Von der Leyenová představila složení nové Komise. Podle Draghiho si EU může vybrat mezi větší integrací a úpadkem. Slavil se mezinárodní úklidový den.

Úterý 17. září 2024

Ursula von der Leyenová představila složení svojí budoucí Komise a rozdělení portfolií. Jozef Síkela má dostat na starost „mezinárodní spolupráci“, tj. v podstatě rozvojovou pomoc. Předsedkyně Komise zároveň nastínila priority nové Komise, mezi které patří prosperita, demokracie, bezpečnost, posilování konkurenceschopnosti EU a zelená a digitální transformace. Navrženou sestavu komisařů musí ještě potvrdit Rada (což už se stalo – viz níže) a Evropský parlament. (Z velkého množství komentářů, které se vyrojily v médiích, bych vyzdvihl text Markéty Malé v Echo.24 Smutná zpráva. Řízený úpadek Evropy nabírá vyšší tempo.)

Mario Draghi před europoslanci obhajoval svou zprávu o konkurenceschopnosti (viz předchozí díl), přičemž jeho hlavním sdělením bylo, že Evropa si může vybrat mezi další integrací na straně jedné, a paralýzou a odchodem ze scény na straně druhé.

Středa 18. září

Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell odsoudil úterní útoky na elektronická zařízení Hizballáhu v Libanonu. Ty jsou připisovány Izraeli, respektive jeho tajné službě Mosad, a mnozí je obdivují jako husarský kousek. Brusel to vidí jinak.

Čtvrtek 19. září

Rada formálně odsouhlasila seznam kandidátů na členy Komise, jak jej představila Ursula von der Leyenová v pondělí. Mnohem složitější a delší proces schvalování nyní čeká kandidáty v Evropském parlamentu.

V Radě se završil proces přijetí revidovaného nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (tzv. finanční nařízení). Tento akt stanoví zásady a postupy, jimiž se řídí sestavování, plnění a kontrola rozpočtu EU.

Evropský parlament přijal rezoluci k povodním ve střední a východní Evropě, které dal do souvislosti se změnou klimatu. Zdá se, že text je o klimatu mnohem více než o samotných povodních.

Europoslanci dále vydali další z bezpočtu rezolucí o podpoře Ukrajiny, tentokrát ale ve svých požadavcích zašli poměrně daleko. Chtěli by, aby se všechny členské státy EU a spojenci v NATO kolektivně i individuálně zavázali k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 % svého HDP. Také žádají, aby členské státy zrušily současná omezení, která brání Ukrajině v použití západních zbraňových systémů proti legitimním vojenským cílům v Rusku.

Ursula von der Leyenová oznámila, že na pomoc zemím postiženým povodněmi by mohlo jít asi 10 miliard z fondu soudržnosti bez potřeby spolufinancování ze strany členských států.

Pátek 20. září

EU slavila mezinárodní úklidový den , který nám prý připomíná, že „že všichni sdílíme odpovědnost za ochranu našeho životního prostředí a za společnou práci pro čistší a zdravější planetu“.

Ještě jedna glosa ke snahám o EU o konkurenceschopnost
V minulém díle a v článku EU a marná honba za konkurenceschopností byla řeč o nesnadném návratu Unie ke konkurenceschopnosti jejího hospodářství. Ve světle událostí tohoto týdne bych doplnil, že podstatu snah EU o konkurenceschopnost dobře ilustruje nominace rudo-zelené Španělky Teresy Riberaové na pozici výkonné místopředsedkyně Komise „pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci“. Toto portfolio má spojovat dvě neslučitelné věci – Green Deal a konkurenceschopnost. A co teprve samotná nominantka, která, zdá se, překonává i Franse Timmermanse, natož svého poměrně nevýrazného bezprostředního předchůdce Ševčoviče. Jeden její citát za všechny: „Queremos una Europa más social, más justa, más feminista, más verde, más cargada de futuro“ (čili chce Evropu sociálnější, spravedlivější, feminističtější, zelenější a to poslední bychom asi mohli přeložit jako „více nabitou budoucností“ nebo „více orientovanou na budoucnost“).

Velký kvíz o Green Dealu
Tento přehled bych zakončil odkazem na velký kvíz o Green Dealu neboli Zeleném údělu, který jsem připravil pro zájemce o tuto problematiku. Na 30 otázkách a, b, c, d si můžete vyzkoušet svoje znalosti o tomto převratném plánu a souboru opatření.