Draghi předložil zprávu o konkurenceschopnosti. Komise možná navrhne přiškrcení plateb z unijních fondů pro Slovensko. Budeme mít vedle emisních povolenek ještě přírodní kredity?

Po prázdninách pokračujeme v pravidelném každotýdenním přehledu aktualit z politiky a práva EU.

Pondělí 9. září 2024

Bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi představil svoji dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti EU (The future of European competitiveness), o níž byl minulý rok požádán Komisí. Tomuto tématu se podrobněji věnuji v článku EU a marná honba za konkurenceschopností, kde mimo jiné poznamenávám: „EU se ke konkurenceschopnosti ani neproreguluje, ani neprodotuje, nekoupí si ji na dluh, ani ji nepřivolá zaříkáváním. Dokud neopustí Green Deal, Evropský pilíř sociálních práv, ESG a celou levicově-progresivistickou ideologickou zátěž, bude jenom klesat dolů a nic ji nezachrání.“

V médiích se objevily zprávy o tom, že Komise se chystá proti Slovensku navrhnout použití postupu podle kontroverzního nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. To za údajné porušování zásad právního státu umožňuje trestat členské státy zastavením či přiškrcením plateb z unijních fondů (více k tomuto tématu v článku Právní stát a kulišárna s unijními fondy). Komisi se nelíbí mimo jiné zrušení speciální prokuratury pro závažné trestné činy. Takovým omezením přísunu peněz z fondů bylo již postiženo Maďarsko.

Úterý 10. září

Soudní dvůr potvrdil pokutu ve výši 2,4 miliardy eur uloženou Komisí společnosti Google za to, že zneužívala svého dominantního postavení tím, že upřednostňovala vlastní službu srovnávání výrobků. Potvrdil tak dřívější rozsudek Tribunálu.

Středa 11. září

Komise zveřejnila výroční zprávu o stavu energetické unie, jeden z hlavních pravidelných bilančních dokumentů v oblasti energetické a klimatické politiky. Zpráva prý „ukazuje pokrok EU při zajišťování bezpečné, konkurenceschopné a cenově dostupné energie pro všechny“. Uvádí zde mimo jiné, že v první polovině roku 2024 pocházela polovina výroby elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů, že podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl ze 45 % v roce 2021 na 18 % do června 2024 nebo že emise skleníkových plynů v EU klesly od roku 1990 do roku 2022 o 32,5 %. Komise podotýká, že ne všechny státy zatím předložily aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

Čtvrtek 12. září

Rada prodloužila individuální sankce (tj. sankční seznam) proti Rusku, uvalené kvůli válce na Ukrajině, o další půlrok. Na seznamu je aktuálně více než 2200 subjektů.

Evropská centrální banka rozhodla o snížení některých sazeb, a to s účinností od 18. září. Základní úroková sazba se sníží o 0,6 procentního bodu na 3,65 %. Depozitní sazba bude snížena o 0,25 procentního bodu na 3,50 %.

Pátek 13. září

Ursula von der Leyenová na konferenci v Mnichově vedla úvahy o tom, že by vedle emisních povolenek bylo dobré zavést ještě „přírodní kredity“. Podnikatelé, kteří využívají místní zdroje, jako jsou čistá voda nebo opylovači, by prý mohli využívat přírodní kredity „k odměňování místních komunit a farmářů, kteří poskytují ekosystémové služby“. Podle předsedkyně Komise tak můžeme „vytvořit trh pro obnovu naší planety“.