku, tak pro Austrálii. Číňané zbudovali železnici Budapešť-Bělehrad. Číňané rovněž financovali dálniciz Varšavy až k německé hranici, aniž by byl projekt dosud ukončen.

Nových překvapení se zajisté dočkáme.

PROZATÍM KONEC 



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.