Statistiky ve vyspělých zemích, Čínu a Rusko nevyjímaje, nám ukazují, že počty jejich obyvatel stagnují a nebo dokonce klesají. Proto se uskutečnily četné průzkumy proč. Výsledky jsou pro někoho překvapivé a pro jiné zcela zřejmé a zákonité.

Abychom to shrnuli, může za to sám člověk, potažmo elektronika, kterou vymyslel a kterou denně používá. Elektromagnetické záření (EMP) vydává většina elektroniky, včetně mobilních telefonů, Wi-Fi a Bluetooth, toto je neionizující záření, které má nízkou energii a podle současného fyzikálního poznání by nemělo být schopno přímo poškozovat DNA buněk. Ale kdo ví? Některé studie, například výzkumníků ze Ženevské univerzity, naznačují, že časté používání mobilních telefonů (zejména nošení v kapse blízko reprodukčních orgánů) může mít negativní dopad na kvalitu spermií, včetně jejich koncentrace a celkového počtu. Přesné mechanismy a konzistentní závěry napříč všemi studiemi se však stále zkoumají. Elektronická zařízení a plasty často obsahují chemické látky, jako jsou například zpomalovače hoření (PBDE). Tyto látky mohou působit jako endokrinní disruptory, což znamená, že mohou narušovat hormonální systém a potenciálně ovlivňovat reprodukční zdraví u mužů i žen.

Dále to je životní styl, za který může opět elektronika. Dlouhé hodiny strávené u elektroniky často korelují se sedavým způsobem života a nedostatkem pohybu, což jsou faktory, které samy o sobě mohou mít negativní dopad na zdraví a fertilitu. Používání elektroniky krátce před spaním může narušovat spánkový režim, který je důležitý pro celkovou hormonální rovnováhu a zdraví. Nezapomínat, že televize je také elektronika. Chronický stres spojený s moderním životním stylem a neustálou připojeností může mít také vliv na psychickou pohodu, která je klíčová pro přirozené početí, a to i u párů, které jsou po fyzické stránce zdravé.

Studie stagnace populace v Japonsku ukazuje, že významným trendem je nízký sexuální zájem, který je způsoben ekonomickými tlaky, měnícími se genderovými rolemi (zvýšená zátěž žen v domácnosti), stresem/dlouhou pracovní dobou, kulturními posuny (nárůst „býložravých mužů“, fiktivní atrakce) a obecnou nespokojeností se životem, což vede k vysoké míře „bezpohlavních manželství“ a abstinence, zejména mezi mladými dospělými a ve městech, což má dopad na demografické údaje a ekonomiku. Široké používání elektroniky přispívá značnou měrou k těmto negativním jevům.

Populace však stagnuje a nebo i ubývá v téměř všech vyspělých zemích. Takže je zaděláno na demografický kolaps se všemi jeho důsledky a dopady. Ať už společenskými a nebo ekonomickými. Evropu a Českou republiku nevyjímaje. Zde je zpráva jak to vypadalo s populací v posledních 9 měsících v Česku.

V Česku za tři čtvrtletí roku ubylo zhruba 12 tisíc obyvatel

Počet obyvatel v Česku za tři čtvrtletí letošního roku kles asi o 12 tisíc. Informoval o tom Český statistický úřad - podle něj jde o největší přirozený úbytek v tomto období od vzniku samostatné České republiky. Od ledna do září výrazně převážili lidé, kteří zemřeli oproti těm, kteří se narodili. Statistikám nepomohlo ani to, že se do Česka během tohoto období přistěhovalo o zhruba 12.800 lidí více, než z něj odešlo do zahraničí. Česko má teď necelých 10 milionů a 900 tisíc obyvatel.

Meziročně ubylo narozených dětí i sňatků, naopak úmrtí a rozvodů bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku mírně více. Obyvatel ubylo ve všech krajích s výjimkou Středočeského kraje a Prahy, které jsou nejlidnatějšími kraji Česka. Ve středních Čechách žilo na konci září zhruba 1,47 milionu lidí, hlavní město mělo podle statických úřadů přes 1,4 milionu obyvatel. Do manželství vstoupilo 36.000 párů, což bylo o sedm procent, respektive 2600 méně než v témže období roku 2024. Počet sňatků klesá podle ČSÚ třetím rokem v řadě. Nejvíce ženichů bylo ve věku mezi 30 a 34 roky, u nevěst byla nejpočetnější věková skupina 25 až 29 let. Každý čtvrtý snoubenec nevstupoval do manželství poprvé. Rozvodem skončilo během devíti měsíců tohoto roku 15.600 manželství, meziročně o 200 víc.

Proč se tak děje zpráva neudává, avšak jistě v tom bude mít svůj podíl elektronika. Takže nevím jak to bude probíhat například s důchodem, do kterého se občané tolik v Česku těší. Kdo se trochu toulal po světě a měl oči i srdce otevřené tak mohl zjistit, že do důchodu a nebo penze se lidé moc netěší a v mnoha případech, dle profese, pracují i do značně pozdního věku. Na příklad zde u klokanů, profesionálové, tedy právníci, inženýři, lékaři, vědečtí pracovníci, také někteří farmáři a podobně, v mnoha případech vykonávají své povolání i v polovině osmé dekády. A není to z důvodů ekonomických, ale nutkání ještě něco vytvořit, dát společnosti a dělat něco co děláme rádi.