29.6.2022 | Svátek má Petr, Pavel


ČÍNA: Budování jaderných sil

25.1.2022

S těmito mohutnými silami se chce stát vojensky ‚nedotknutelnou‘

Čína významně zvyšuje svůj vojenský jaderný potenciál. Z nedávných zpráv vyplývá, že Čína staví 120 raketových sil pro mezikontinentální balistické střely poblíž města Jü-men v provincii Kan-su, až 110 raketových sil poblíž města Cha-mi ve východní části autonomní oblasti Sin-ťiang a až 40 raketových sil v městské prefektuře Ordos v provincii Vnitřní Mongolsko. Mezikontinentální balistické střely jsou definovány jako rakety s minimálním doletem 5 500 kilometrů a jsou primárně určeny pro použití s jadernými hlavicemi.

V září 2021 napsali Matt Korda a Hans Kristensen ve zprávě pro Federaci amerických vědců o raketových silech u města Cha-mi toto: „Výstavba jaderných sil poblíž Jü-menu a Cha-mi představuje vůbec nejvýznamnější rozšiřování čínského jaderného arzenálu. Ze všech... poznatků vyplývá, že Čína buduje téměř 300 nových raketových sil.“

„Počet budovaných raketových sil se blíží celkovému počtu čínských jaderných hlavic; převyšuje počet raketových sil provozovaných Ruskem; blíží se počtu sil provozovaných Spojenými státy; představuje největší výstavbu jaderných sil od doby, kdy Spojené státy a Rusko vybudovaly systém mezikontinentálních balistických střel během studené války.“

Čínský provládní deník Global Times v květnu 2021 citoval čínské vojenské experty naléhající na vládu, aby navýšila počet čínských jaderných zbraní. Čínský vojenský expert a televizní komentátor Sung Čung-pching deníku Global Times řekl:

„Vzhledem k tomu, že USA považují Čínu za svého hlavního imaginárního nepřítele, potřebuje Čína zvýšit množství a kvalitu svých jaderných zbraní, zejména mezikontinentálních balistických raket odpalovaných z ponorek, aby účinně chránila svou národní bezpečnost, suverenitu a strategické zájmy.“

Podle deníku Global Times: „Někteří vojenští experti prohlásili, že by Čína měla zvýšit počet svých nejnovějších mezikontinentálních balistických střel DF-41....“ Mezikontinentální balistické rakety DF-41 instalované na mobilních odpalovacích zařízeních mají operační dosah až 15 000 km – takže mohou zasáhnout území USA – a údajně mohou být vyzbrojeny až 10 jadernými hlavicemi.

Sung Čung-pching deníku Global Times řekl, že pro Čínu je také důležité posilování schopnosti strategického jaderného odstrašování na moři. Dodal, že nejmodernější čínská mezikontinentální balistická střela odpalovaná z ponorky může být účinnou protiváhou americké hrozby.

Není třeba asi zdůrazňovat, že to, co Čína považuje za „hrozbu“ nebo „imaginární hrozbu“, může být vysoce subjektivní.

Nejnovější čínská mezikontinentální balistická raketa JL-3 má údajně dolet více než 10 000 kilometrů, což znamená, že může v závislosti na poloze ponorky zasáhnout kontinentální území USA. Tato raketa – novější verze rakety JL-2 – ještě nebyla zařazena do výzbroje, ale proběhly již tři její testy. Čína v současné době pracuje na ponorce nové generace – typu 096 – předpokládá se, že ta ponese až 24 raket JL-3. U příležitosti 72. výročí založení námořnictva Čínské lidové armády v květnu 2021 Čína představila svou nejnovější ponorku s jaderným pohonem – typ 094A.

Podle nedávné zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies):

„Pokud by byla řízená střela JL-2 vypuštěna z vod poblíž Číny, tak by měla dostatečný akční rádius k zasažení jaderných států v regionu, jako je Rusko a Indie, ale nebyla by schopna zasáhnout kontinentální území Spojených států. Mohla by však ohrozit Guam, Havaj a Aljašku.“

Na nedávno skončeném regionálním fóru ASEAN (Association of South East Asian Nations, Sdružení národů jihovýchodní Asie) vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken své znepokojení nad zjevným jaderným vyzbrojováním Číny. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price po schůzce řekl:

„Ministr zahraničí... vyjádřil hluboké znepokojení nad rychlým růstem jaderného arzenálu Čínské lidové republiky, což ukazuje, jak se Peking významně odchýlil od své několik desítek let staré jaderné strategie založené na minimálním zastrašování.“

Admirál Charles Richard, velitel Strategického velitelství Spojených států, v srpnu 2021 varoval:

„Explozivní růst Číny a modernizaci jejích jaderných a konvenčních sil můžeme označit jako dechberoucí. Upřímně řečeno, ani slovo dechberoucí nemusí být dostatečně výstižné.... Existuje mnoho spekulací, proč to všechno dělají. Rád bych řekl, že vlastně není vůbec důležité, proč to dělají.... Důležité je, že budují schopnost realizovat přesvědčivou jadernou strategii – to představuje poslední krok ve vybudování armády schopné vyvíjet nátlak.“

Ačkoliv čínští představitelé tyto výroky nijak nekomentovali, tak deník Global Times, o kterém je známo, že je pod stranickou a vládní kontrolou, publikoval řadu článků věnovaných tomuto tématu. V jednom článku zveřejněném na konci července 2021 deník Global Times dospěl k tomuto závěru:

„Američané by si měli uvědomit, stejně jasně jako jsme si to uvědomili my Číňané, jak mnoho jaderných zbraní si Čína skutečně potřebuje vyrobit. Měla by to být jaderná síla dostatečně silná na to, aby se USA – od armády po vládu – bály.... Dynamické rovnováhy bude dosaženo teprve tehdy, když radikální elity v USA zcela ztratí odvahu i jen pomyslet na použití jaderných zbraní proti Číně a až si celá americká společnost plně uvědomí, že Čína je vojensky ‚nedotknutelná‘.“

„Z Pekingu nemám žádné informace o tom, že by posiloval svoje jaderné síly, aby čelil reálné hrozbě z Washingtonu,“ napsal v článku šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin.

„Ale i kdybychom je posilovali, tak by to nemělo nic společného se zeměmi jihovýchodní Asie, dokonce ani s Japonskem a Austrálií, protože čínská jaderná strategie zahrnuje pevný závazek nepoužít ani nevyhrožovat použitím jaderných zbraní jakémukoliv nejadernému státu. Když Čína podstatně posílí své jaderné síly, tak jediným cílem bude odradit USA... musíme být připraveni na možnost, že by mohlo nakonec dojít k válce v Tchajwanském průlivu nebo v Jihočínském moři.“

V květnu 2020 v příspěvcích na sociálních sítích Chu Si-ťin podle webu Asia Times otevřeně vyzval čínskou armádu, aby více než ztrojnásobila své zásoby jaderných bomb a hlavic na 1 000.

Hromadění jaderných zbraní Čínou je třeba vidět v kontextu ambicí Komunistické strany Číny mít – slovy prezidenta Si Ťin-pchinga – „armádu světové úrovně“ a v kontextu jejích ambicí dosáhnout globální nadvlády.

Pentagon ve své komplexní zprávě za rok 2020 o vojenské síle Číny napsal:

„Ačkoliv Komunistická strana Číny nedefinovala, co je to armáda ‚světové úrovně‘, tak v kontextu Národní strategie Číny je pravděpodobné, že Peking se bude do poloviny století snažit vybudovat armádu, která by dohnala – a v některých aspektech i předehnala – americkou armádu i armádu jakékoliv jiné velmoci, kterou Čína považuje za hrozbu.“

Americký liberální think tank Center for American Progress (Centrum pro americký pokrok) v roce 2019 poznamenal:

„V červnu 2018 – bezprostředně po odstoupení Trumpovy administrativy od Íránské jaderné dohody a vystoupení z Rady OSN pro lidská práva – prezident Si Ťin-pching pronesl významný zahraničněpolitický projev, ve kterém prohlásil, že Čína, bude ‚lídrem reformy globálního systému vládnutí‘. Tento projev znamenal první oficiální odklon Pekingu od principu ‚nikdy si nenárokovat vedení‘, který zavedl Teng Siao-pching v roce 1989, v rámci strategie přežití režimu po událostech na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men ).... Mezinárodní společenství by mělo očekávat, že se ambice a aktivity Číny podstatně zvýší, zvláště pokud se Spojené státy budou nadále stahovat z mezinárodní scény a budou tak Číně poskytovat více manévrovacího prostoru.“

Takové ambice nemají smysl, pokud Čína nedosáhne minimálně jaderné parity s USA. Ačkoliv oficiální jadernou politikou Číny je „minimální odstrašování“ a „doktrína nepoužít jaderné zbraně jako první“, tak neexistuje žádný důvod, proč by mezinárodní společenství mělo těmto oficiálně deklarovaným doktrínám důvěřovat. Navzdory svému veřejnému postoji proti zbrojení ve vesmíru, Čína nadále posiluje své vojenské vesmírné kapacity. Čína je všeobecně známá tím, že porušuje své sliby, o čemž svědčí mimo jiné militarizace jejích umělých ostrovů v Jihočínském moři a tvrdý zásah v Hongkongu v rozporu se smlouvou zaregistrovanou OSN. Admirál Charles Richard se domnívá, že když sečtete všechny snahy Číny o vojenskou a jadernou modernizaci, tak „dostanete něco, co není v souladu s doktrínou minimálního odstrašení.“

„Jejich činy jejich oficiální politiku již dlouho popírají – musíte se podívat na to, co dělají, ne na to, co říkají.... Čína správně pochopila, že – z pozice minimálního odstrašování není možné nikoho – jinými slovy nás – k ničemu donutit.“

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu:China’s Vast New Nuclear Build-Up
Překlad: René David

Převzato z webu Gatestone Institute



Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě
Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě

Pražští jogíni se 21. června poprvé připojili k ostatním jogínům, aby s nimi oslavili Mezinárodní den jógy. Oslavy se zúčastnilo 400 jogínů a sešli...