Nicola Sturgeonová, šéfová Skotské národní strany, prohlásila - tlačená výzkumy -, že víc než polovina Skotů by chtěla referendum o nezávislosti Skotska na Spojeném království. To je fofr, to je fofr, i když ona to avizuje už nějaký čas v reakci na výsledky brexitového referenda z léta 2016.

Já mám spíš dojem, že vidina být hlavou nového státu je neodolatelně lákavá a tahle ženská, která je produktem moderní doby relativizace úplně všeho, mě nepřesvědčuje, že jí na srdcích leží dobro Skotů, zejména těch, co žijí mimo universitní města. To je jedna věc.

Těžko se ve Skotech vyznat. Ještě před brexitem si vymohli na Londýně referendum o nezávislosti, což by v té době znamenalo odchod z EU, a pohodová většina rozhodla, že nezávislost nechce. Pak přijde brexit, který znamená to, co by bylo důsledkem původního referenda, kdyby dopadlo opačně, a teď zase by chtěli referendum o odchodu ze Spojeného království. Výsledek tehdy i nyní je tento: Skotsko, pokud by vyhlásilo samostatnost, by vyfičelo z roztomilého sevření náruče EU a muselo by pokorně požádat o vstup a podrobit se někdy až ponižujícím procedurám namistrovaných hochů a žen z Brusely. Kromě toho by museli volit, zda zůstanou u libry, která je ve Skotsku velmi populární, nebo zda se podřídí měnové unii a vpustí si domů euro se všemi jeho pečlivě zakrývanými potížemi. To jen tak namátkou, a ne že ne.

A tím se dostávám k třetímu bodu a tím je vskutku očekávatelné nadšení Španělska nad tím, že do EU se chce vedrat národní stát, který se separoval z jazykově jednotného státu. Kvůli témuž tam stíhají drakonickými tresty politické odpůrce jako komunisti u nás v 50. létech. Také Slováci určitě budou celí žhaví při představě, že se začne emancipovat maďarská menšina podporovaná Maďarskem, které se s Trianonskou smlouvou nikdy nesrovnalo. Rumunsko bude určitě také hlasovat nadšeně pro takový vývoj. A tím možná obživnou i stále trvající separatistické tendence Jižního Tyrolska, resp. severních oblastí Itálie na Římu. Ještě že Lužičtí Srbové zachovávají chladnou hlavu. Tohle vyjednávání o přijetí by stálo Skoty sakra ústupky a úlitbu v rozsahu, který si co do rozsahu možná ani nedovedou vůbec představit.

Já myslím, že si to Skotové pěkně rozmyslí a že tyhle nastřelené průzkumy hnané vpřed nenažranou a trapně ambiciózní Nicolou Sturgeonovou jsou jen výrazem přání, které je biologickým otcem této myšlenky.