Statistiky ve vyspělých zemích, Čínu a Rusko nevyjímaje, nám ukazují, že počty jejich obyvatel stagnují a nebo dokonce klesají. Proto se uskutečnily četné průzkumy proč. Výsledky jsou pro někoho překvapivé a pro jiné zcela zřejmé a zákonité.

Abychom to shrnuli, může za to sám člověk, potažmo jeho vztah k duchovnímu životu, tedy spiritualitě. Dále to je životní styl, za který může řada jevů jako jisté osobní sobectví udržet si vyšší a nákladnější styl života, technologický vývoj na všech úrovních, včetně elektroniky a kybernetiky.

Trochu jsem se toulal po světě a to po místech kde ani lišky dobrou noc nedávají, tam kde žijí prostí, místní, lidé. První co do očí nejvíce udeřilo bylo, že ti lidé kteří měli život nejtvrdší v chudobě a dřině byli lidé nejvstřícnější, nejpohostinnější a také nejusměvavější. K úsměvu daleko nechodili a pohodu kolem sebe šířili. A to bez rozdílu jak v Tibetu, Nepálu a nebo Patagonii. Asi také proto, že kolem nich byl stále chumel dětí. Ostatně tak to bývalo i v dobách historických v Kotlince. Chudina mívala dětí v rodině 5 – 10, kdežto „panstvo“ ať už urozeností a nebo majetkem mívalo potomka jednoho a nebo dva, výjimečně i tři.

„Starým dobrým pořádkům“ v bývalém Rakousku-Uhersku zasadila smrtelnou ránu 1. světová válka, když se rozpadlo a tatíček TGM za pomoci Štefánika, Beneše a jiných založili sekulární stát, Československou republiku. Sekularizace a oslabení vlivu církví na populaci nastartoval postupné ubývání počtů dětí v rodinách. Jev to nebyl specifický pouze v tehdy vzniklé republice, ale platí celosvětově. Takže nejen v zemích křesťanských, ať už s jakoukoliv denominací, tak i v zemích kde převládá hinduismus, buddhismus, šintoismus a jiná náboženství včetně islámu, který zrovna na úbytě netrpí, je tento jev podobný. S postupným vytrácení víry se vytrácí i počet dětí v rodinách. Takže země nejvíce sekulární, jako na příklad Kotlinka, mají nejnižší počty dětí na rodinu.

Jakmile přestávaly platit příkazy Boží, jako „modli se a pracuj“, či „milujte se a množte se“, tak lidé nepřestávali pouze pracovat, ale tomu množení také moc nedali. A tak to, k naší škodě, pokračuje doposud.

Vlády různých zemí vymýšlí různé pobídkové akce kterak zvýšit počet dětí na rodinu, ale jaksi jim to moc nejde a nefunguje. Asi v rodinách schází vnitřní přesvědčení, že „velká rodina je šťastná rodina“. Na příklad, naši sousedé po poslední tři roky, je přesvědčená katolická rodina, a mají 6 malých dětí. Děti slušné nezlobivé, že o nich ani nevíme. Nebýt v Klokánii řízené imigrace, Odkaz tak by populace také vesele klesala, asi tak jako v Kotlince Odkaz a jiných vyspělých zemích a nebo i v Rusku. Odkaz

Proč se tak děje je souhrn negativních jevů které jsem naznačil ve druhém odstavci. I v zemích s nejvyššími počty obyvatel jsou rozdíly. V Číně počet obyvatel ubývá, Odkaz kdežto v Indii, která má obyvatel nejvíce, Odkaz počet obyvatel přibývá, i když to je jen necelé jedno procento. A je to přímo úměrné stupni sekularizaci té které země. Recept na na zvýšení natality v kterékoliv zemi nevidím, snad jen návrat k víře, ale to by napřed musela dnešní lidičky postihnout globální katastrofa aby se obrátili na pomoc k Bohu.

Snad abych zakončil anekdotou. „Baví se Země s Venuší a stěžuje si, že asi chytla nějakou chorobu a všude ji svědí. Venuše se na Zemi usměje a říká: „z toho si nic nedělej, to jsou jenom lidé, to za chvíli přejde“.