Vláda představila priority českého předsednictví. Nový, zpřísněný kodex boje proti dezinformacím je na světě. Unie zakoupí vakcíny proti opičím neštovicím. Ukrajina a Moldavsko by se mohly stát kandidátskými zeměmi EU.

Úvodem bych se ještě vrátil k jedné významné události minulého týdne a zařadil odkaz na obsáhlejší článek Evropský parlament chce změnu smluv, ve kterém rozebírám a komentuji navrhované změny. Uvádím zde mimo jiné, že ve chvíli, kdy se Evropská unie potýká s řadou vážných problémů – jako jsou odstraňování hospodářských škod po covidu, krize s dodávkami energií a jejich vysokými cenami, rekordní inflace či válka na Ukrajině – je tím posledním, co ještě potřebujeme, zabřednutí do vleklých diskusí o revizi primárního práva, které hrozí přerůst v další institucionální krizi typu té kolem euroústavy a Lisabonské smlouvy z let 2005 až 2009.

V pondělí (13. 6.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně prodloužení platnosti úpravy digitálních certifikátů EU COVID, které by jinak skončily k 30. červnu 2022, o jeden rok. Formální schválení v obou institucích by mělo brzy následovat.

V úterý (14. 6.) Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) – nové generální ředitelství v rámci Komise vytvořené v reakci na koronavirovou pandemii – oznámil, že zajistil zásobování vakcínami proti opičím neštovicím, které budou k dispozici členským státům.

Téhož dne ve dvou příslušných výborech Evropského parlamentu, narazil na odmítavou reakci (více k tomu v dílu 18 tohoto seriálu) delegovaný akt, kterým Komise dočasně zařadila jadernou energii a zemní plyn mezi čisté zdroje v rámci tzv. taxonomie EU. Plénum EP bude o věci jednat první červencový týden. Pokud by většina všech europoslanců hlasovala pro vznesení námitky proti delegovanému aktu, Komise by jej musela stáhnout nebo změnit.

Ve středu (15. 6.) česká vláda představila priority pro nadcházející předsednictví ČR v Radě EU. Chce se zaměřit na pět oblastí: 1) Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, 2) Energetická bezpečnost, 3) Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, 4) Strategická odolnost evropské ekonomiky a 5) Odolnost demokratických institucí. Zároveň bylo představeno motto „Evropa jako úkol“ a logo.

Téhož dne byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr (č. 526) ke klíčovým aktuálním výzvám, mj. ke společné bezpečnostní a obranné politice EU, k reakci EU na válku na Ukrajině či ke klimatické politice.

Ve čtvrtek (16. 6.) Soudní dvůr vynesl rozsudek ve věci C-328/20 Komise v. Rakousko. Komise žalovala Rakousko kvůli jeho právní úpravě rodinných přídavků a různých daňových výhod zaměstnanců, která při stanovení výše dávky vycházela z cenové hladiny ve státě bydliště dětí a znevýhodňovala tak zaměstnance z chudších členských států. Komise měla za to, že úprava diskriminuje migrující pracovníky a že je proto v rozporu s unijním právem. Soudní dvůr žalobě vyhověl v plném rozsahu.

Téhož dne Komise oznámila, že byl uveřejněn nový, zpřísněný kodex boje proti dezinformacím, vypracovaný podle jejích pokynů. Dokument, navazující na svého předchůdce z roku 2018, zatím podepsalo 34 subjektů z řad online platforem, technologických společností a neziskového sektoru (mj. společnosti Meta, Google, Twitter, TikTok a Microsoft).

Ve čtvrtek se také Euroskupina shodla na tom, že Chorvatsko splňuje všechny nezbytné podmínky pro přijetí eura. Po nedávných konvergenčních zprávách Komise (viz díl 32 tohoto seriálu) jde o další krok k tomu, aby Chorvatsko mohlo jako 20. stát EU zavést společnou měnu k 1. lednu 2023. Evropská rada projedná tuto záležitost na zasedání ve dnech 23.–24. června. Příslušné právní akty by pak mohly být přijaty v červenci.

V pátek (17. 6.) Komise doporučila udělení statusu kandidátské země na členství v EU Ukrajině a Moldavsku. Naproti tomu Gruzie prý musí nejprve splnit některé podmínky.

Komise také uveřejnila sdělení, ve kterém se vyjádřila k výsledkům proběhlé Konference o budoucnosti Evropy (podle Ursuly von der Leyenové nám „evropští občané ... dali bohaté a rozsáhlé nápady na zlepšení naší Unie“)a předložila prvotní analýzu doporučení Konference, pokud jde o to, jak mohou být realizovány nebo jak již jsou realizovány nyní.

V souvislosti s Konferencí a snahami naplňovat její návrhy doplňuji na závěr odkaz na článek Když je víno kyselé, vyleje se. (Že si s přípravou doporučení Konference o budoucnosti Evropy dal někdo hodně práce? Žádný argument pro to, abychom je bezmyšlenkovitě přijali za své.)