Naprosto nesmyslná účast Velké Británie ve volbách do Evropského parlamentu znamená pro britskou premiérku katastrofální porážku. Vede svou stranu a svou politiku na popravu.

Theresa Mayová má neobyčejnou výdrž. I když pro Velkou Británii vyjednala smlouvu, se kterou nesouhlasí nejen opozice, ale ani vlastní spolustraníci, drží se stále teze, že jedinou cestou odchodu Británie z EU je právě jí dojednaná smlouva. Láká už dokonce nezakrytě opoziční labouristy, aby jí se schválením dohody pomohli. Ti mají ale své problémy. Stranu kvůli nejlevicovějšímu vůdci Labour Party za poslední desetiletí opouštějí její vlastní poslanci a jejímu předsedovi Jeremy Corbynovi se jeví výhodné dál Mayovou dusit ve vlastní šťávě.

Podle listu The Guardian jsou předvolební průzkumy pro Konzervativní stranu naprostou katastrofou. Strana, která sice poslední parlamentní volby v Británii vyhrála, ale nezískala většinu, by se podle průzkumu umístila až na čtvrtém místě.

Průzkum dle listu The Guardian pro volby do Evropského parlamentu:

1. Brexit Party – 34 %
2. Labour Party – 22 %
3. Liberal Democrats Party – 12 %
4. Conservatives Party – 11 %

Brexit Party má v čele rozhodného zastánce brexitu Nigela Farage.

Stejný list se ptal voličů i na jejich preference v případných volbách do poslanecké sněmovny. V tomto průzkumu vypadá pořadí takto:

1. Labour Party – 28 %
2. Conservatives Party – 22 %
3. Brexit Party – 21 %
Hlasy pro liberální demokraty nejsou uvedeny.

Mayová ale v žádném případě nechce odstoupit a drží se své funkce jak klíště. Pokud jsem ještě do března tvrdil, že se bude chtít volbám vyhnout za každou cenu právě proto, aby svou stranu nevedla ke kruté porážce, mýlil jsem se. Mayová je ochotná dokonce tuto potupu své vlády připustit.

The Guardian k tomu píše, že Mayová kupuje další čas slibem, že se o smlouvě bude hlasovat ještě jednou v britské Dolní sněmovně před volbami do europarlamentu a že stanoví pevné datum odchodu Británie z EU. Problémem Mayové je to, že už jí Britové nevěří.

K tomu všemu ještě předseda Evropské rady Donald Tusk stále tvrdí, že brexit je možné ještě zrušit. Tím jen přilévá olej do ohně brexitářů a ukazuje, že pokud Británie z EU odchází, je to právě kvůli takovým, jako Tusk, Jean-Claude Juncker a další „esa“ evropské politiky včetně Emmanuela Macrona. Ten jediný si u mě mohl „šplhnout“, kdyby splnil to, že nedovolí odklad brexitu za 12. duben. Pak ale „vyměkl“. Není se ale co divit, protože doma má situaci mimo kontrolu.

Pokud skutečně Mayová nechá volby proběhnout a Konzervativní strana získá kolem 10 %, bude na tom podobně jako u nás ODS. Obávám se, že pozici občanské demokracie nezachrání ani „těžká váha“ Jan Zahradil. Ten totiž vůbec nepochopil, že euroskeptismus už netáhne, a zařadil se mezi „udržovače“ stávajícího systému v EU. To, co mohlo EU zachránit před pěti lety, totiž už dnes nefunguje. Málokdo věří, že v EU jsou možné smysluplné reformy typu návratu do období před Lisabonskou smlouvu. Navíc všechny současné evropské vládnoucí partaje socialistů, lidovců a zelených si myslí, že státy, které nechtějí „pomáhat“, je třeba trestat snížením dotací.

U nás ale tyto volby nepřilákají dost voličů a očekává se opět nízká volební účast. To samozřejmě nahraje „spojencům pro Evropu“ a dalším. Právě těmto stranám se daří vyhrávat ve volbách s minimem voličů, jako jsou volby senátní. Je tristní, jak se daří výrokům typu „bez EU nepřežijeme“, ať už to tvrdí Andrej Babiš nebo Petr Fiala. To si ostatně myslelo i hodně Čechů v éře Rakouska-Uherska, než se ujalo heslo „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“. Nevím zatím ale o žádné z „tradičních“ partají, která by si toto heslo osvojila. K tomu stačí jen jedno číslo na vysvětlenou - plat poslance europarlamentu je bezmála deset tisíc ....... EUR!