Koleda, koleda, Imáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu! povzdechl si smutný Imán.

Málo kdo by asi uvěřil tomu, že v této vánoční fikci se psi na něj sběhli a koledu mu snědli, když jeho koleda s tou naší nemá pranic společného. Jinak „imán“ v překladu z arabštiny značí „víru“, přičemž se takto můžou označovat i osoby, tudíž se lze setkat se jménem Imán i u mladíků v Evropě. A nemusí to být zrovna pravověrní muslimové, neboť od rodičů takové jméno dostanou v rámci rodových tradic. Ovšem ze zemí svého původu si často kromě roztodivných jmen do Evropy přinesou i něco jiného. Tak i náš Imán si v této rýmovačce nese v pomyslném džbáně Captagon, o kterém tu bude delší řeč, poněvadž ozbrojené konflikty na Blízkém východě se pojí s výrobou a pašováním této drogy. Ale vezmeme to od začátku.

Captagon byl poprvé vyroben v roce 1961 německou společností Degussa Pharma Gruppe. Obsahoval složku zvanou fenethyllin jako alternativu k amfetaminu a metamfetaminu, které se v té době používaly k léčbě narkolepsie, únavy a poruch chování. Původně byl považován za bezpečnější než samotný amfetamin, neboť tolik nezvyšoval krevní tlak. Fenethyllin se v lidském těle rozkládá na amfetamin a theofyllin, kdy oba představují aktivní stimulanty. Později se však ukázalo, že Captagon s fenethyllinem jako zneužívaným psychostimulantem je vysoce návykový a škodlivý pro duševní i fyzické zdraví. Načež v 80. létech dospěla lékařská komunita k závěru, že rizika, která Captagon představuje, převažují nad jeho přínosy, což vyústilo v celosvětový zákaz tohoto přípravku.

Navzdory zákazu se v Evropě a v arabském světě nadále vyrábělo jeho generikum, které se stalo prominentní drogou během konfliktů na Blízkém východě. Captagon přezdívaný „droga džihádu“ nebo „kokain chudých“, totiž nabudí euforii, odvrací spánek a únavu, ale také zahání hlad, pročež je v západních zemích mnohdy užíván jako „pilulka na hubnutí“, což částečně vysvětluje jeho rostoucí popularitu v Evropě při pofiderním boji s obezitou. Má však také potenciál ovlivnit agresivitu a úsudek uživatele, ve větších dávkách pak způsobuje halucinace a zmatenost. Po jeho zákazu byla jihovýchodní Evropa (zejména Bulharsko, Slovinsko, Srbsko, Černá Hora) hlavními producenty nelegálního Captagonu, odkud byl přepravován přes Turecko na spotřebitelské trhy na Arabském poloostrově. V roce 2019 však řecké úřady oznámily, že zabavily přes pět tun Captagonu, podle jejich vyjádření největší množství této drogy, co kdy bylo zadrženo. Zásilka byla nalezena ve třech kontejnerech na lodi vypravené ze Sýrie, přičemž sestávala z více než 33 milionů tablet, jak o tom informoval řecký tým.

Po válce mezi Hizballáhem a Izraelem v roce 2006 s íránskou pomocí nakoupil Hizballáh zařízení na výrobu tablet a stále více se pak v Libanonu zapojoval do produkce Captagonu, zejména v oblasti Bekaa. Zatímco se v té době rozbíhala jeho větší výroba na území Sýrie, libanonský Hizballáh byl široce označován za hlavního producenta Captagonu na Blízkém východě, kdy tablety libanonští výrobci pašovali přes Sýrii ve spolupráci s Asadovým režimem. Captagon měl obsahovat fenethyllin a ne pouhou kombinaci látek napodobujících jeho účinek, kdy se tyto látky míchají s kofeinem. Mnoho tablet zabavených na trhu s drogami nabízených jako Captagon ho však obsahuje málo, pokud vůbec nějaký fenethyllin obsahují. Spíše je tu přítomna řada různých látek amfetaminového typu ve směsi s jinými sloučeninami. V Jordánském království, přes které v minulých letech směřovaly největší pašerácké cesty, se tak začal název „captagon“ používat k označení jakéhokoli stimulantu amfetaminového typu ve formě tablet. Což se nakonec ujalo i jinde.

Captagon vyráběný v Sýrii a Libanonu je výrobci distribuován prostřednictvím pašeráckých sítí po celém arabském světě. Jako stimulant u dělníků pro odstranění únavy a jako rekreační droga u mládeže si získal oblibu i v Saúdské Arábii. Ačkoli statistiky o jeho užívání mládeží nebyly k dispozici, generální tajemník Saúdskoarabského národního výboru pro kontrolu narkotik alespoň uvedl, že mládeži bývá mezi dvanácti a dvaadvaceti lety, kdy neoficiální důkazy naznačují, že studenti užívají Captagon ke zvládnutí zkoušek. Ale někteří jedinci jej užívají namísto alkoholu i rekreačně, z nudy, kvůli tlaku vrstevníků, nebo jen při experimentování se stimulanty. Podle zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) pak představovala Sýrie spolu s Libanonem primární zdroj zásilek Captagonu do Perského zálivu, což přimělo v roce 2021 Saúdy k pozastavení dovozu ovoce a zeleniny z Libanonu, aby tak omezili pašování drog. V srpnu 2022 oznámil saúdský velvyslanec v Bejrútu, že úřady v posledních letech zabavily 700 milionů tablet do království pašovaných z Libanonu. Ten samý rok pak Saúdové objevili dalších 46 milionů tablet ukrytých v zásilce pšenice do Rijádu na hraničním přechodu Haditha s Jordánskem, přičemž v poušti na hraničním přechodu Rubaa al-Khali s Ománem byly zabaveny 3 miliony tablet.

Pašeráci využívají k vývozu Captagonu pozemní i námořní dopravní cestu (tou především do Kataru a Kuvajtu, ale i do Evropy), kdy jim k ukrývání drogy slouží všechny možné způsoby, včetně plastového a vydlabaného ovoce, balíčků kávy, ale i svíček. Například v březnu 2023 saúdskoarabský daňový a celní úřad zadržel 3,3 milionu tablet ve třech zásilkách. Jedna byla ukryta v pneumatikách nákladních automobilů v saudském přístavu v Dubě, druhá byla ukryta v nádrži nákladního auta ve stejném přístavu a třetí byla objevena v zásilce ovoce a zeleniny na přechodu Haditha. V dubnu 2023 bylo pak v přístavu Jeddah nalezeno 12,7 milionu tablet v granátových jablkách a v květnu 2023 bylo v Rijádu objeveno 8,3 milionu tablet ukrytých v zásilce kávových krémů. V lednu 2024 úřady objevily 841 000 tablet v kamionu na přechodu Haditha a v březnu pak 1 milion tablet ukrytých v melounech v přístavu Duba. Zde na krátkém videu celníky zabavená zásilka milionů tablet Captagonu ve falešných pomerančích: https://www.youtube.com/watch?v=xyyTSLqhMYk

V roce 2022 bylo v Saudské Arábii při testech více jak 26 000 osob pozitivních na amfetamin a jeho deriváty, kam je řazen i Captagon. Závažnost problému vedla saúdskoarabské úřady k tomu, aby na situaci reagovaly. V květnu 2023 se ministr vnitra princ Abdul-Aziz bin Saúd zavázal „zaměřit na obchodníky s drogami, pašeráky a kohokoli, kdo se snaží poškodit království nebo jeho lid“, zatímco Generální ředitelství pro kontrolu narkotik oznámilo masivní zatýkání prodejců Captagonu. Království posílilo koordinaci mezi svými bezpečnostními agenturami a zvýšilo jejich rozpočty na boj proti obchodu s narkotiky a začalo využívat umělou inteligenci k zacílení na přeshraniční obchod s Captagonem a k ​​boji proti praní špinavých peněz. Navzdory přísným zákonům proti dovozu, výrobě, držení a užívání Captagonu měl však tento přístup jen omezený úspěch.

V listopadu 2022 syrské bezpečností složky uváděly, že zabavily půl tuny Captagonu ukrytého v zásilce špaget, dříve než mohla být propašována ze země. Syrský režim sice popíral, že by se podílel na výrobě a distribuci Captagonu do států Perského zálivu, ale ve skutečnosti byl obchod s drogou jeho primárním zdrojem tvrdé měny. Jak moc Asadův režim vydělával na obchodu s Captagonem, je těžké určit. Šetření deníku Der Spiegel odhalilo, že zisk Sýrie z této drogy, která se objevuje i v Německu, v roce 2021 činil kolem 5,7 miliardy dolarů, zatímco jiné zdroje uváděly až 30 miliard dolarů za stejný rok. Spojené státy a Velká Británie pak tvrdily, že syrský obchod s Captagonem měl hodnotu přibližně třikrát vyšší než veškerý obchod mexických kartelů.

V roce 2021 mezinárodní sdružení Centrum pro operační analýzu a výzkum (COAR) uvádělo, že je třeba Sýrii považovat za epicentrum regionálního obchodu s Captagonem. Kdy zpráva k tomu poznamenala, že výroba Captagonu se stala industrializovanější a technicky sofistikovanější než dříve. To nakonec vedlo k tomu, že Sněmovna reprezentantů USA v roce 2022 schválila Captagon Act, kdy požadovala, aby americká vláda vypracovala meziagenturní strategii k narušení a rozbití výroby a obchodu s touto drogou, jakož i pašeráckých sítí spojených s Asadovým režimem. K tomu pak v loňském roce Bidenova administrativa představila svůj plán. Zde není bez zajímavosti videodokument o tom, jak Captagon, v 60. létech přezdívaný „maminčin malý pomocník“, kdy u žen v domácnosti patřil mezi nejčastěji zneužívané léky, opět dorazil na německou drogovou scénu.

Jedna z hlavních obchodních tras Captagonu v posledních letech vedla ze Sýrie na Arabský poloostrov přes Jordánsko, kdy většina Captagonu vstupujícího do Jordánska překračuje jižní syrskou hranici. Přičemž během prvních pěti měsíců roku 2022 bylo na syrsko-jordánských hranicích zachyceno více než 20 milionů tablet této drogy. Zatímco syrská občanská válka v roce 2022 do jisté míry deeskalovala, násilné střety mezi jordánskými pohraničníky a pašeráky drog na syrských hranicích byly stále častějším jevem. Jordánské bezpečnostní síly přijaly od ledna toho roku vůči obchodníkům s drogami na své severní hranici politiku „střílet a usmrtit“, aby pak do konce roku zastřelily více než 35 pašeráků drog. V květnu 2023 také podnikla jordánská armáda výpad na syrské území, kde zabila drogového krále s jeho rodinou.

Syrští „vzbouřenci“ v minulých dnech podle západních sdělovacích prostředků na jimi obsazeném vojenském letišti Mezzeh s patřičnou slávou údajně spálili velké množství pilulek Captagonu. Což ještě neznamená, že po svržení Asadova režimu přestávají drogy ze Sýrie proudit do zahraničí, nebo že tu snad polepšení džihádisté už nikdy nebudou Captagon vyrábět. Ostatně můžeme si uvést příklad s Tálibánem, který v roce 2021 znovu získal kontrolu nad Afghánistánem. V dubnu 2022 šéf Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda vydal zákaz pěstování máku, jako suroviny pro výrobu opia a heroinu. Nařízení Tálibánu však nemělo na sklizeň roku 2022 žádný dopad, neboť podle Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) se toho roku pěstování máku naopak zvýšilo o třetinu oproti roku předešlému.

Je pravda, že podle britské společnosti Alsic, specializující se na analýzu satelitních snímků, přišel v roce 2023 prudký pokles. Kdy podle několika analýz v provincii Hílmand na jihozápadě Afghánistánu, která bývala označována za centrum pěstování máku, osetých ploch radikálně ubylo. Jenže i když zde zůstává pěstování opiového máku hluboko pod úrovní největší úrody z roku 2022, letošní data nás nenechávají na pochybách o tom, že se v Afghánistánu pěstování máku navzdory zákazu začalo opět zvyšovat. Například v jihozápadní oblasti, která hraničí s Pákistánem, došlo podle expertů v provincii Hílmand oproti loňsku k prudkému nárůstu, a to o 434 procenta. A v severovýchodní oblasti, která hraničí s Turkmenistánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem, letos mákem osetá plocha vzrostla o 381 procento, jak oznámila tisková zpráva OSN, citovaná agenturou ČTK.

Jinak řečeno, jak na to řada autorů v odborné literatuře upozorňuje, v přímém důsledku ozbrojených konfliktů v Sýrii došlo v minulých letech ve výrobě a přepravě Captagonu k významným posunům. A i když se u nás o tom moc nemluvilo, Sýrie se stala dominantním výrobcem Captagonu a syrsko-jordánská hranice nejvyužívanější obchodní trasou. Neboť od té doby, co syrská vláda v roce 2018 znovu získala kontrolu nad jižní oblastí, se zde obchodu s Captagonem nevěnovaly jen desítky ozbrojených skupin, podporovaných ze zahraničí. Na výrobě a přepravě Captagonu se v jižní Sýrii podílela i elitní Čtvrtá obrněná divize syrské armády, které velel Maher al-Assad, prezidentův mladší bratr.

Do roku 2022, spíše než aby zničila pašerácké trasy, se syrská vláda zapojovala do samotného obchodování s touto drogou, což potvrzovaly zprávy, zdůrazňující její rostoucí vazby na obchod s Captagonem. Kdy syrští vládní úředníci úzce spolupracovali se skupinami islamistů na udržení a rozšíření tohoto obchodu. I když je nepravděpodobné, že by měl Damašek plnou kontrolu nad výrobou a obchodem s Captagonem, nepochybně měl silné vazby na organizace a jednotlivce, kteří byli do tohoto obchodu úzce zapojeni. Přitom stát jako významný hráč zhoršoval míru korupce v institucích, protože skupiny organizovaného zločinu beztrestně kooptovaly úředníky. To vytvářelo prostředí, kde se rozdíly mezi skupinami organizovaného zločinu a státními institucemi stále více stíraly. Zde na videu nejnovější důkazy o utajované průmyslové výrobě Captagonu, nyní odhalované syrskými vzbouřenci. Na YouTube lze nastavit v ovládání české titulky.

Odborníci poukazují na spojitost mezi narkotiky a ozbrojenými konflikty od Myanmaru po Afghánistán a od Peru po Srí Lanku, kde se militantní skupiny zapojily do ilegálních obchodů s některou drogou. A jelikož vysoké marže činí drogy přitažlivými pro aktéry ozbrojených konfliktů, není divu, že k tomu docházelo i při občanské válce v Sýrii. Ve skutečnosti je výroba Captagonu průmyslový proces bez přímé vazby na místní zemědělskou produkci a je tak atraktivní i pro povstalecké skupiny. Je vysoce zisková, vyžaduje jen minimální investice k vybudování potřebné infrastruktury a produkt ve formě pilulek se dá relativně snadno přepravovat. Kromě toho je Captagon militanty zpravidla vyráběn v malých, mobilních dílnách s produkcí až půl milionu tabletek týdně, které jsou méně náchylné k odhalení a zničení než velká pole máku, či konopí určeného k produkci hašiše a marihuany, nebo lánů rudodřevu koky, tedy kokainovníku pravého, hlavního komerčního zdroje kokainu.

Přičemž v Sýrii předchozí zapojení státních institucí do pašování drog, na rozdíl od pašování jiných výnosných komodit, může případně nové, poválečné uspořádání státní správy upevnit. I když se obchod s nelegálními komoditami po ukončení války utlumí, je nepravděpodobné, že tomu tak bude i v případě poptávky a nabídky drog. Tudíž zde vybudované podloudné sítě, vzhledem k ziskovosti a v kontextu zdejší vysoké úrovně korupce, budou s největší pravděpodobností v obchodech s Captagonem pokračovat. A přes všechny očekávané proklamace nově ustavené syrské vlády, v níž islamisté mění polní uniformy za obleky, se nakonec, pokud nedojde k důslednému vymáhání právních předpisů a politik týkajících se zneužívání návykových látek, můžou i rozšířit.

Na úplný závěr si dovolím čtenářům doporučit video Channel 4 News o tom, jak Captagon změnil Libanon a Sýrii v narkostáty.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Původní zdroje :

Goodhand, J., Meehan, P., Thomson, F., Ghiabi, M., & Ball, L. (2020). Voices from the borderlands 2020: Illicit drugs, development and peacebuilding. Retrived November 1, 2023, https://eprints.soas.ac.uk/34536/1/Voices-from-the-Borderlands-2020-Report-Digital-Final.pdf

Slim, M. (2023). Syria’s Pharmaceutical Industry: Challenges and Impacts, Research Project Report, (San Domenico di Fiesole: European Universities Institute). Retrived December 1 2023, https://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/75835/QM-07-23-297-EN-N.pdf?sequence=2&isAllowed=y

Hubbard, B., & Saad, H. (2021 December 5). On Syria’s ruins, a drug empire flourishes. New York Times, Retrived June 28, 2022, https://www.nytimes.com/2021/12/05/world/middleeast/syria-drugs-captagon-assad.html

Meehan, P. (2021). Precarity, poverty and poppy: Encountering development in the uplands of Shan state, Myanmar. International Journal of Drug Policy, 89, 103064. Odkaz

Koehler, J., Bhatia, J., & Rasool Mosakhel, G. (2022). Modes of governance and the everyday lives of illicit drug producers in Afghanistan. Third World Quarterly, 43(11), 2597–2617. Odkaz

Goodhand, J. (2008). Corrupting or consolidating the peace? The drugs economy and Post-conflict peacebuilding in Afghanistan. International Peacekeeping, 15(3), 405–423. Odkaz

Sallon, H. (2022, May 14) Syria has become the hub of Captagon trafficking, the ‚poor man‘s cocaine’. Le Monde. Retrived June 28, 2022, https://www.lemonde.fr/en/international/article/2022/05/14/syria-has-become-the-hub-of-captagon-trafficking-the-poor-man-s-cocaine_5983476_4.html

The Jordan Times. (2018, January 16). AND raids ‚Captagon laboratory‘ in drug bust. Retrived February 10, 2018, http://www.jordantimes.com/news/local/and-raids-captagon-laboratory%E2%80%99-drug-bust

AFP. (2022, February 17). Jordan says drug trafficking from Syria is ‚organised‘. France24. Retrived July 1, 2022, https://www.france24.com/en/live-news/20220217-jordan-says-drug-trafficking-from-syria-is-organised

Malik, A., & Gallien, M. (2020). Border economies of the middle east: Why do they matter for political economy? Review of International Political Economy, 27(3), 732–762. Odkaz

Tokmajyan, A. (2021). Thwarting Jordan’s bahhara trade with Syria risks social unrest in Ramtha, 19 April (Beirut: Malcolm H. Kerr Carnegie Middle East Center). Retrived July 11, 2023, https://carnegie-mec.org/2021/04/19/thwarting-jordan-s-bahhara-trade-with-syria-risks-social-unrest-in-ramtha-pub-84351

Reed, J. (2015, April 8). Closure of Syria’s last border crossing hits Jordan economy. Financial Times. Retrieved December 1, 2017, https://www.ft.com/content/c0df376a-dd27-11e4-a772-00144feab7de

Schofield, R. (2018). International boundaries and borderlands in the middle east: Balancing context, exceptionalism and representation. Geopolitics, 23(3), 608–631. Odkaz

Malik, A., & Gallien, M. (2020). Border economies of the middle east: Why do they matter for political economy? Review of International Political Economy, 27(3), 732–762. Odkaz

Meehan, P., & Dan, S. L. (2023). Brokered rule: Militias, drugs, and borderland governance in the Myanmar-China borderlands. Journal of Contemporary Asia, 53(4), 561–583. Odkaz

Goodhand, J., Meehan, P., Bhatia, J., Ghiabi, M., & Sanín, F. G. (2021). Critical policy frontiers: The drugs-development-peacebuilding trilemma. International Journal of Drug Policy, 89, 103115. Odkaz

Rose, C., & Söderholm, A. (2022). The Captagon threat: A profile of illicit trade, consumption, and regional realities, 5 April. New Lines Institute Intelligence Briefing). Retrived June 28, 2022, https://newlinesinstitute.org/terrorism/the-captagon-threat-a-profile-of-illicit-trade-consumption-and-regional-realities/

Hubbard, B., & Saad, H. (2021 December 5). On Syria’s ruins, a drug empire flourishes. New York Times, Retrived June 28, 2022, https://www.nytimes.com/2021/12/05/world/middleeast/syria-drugs-captagon-assad.html

The Economist. (2021, July 19). Syria has become a narco-state. Retrived June 22, 2022, https://www.economist.com/middle-east-and-africa/2021/07/19/syria-has-become-a-narco-state

COAR. (2021). The Syrian economy at war. Captagon, hashish, and the Syrian narco-state, 27 April (Limassol: Center for operational analysis and research). Retrived July 10, 2022, from https://coar-global.org/2021/04/27/the-syrian-economy-at-war-captagon-hashish-and-the-syrian-narco-state/

Sallon, H. (2022, May 14) Syria has become the hub of Captagon trafficking, the ‚poor man‘s cocaine’. Le Monde. Retrived June 28, 2022, https://www.lemonde.fr/en/international/article/2022/05/14/syria-has-become-the-hub-of-captagon-trafficking-the-poor-man-s-cocaine_5983476_4.html

Alhajj, T. (2022) The al-assad regime’s Captagon trade, carnegie Endowment for International peace. Retrived July 3, 2023, https://carnegieendowment.org/sada/88109

FCDO (Foreign, Commonwealth and Development Office). (2023, March 28). Tackling the illicit drug trade fuelling assad’s war machine. Retrived July 2, 2023, https://www.gov.uk/government/news/tackling-the-illicit-drug-trade-fuelling-assads-war-machine

Rose, C., & Söderholm, A. (2022). The Captagon threat: A profile of illicit trade, consumption, and regional realities, 5 April. New Lines Institute Intelligence Briefing). Retrived June 28, 2022, https://newlinesinstitute.org/terrorism/the-captagon-threat-a-profile-of-illicit-trade-consumption-and-regional-realities/

Meehan, P., & Dan, S. L. (2023). Brokered rule: Militias, drugs, and borderland governance in the Myanmar-China borderlands. Journal of Contemporary Asia, 53(4), 561–583. Odkaz

Global Initiative on Transnational Organized Crime. (2023). Global Organized Crime Index Jordan. Retrived November 2, 2023 https://ocindex.net/assets/downloads/2023/english/ocindex_profile_jordan_2023.pdf

Royanews. (2023, July 10). Jordan taking ‚all necessary measures‘ to combat drug smuggling from Syria. FM, Royanews. Retrived July 8, 2023, https://en.royanews.tv/news/42965/2023-07-07

Gibon, C. (2023 July). Middle east’s drug of choice. Le Monde Diplomatique. Retrived November 1, 2023, https://mondediplo.com/2023/07/03captagon#:~:text=Captagon%20is%20easy%20and%20cheap,or%20the%20United%20Arab%20Emirates