Vzhledem k blížícímu se sňatku britského prince Williama bývá jméno jeho otce, prince Charlese, skloňováno v médiích častěji než obvykle. Kromě toho, že je princ Charles díky svému rodovému postavení korunním princem britským, je nositelem dalších titulů přináležejících britské královské rodině.

Nejužívanějším z těchto titulů je „Prince of Wales“, jak je také znám po celém světě. Zde se ale zároveň v češtině dělá nejvíce chyb, když se tento titul mechanicky překládá jako princ z Walesu. Správný překlad tohoto titulu do češtiny zní kníže z Walesu, což je dáno tím, že anglické slovo „prince“ znamená jak princ, tak kníže; proto je nutné správný význam jeho užití odvozovat z příslušného kontextu.

Britský monarcha má právo udělovat šlechtické tituly. Uděluje je jak významným osobnostem veřejného života, tak členům rodiny. Svým dětem uděluje zpravidla tituly vévodské, a to nejčastěji těsně před jejich svatbou. Výjimku z toho pravidla však tvoří následník britského trůnu, kterému je udělován titul knížecí (ten je na rozdíl od našeho kontinentálního prostoru považován za vyšší), který je pouze jeden v celé monarchii. Krom něho může samozřejmě obdržet i titul nebo tituly další.

Princ je označení příslušníka vládnoucí nebo dříve vládnoucí rodiny. Z toho pohledu je Charles princem britským, protože je synem britské královny. Zároveň mu byl ale královnou v roce 1958 udělen titul kníže z Walesu, tedy v originále „Prince of Wales“. Vidíme-li proto napsáno „Prince Charles, Prince of Wales“, je v tomto případě jediný správný překlad princ Charles, kníže z Walesu. Samozřejmě můžeme o tomto následníkovi hovořit jako o princi Charlesovi, protože je jak princem, tak knížetem. V případě uvádění konkrétní titulatury je však třeba obojí důsledně rozlišovat.

Princ Charles je nositelem těchto hlavních titulů:

Historické tituly užívané princem Charlesem:
High Steward of Scotland
Lord of the Isles

Občanským jménem by se princ Charles podepsal Charles Windsor of Edinburgh, kde „Windsor“ je jméno dynastie, které by fungovalo jako příjmení a „of Edinburgh“ jej řadí logicky k potomkům jeho otce – vévody z Edinburgu, aniž by jemu samotnému tento titul přiznávalo, neboť ve Velké Británii nese plný titul jen hlava rodu (narozdíl od ostatních zemí). Podobně synové jsou „pouze“ William Windsor of Wales a Henry Windsor od Wales, protože kníže z Walesu je hlavním titulem jejich otce.

Britský monarcha vládne formálně čtvrtině světa, a to těmto suverénním státům:

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy a Tuvalu.

Ke Spojenému království se pak počítají další země, které jsou s ním v těsnějším svazku. Jedná se o tyto:

Anguilla, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos a také Britské antarktické a indickooceánské území a vojenské základny Akrotiri a Dhekelia na Kypru.

Ostrov Man, Jersey a Guernsey jsou tzv. korunní dependence, které jsou majetkem panovníka. Byť v nich platí britské právo, nejsou součástí Evropské unie ani vlastního Spojeného království.

Autor je místopředseda Koruny České a člen České genealogické a heraldické společnosti v Praze