Další funkční období Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové poskytne Bruselu další možnost na pokračování dosavadní politiky koncentrace moci a vytváření federace.

Volba Ursuly von der Leynové do čela Evropské komise proběhla podle očekávání. V tajné volbě ji podpořilo více poslanců europarlamentu než před jejím prvním funkčním období. V médiích se uvádí, že zřejmě dostala hlasy i od zelených a konzervativců. Náš konzervativec Alexandr Vondra prohlásil, že nebude zveřejňovat svou volbu, protože byla tajná. Jeho kolegyně Veronika Vrecionová pak do ČT Události prohlásila, že jí Leyenová „neusnadnila“ svou řečí její volbu, ale že jí nakonec podpořila.

Leyenová označila svou kandidaturu jako „proevropskou a proukrajinskou“. Je ovšem třeba tuto pozici podrobit zkoumání v tom smyslu, co tím autorka vlastně myslela.

Co se tak zvané „proevropské“ politiky týče, jde v podstatě o další centralizaci moci v Bruselu pod rouškou tak zvané „federalizace EU“. To se už nyní projevuje tím, že Brusel soupeří o moc s momentálně předsedajícím Maďarskem. Leyenová označila cestu Viktora Orbána do Moskvy nikoliv jako mírovou misi, ale jako cestu appeasementu. Podle ČT tato slova sklidila v europarlamentu „bouřlivý potlesk“. Brusel navíc vydal zprávu, že bude bojkotovat svými eurokomisaři všechna zasedání v Budapešti. Aktivně se toho chce účastnit Švédsko a Pobaltí, Slovensko pak ústy svého prezidenta prohlásilo, že maďarské předsednictví rozhodně bojkotovat nebude.

Leyenová rovněž označila svou pozici za „proukrajinskou“ a politika EU má vést k vítězství Ukrajiny nad Ruskem. Je samozřejmě velkou otázkou, jak toho chce EK dosáhnout. NATO totiž zatím nenaznačuje ochotu zapojit své vojáky do bojů na Ukrajině. Existují státy – opět zejména Pobaltí – které si to údajně umějí představit, ale USA i pod Joeem Bidenem o nasazení vojáků NATO, speciálně USA, vůbec neuvažují. Jestliže má být vítezstvím Ukrajiny porážka Ruska, osvobození všech Ruskem okupovaných území včetně Krymu, pak je to cíl velmi ambiciózní a vůbec není jasné, jak by ho ukrajinská armáda mohla zvládnout. V této souvislosti se v médiích hodně přetřásá možné vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách i poté, co si vybral jako svého viceprezidenta „protiukrajinského“ senátora Jamese Davida Vance. Další osud Ukrajiny by pak záležel na tom, zda by USA pokračovaly v masivní podpoře Ukrajiny proti Rusku či nikoliv.

Podle všech indicií, které poskytli čeští poslanci v europarlamentu, jich většina hlasovala proti setrvání Leyenové ve funkci předsedkyně EK. S „těžkým srdcem“ předsedkyni Komise nakonec podpořila i Veronika Vrecionová (ODS). „Stávající Evropská komise a minulé složení Evropského parlamentu přijalo řadu špatných rozhodnutí. Je realitou, že potřebné změny v Green Dealu a v další důležité legislativě můžeme prosadit jedině ve spolupráci s pravicovými kluby, jako je Evropská lidová strana, jejíž kandidátkou Ursula von der Leyenová je. Shodujeme se s ní na potřebě odstraňování byrokracie, podpoře konkurenceschopnosti Evropy, Ukrajiny a obranného průmyslu,“ uvedla. Europoslanci z ANO, kteří jsou v nové frakci Patrioti pro Evropu, předem deklarovali, že šéfku Evropské komise nepodpoří. „Mainstream v Evropském parlamentu potvrdil, že vůle voličů je až druhořadá a potvrzení předsedkyně Komise je potvrzení směru, proti kterému voliči hlasovali,“ upozornila po volbě Dostálová.

Bude proto velmi zajímavé, jaké portfolio pro svého komisaře dostane Česko. Po tom, jak čeští europoslanci hlasovali, si můžeme být jistí tím, že to bude portfolio velmi nevýznamné, na které stačí i Danuše Nerudová.