Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Za pozornost ještě stojí, v jakém oboru byl pan profesor jmenován. Podle medií to byl obor "sociologie vzdělávání". Naprosto chápu, že pan profesor musel něco opsat, protože si neumím představit, že v tak obskurním oboru lze mít nějaký zcela nový vědecký poznatek.

Přesně naopak: 1+1=2 opsat musíte, protože jakkoliv jinak je to viditelně špatně.

Sociologie vzdělávání je "měkká" věda, takže - dovedeno ad absurdum - můžete stávající text či výzkum obrátit vzhůru nohama a budete mít původní (=takovou, jakou nikdo nikdy nenapsal) práci, kterou lze publikovat, obhajovat a vůbec s ní poctivě (bez ironie!!!) vědecky pracovat.

Viz: "hloupé děti se učí hůře než děti chytré" kontra "chytré děti se učí lépe než děti hloupé".

Viz M. O. Vácha, takto profesor přes lékařskou etiku: "Když zadám studentovi rozbor, je-li eutanasie správná nebo ne, tak je mi jedno. k jakému závěru dojde. Důležité je, jestli "správně eticky" (moje formulace) přemýšlí".

V přírodních a technických oborech se plagiátorství pozná snadno. V humanitních blábolech je to vlastně jedno. Nepoužitelné v praxi. Jen ať opisují jeden od druhého. Stejně je to o ničem.

Vy se vyznáte!

Na rozdíl od tvrzení autora na barvě kůže záleží. Opravdu si myslíte, že by se pologramotný běloch, třeba syn polského instalatéra, mohl vyšplhat až do nejvyšších profesorských akademických sfér na prestižní? univerzitě. Zlatý voči! Jako ve smutném americkém vtipu: "Podmínky k přijetí na prestižní univerzitu jsou následující. Běloch musí udělat náročné přijímací testy, černoch se musí přihlásit a indián narodit!"

Když ono je to bohužel trochu jinak, a ten výsledek je tím mnohem horší.

Pragmaticky řečeno , zase se nedá tvrdit, že "plagiátorství je na akademické půdě nemožné". To je jako tvrdit, že na akademické půdě je nemožné lhaní. ( což bylo i součástí legendy prof. Jasona Ardaye)

Čili spíše se dá říct že obojí i na akademické půdě možné , ale že obojí je součástí viníkem přijatého rizika. Nejen, zda se na to časem přijde - ale zda bude veřejně odhalen a patřičně veřejné odsouzen. Zatímco v případě pouhého interního posouzení v rámci akademického vedení univerzity, se může spolehnout více na to, že právě to, v zájmu zachování důvěryhodnosti, se to bude snažit utajit.

Ovšem, v čem je v tomto případě problém, že jak známo, tak podvod profesora prof. Jasona Ardaye

byl zjištěn o rok předtím novináři - ale že jim bylo v medializaci bráněno, přímo policií a právním systémem GB- směřované k ochraně řečeného profesora. Ale pak "Don't Cry for Me Argentina", víc už se říct nedá.

Má to dva aspekty, plagiátorství je až ten druhý. První je ten, že dotyčný byl jmenován profesorem hlavně z rasových důvodů, rasismus naruby. Plagiátorství až potom.

Tragické je, že kdyby nebyl při plagiátorství přichycen, po tom prvním by "neštěkl pes".

Naše společnost tyto problémy s barvou kůže nemá a tak v tom směru musí zaskakovat politici, jinak je to ale jako přes kopírák.

Něco velmi shnilého ve státě anglickém je už proto že takového týpka s hlavní kvalifikací černoch vůbec udělali profesorem. I když jenom kecavého oboru.

Doufám jen, že podle těchže kritérii nejmenují taky profesory medicíny nebo mostního stavitelství.

Oni žádné oči mhouřit nemusí, rasisto! 🤣

těch 30 maratónů není myšleno během 35 dní,-- nýbrž že každý maratón trval den, některé i dva dny. myšleno během celého života.