ČERSTVÁ PLAVBA – 16: Expo 2010
Výstavba začala v 2001 a podařilo se ji zvládnout za dva a půl roku. Nyní se s budováním pokračuje, se záměrem trasu prodloužit do scénického města Hangzhou v daleko větší dálce. Termín dokončení projektu je stanoven k prvnímu máji 2010, dne zahájení světové výstavy EXPO 2010, jež potrvá 184 dnů, až do 31. října, očekává se příval 70 milionů návštěvníků z 200 zemí a mezinárodních organizací. (Českým zájemcům nedoporučuji přijet zejména v červenci a srpnu, hanebně horké, vlhké, slizké době.)
Na prostoře téměř čtyř čtverečních kilometrů podél obou břehů řeky Huangpo se pracuje 24 hodin ve dne v noci a každý ví, všude je oznamováno, kolik dnů a hodin zbývá ke slavnostnímu zahájení 1. 5. 2010. Dozvídáme se podrobnosti o realizovaných projektech, že třeba na mostě přes řeku Chuanyang, dva dopravní pruhy budou rezervovány výlučně pro limuzíny VIP papalášů.
Šanghajský magistrát nařídil, že do té doby musí zmizet všechny stopy předchozího hektického budování, všechny jeřáby, lešení, pryč s tím. Nedočítám se ale o osudu obyvatel osmnácti tisíc domů, jež stály v cestě, a tedy již musely zcela zmizet.
Rovněž došlo k vyhlášení kampaně proti CHINGLISH – čínským překladům do kostrbaté, neohrabané angličtiny - nápisy, veřejná sdělení nezřídka dost legrační, enigmatická. Například varování PREGNANT WOMEN WITH DISEASE u vchodu do líbezných zahrad Yu. Koho by nepotěšil zákaz DYING RIGHT HERE IS STRICTLY PROHIBITED? A těmto krásám nechtěného mají zabránit studovaní brigádníci, ti po nich budou pátrat a je
likvidovat.
Maskot s jménem HAIBAO (což v čínském originálu má znamenat „poklad celého světa“) je tam teď všude k vidění. Vyskytuje se v modrém provedení – je to prý barva vhodná vyjádřit celou řadu pozitivních živlů – oceán, budoucnost, technický pokrok. Tak tvrdí oficiální brožurka. Čeští příznivci modrého ptáka mají důvod, aby se cítili potěšeni.
V USA zákon zakazuje financování americké účasti z peněz daňových poplatníků, kdežto čínská vláda poskytla zvítězivší Šanghaji miliardy peněz. Zatímco ve světě tyhle světové výstavy, včetně té nejposlednější v Hannoveru, pozbývají svůj někdejší lesk, přitažlivost, v Číně ji přisuzují velkou váhu, považují ji, patrně právem, za příležitost dodat ještě víc prestiže tomuto státu, zejména ekonomicky si stále zdárně počínajícímu. Dominantním záměrem tak obrovského rozpočtu je vyrovnat se velkoleposti olympiády 2008. Staví se nejen na povrchu: podzemní dráha, jež před patnácti lety ještě vůbec neexistovala, teď již rozsahem své sítě předčí londýnské metro.
Pořadatelé se posilují zaobíráním se precedenty. Londýn 1851, s pamětihodnou výstavbou Crystal Palace. Paříž 1889, s Eiffelovou věží. Světová výstava 1933-1934, za velké hospodářské krize nepřivedla pořádající Chicago k bankrotu a naopak se stala vítanou oživující injekcí.
Nyní tedy Šanghaj s příležitostí posunu sil a váhy ve světě k prospěchu Číny. U příležitosti šedesátého výročí zrodu této PRC (People’s Republic of China), vládnoucí strana uspořádala mohutnou vojenskou přehlídku nejen svého vojska, ale i výzbroje. Šedesátka je tuze považované číslo, jím končí astrologický cyklus, což znamená, že rok 2010 = nový začátek. Záměry osudu jsou nám příznivě nakloněné, nyní s realistickou nadějí stát se tím největším hospodářským kolosem, a získáme i na váze a prestiži jako politická supervelmoc. Expo poprvé v dějinách pořádané ve státě dosud považovaném za součást Třetího světa. Však Západ viditelně upadá, jeho kapitalismus se nedávno málem zhroutil, výkon aliance NATO v Afghánistánu se až přespříliš podobá papírovému tygru.
Zatímco pouhých 37 procent Američanů se kloní k názoru, že jejich země si zdárně počíná, naprostá většina – 86 procent - Číňanů jsou optimisté, přesvědčení, že jejich vlast kráčí tím správným směrem. (David Brooks, The New York Times, 12.11.2009). Evropa rovněž nemá příliš důvodu hýřit optimismem. Významný zdroj The Economist (12.12.2009) ji přirovnává k postavě sicilského prince v románu „Leopard“ Giuseppe di Lampedusy: žije si nad poměry, s nadále neudržitelným způsobem života, a podléhá přitažlivosti pohodlné, uhlazené kapitulace. Druh úpadku starého kontinentu, teď se ocitnuvšího v situaci G 2 – dominujících dvou mocností, USA a Číny.
Při probírání se minulostí skeptici začínají připomínat jeden nepovzbudivý precedent, přímo z čínského domácího prostředí, totiž světovou výstavu s podivným oficiálním titulem South Seas Encouraging Industry Meeting („Povzbudit průmyslová setkání jižních mořích“ tak nějak nemotorně přeloženo). K jejímu uspořádání došlo v roce 1910 v Nanjingu, tehdejším hlavním městě dodýchávající dynastie Qing.
Už tehdy vláda usilovala o vzkříšení patriotického ducha, v době, kdy už hodně chorému císařství zbýval jen jeden rok života.
Naoné výstavě se podílely necelé dva tucty států. Tentokrát se jich míní zúčastnit kolem dvou set. Čínský hostitel, dychtící po co největším počtu účastníků, přispěchal s finanční výpomocí i s výstavbou některých pavilonů. Ten čínský ale bude převyšovat všechny ostatní, pořádně nad nimi zářit. Modernistický impozantní design a provedení v barvě červené, se sestává ze tří částí - hlavní národní, společný pro domácí provincie a autonomní oblasti a třetí pro Hongkong a Macao, obé už přece součástí Číny, a Taiwan, dosud se bránící se takovou součástí stát.
Neoficiální stránky Oty Ulče
