11.4.2021 | Svátek má Izabela


BRITÁNIE: Obrana země prioritou, ale...

27.3.2021

Britský ministr obrany Ben Wallace v pondělí zveřejnil plán dalšího rozvoje sektoru obrany v pobrexitových a pocovidových časech, kdy bude ovšem nutné šetřit a snižovat zadlužení ve výši téměř 300 miliard liber. Obrana země je však prioritou, zejména když Rusko i Čína stále nevybíravěji v tandemu ohrožují demokratické země a současně získávají další politický a hospodářský vliv i v Británii, což potvrdila nedávná zahraničně-politická studie.

Ohledně Ruska stačí udávané příklady jako anexe Krymu, východu Ukrajiny, či gruzínské Abcházie, operace takzvaných Wagnerových žoldnéřů v Africe, nebo rušení komunikací královského letectva na Kypru a nedávný test ničitele družic, rakety PL19.
Ohledně Číny je britská vláda opatrnější, neboť jde o „výhodného“ pobrexitového obchodního partnera, zejména když dohoda s Amerikou není na dohled. Zároveň ale nelze nevidět opevňování sporných ostrovů v Jihočínském moři, hrozby Tchaj-wanu, či stížnosti z afrických zemí kvůli drancování surovinových zdrojů.

Britská podpora sankcím spojenců za „zdokumentovanou systematickou genocidu“ Ujgurů na severu Číny už signalizuje „ochlazení styků“.

Premiér Boris Johnson a jeho kabinet slibovali Britům pobrexitový ráj a „globální, opět silnou Británii, osvobozenou od jha Evropské unie“ a velmocensky zaměřenou na indo-tichomořský prostor. Johnson už dříve slíbil vyrovnání nahromaděného obranného deficitu ve výši 16,5 miliardy liber a nyní má jít o navýšení o 1,7 miliardy ročně, a to i přes nákladný boj s koronavirem.
To ovšem není mnoho a půjde o postupné kroky, zjevně podle pořekadla „za málo peněz málo muziky“. Podle expertů není jasné, nakolik tak Britové budou schopni dostát svým evropským a globálním závazkům v NATO i přes seškrtání zahraniční rozvojové pomoci.

Plán předpokládá nutnou modernizaci výzbroje včetně nové stíhačky Tempest a doplnění amerických F35 pro letadlové lodi, nových laserových zbraní, bezpilotních dronů a robotických vozidel a lodí, hypersonických a družicových obranných systémů s vlastním kosmodromem a posílení kybernetického boje. Navíc zvýší počet nukleárních hlavic ponorkových raket Trident ze 190 (stejně jako Indie či Pákistán) na 260 (podobně jako Francie).

Zároveň ale navrhuje drastické škrty a vyřazení více než stovky letadel, stovek transportérů, desítek tanků a 14 lodí. Plán také počítá se snížením počtu pozemních vojsk o deset tisíc vojáků, což podle odborníků, včetně bývalého vůdce armády generála lorda Richarda Dannatta, je „alarmující“.
Podle nejzkušenějšího britského generála lorda Davida Richardse, velitele spojenců v Afghánistánu v roce 2006, je to navíc nebezpečné. Armáda bude mít jen 72 500 vojáků, nejméně za 200 let. A to ještě není jisté, o kolik sníží počty letectvo a námořnictvo.

Richards potvrdil deníku The Times, že armáda už nebude schopna akcí jako například osvobození Falklandských ostrovů nebo účasti na válkách v Perském zálivu. Rusů a Číňanů ve zbrani jsou tři miliony.

Zda tedy je plán realistický a zda jej vůbec půjde za nynější finanční situace plně uskutečnit, není jaksi jisté.

ČRo Plus








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.