Nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové sice získala důvěru europarlamentu, ale konstatuje se, že se podpora komisi výrazně snížila.

Pro novou komisi hlasovalo 370 europoslanců, proti bylo 282 a 36 se jich zdrželo. Z českých europoslanců nové složení komise většina nepodpořila. Pro hlasovalo osm českých zástupců v Evropském parlamentu, proti jich bylo 11. Pro schválení bylo třeba získat prostou většinu, tedy nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů, kterých bylo nakonec 688. Europarlament má nyní 720 členů.

Mimochodem, má-li europarlament 720 členů, většina při stoprocentní účasti poslanců při hlasování je 361 hlasů pro, takže výsledek hlasování je skutečně velmi těsný. Pokud se podíváme na výsledky hlasování o Evropské komisi z voleb v roce 2019, tehdy získala na svou stranu téměř o 100 europoslanců více. Wikipedie uvádí toto: Komise Ursuly von der Leyenové působí ve funkci od 1. prosince 2019. Do komise navrhly své zástupce všechny členské země (Velká Británie už vzhledem k blížícímu se brexitu svého komisaře nenavrhla). V komisi zasedá 14 mužů a 13 žen. Byla schválena 461 europoslanci.

Právě hlasování o druhé komisi pod vedením Leyenové ukázalo, že se složení europarlamentu dosti podstatně změnilo. Velmi se zvýšil vliv tak zvané „krajní pravice“, nebo „populistů“ nebo „národovců“, jak o těchto stranách referuje progresivní část médií a politiků.

Stojí za to zmínit i to, jak v hlasování dopadli naši europoslanci. Evropskou komisi, kde bude Česko zastupovat bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, podpořilo všech pět europoslanců z frakce Evropské lidové strany (EPP), ze které pochází i šéfka Evropské komise. Pro byli rovněž Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek (ODS), dva europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a pirátská europoslankyně z frakce Zelených Markéta Gregorová (Piráti). Proti bylo naopak osm europoslanců z frakce Patrioti pro Evropu – šest z hnutí ANO a dva z Přísahy a Motoristů, Ivan David z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo! Ondřej Dostál a Kateřina Konečná. Alexandr Vondra z frakce ECR se zdržel a Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu se hlasování neúčastnil.

Velmi „zajímavé“ je zejména rozhodnutí Alexandra Vondry, který se hlasování zdržel. Sotva by totiž mohl s čistým svědomím hlasovat pro komisi, kde její členkou je jistá komisařka nominovaná Španělskem, Teresa Riberová, která je údajně vyhlášenou odpůrkyní jaderné energetiky. Zřejmě to skutečně žádný fanoušek jádra není a má na starosti „energetický přechod“, tj. zejména rychlý odklon od spalování fosilních paliv, tj. uhlí, při výrobě elektrické energie. Sází se zejména na obnovitelné zdroje, fotovoltaiku, větrné elektrárny a současně běží plán na konec výroby aut se spalovacími motory, což se zásadně promítne do vysoké spotřeby elektrické energie. Česko a dalších 10 států již vytvořily skupinu zemí, které chtějí rozšířit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů,

Na významu tak získává dohoda jedenácti evropských států uzavřená 28. března (2023 – pozn. autora) ve Stockholmu na neformální schůzce energetických ministrů iniciované francouzskou ministryní pro energetickou transformaci Agnès-Pannier Runacher. Spolupráce v oblasti evropské jaderné energetiky by měla Evropě pomoci dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Na jednání byla kromě zástupkyně Francie přítomna také komisařka EU pro energetiku Kadri Simson a představitelé Bulharska, České republiky, Finska, Chorvatska, Maďarska, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Předpokládá se rovněž brzké připojení Švédska, které po dobu svého předsednictví EU zachovává v otázkách jaderné energetiky neutralitu.

Když ale prostý pozorovatel sleduje dění kolem vyhlášení vítěze výstavby jaderných bloků v Dukovanech a snahu neúspěšných uchazečů o tuto zakázku zvrátit rozhodnutí o přidělení této zakázky korejské společnosti KPMG, pozoruje, že postavit jaderné bloky rozhodně není žádná procházka růžovým sadem. I rozhodnutí Německa „vypnout“ jádro se v této souvislosti jeví poněkud zvláštní a energetickou bezpečnost států EU zřejmě neposilující.

Čeští poslanci tak většinově novou Evropskou komisi nepodpořili a Česko tak nebude mít v Bruselu mezi byrokraty pracujícími pro komisi lehkou pozici. Současně se potvrdilo, že výsledek eurovoleb dopadl pro nekriticky probruselský politický tábor v Česku fiaskem.

Ekonomice EU obecně a německé ekonomice zvláště se příliš nedaří. Odklon od fosilních paliv způsobem podle Green Dealu zvyšuje energetické náklady a snižuje konkurenceschopnost evropského průmyslu. Staronová komise vedená von der Leyenovou opět sází na to být jedničkou v záchraně klimatu na Zemi. Stačí jen připomenout, že před 35 lety se rozpadl tábor míru a socialismu právě díky tomu, že v něm komunistická ideologie pohřbila ekonomiku. A EU hodlá v ne nepodobné sebedestrukci pokračovat dalších pět let.