Na pozadí pondělního lucemburského oběda britského premiéra Borise Johnsona s předsedou Evropské komise Junckerem a s hlavním vyjednávačem unie Michelem Barnierem se v zamlženém povětří trvajících nejistot kolem brexitu vznášela jedna jediná otázka.

Tedy zda se vůbec nějaká jednání mezi Británií a unií opravdu konají. Otázka je na místě, neboť Johnson už nějaký čas tvrdí, že se vyjednává, což podpořil výrokem pro týdeník The Mail on Sunday, že „probíhá velmi dobrá konverzace o tom, jak se postavit k problému hranice na irském ostrově“, a jeho ministr pro brexit Baker dodal, že „se rýsuje přistávací plocha dohody“.

Z unie ovšem zároveň znělo ústy vyjednávače Barniéra, že se stále čeká na „konkrétní a uskutečnitelné“ návrhy Londýna. To unie potvrdila i po Junckerově obědě s Johnsonem. Je stále skeptická ohledně všech tzv. „alternativních řešení“ hranice a neví, co Britové vlastně chtějí, neb Johnson návrhy nepředložil.

Lže tedy Johnson Britům i unii ve vlastním egoistickém zájmu a ve snaze udržet se s nyní menšinovou vládou u moci, z čehož jej v sobotu zveřejněných pamětech nelítostně obvinil jeho předchůdce David Cameron? Ten totiž tvrdí, že Johnson si před referendem spočítal, že pro něj bude v zájmu osobní kariery nejlepší stát se brexitářem a bezostyšně lhát o zářné budoucnosti mimo unii.

Nebo se Johnson chystá zachránit premiérskou kůži oprášením dohody Theresy Mayové? Tedy i přes protesty tvrdého jádra brexitářské skupiny ERG, kteří si říkají „Sparťané“ a během tří hlasování o dohodě Mayové kazili reputaci sněmovně trváním na tvrdém brexitu.

Johnson by tak podle expertů učinil jen s minimálně pozměněným textem „irské doložky“ a po odhlasování obnoveným severoirským autonomním shromážděním se shodou unionistů. Pak by vše předložil sněmovně s tím, že se opravdu připozdívá a že jinak zákon o vyloučení tvrdého brexitu obejde.

Johnson ovšem i bez úterního očekávaného verdiktu nejvyššího soudu o jeho možné lži královně ohledně prerogování parlamentu dál ztrácí pozice. Zjevně proto se ostentativně za Junckerem vydal i přes tvrdošíjné opakování výroku, že „vyvede Británii z unie k 31. říjnu, nebo skončí mrtvý v příkopě“. Nyní, po Lucemburku, bude premiér vystaven další kritice, a to nejen od liberálních demokratů, jejichž sjezd právě schválil požadavek odvolat článek 50.

Také nejvyšší soud má dilema: buď vydá v úterý verdikt, že Johnson královně lhal, a bude tedy muset rezignovat, což otřese celým politickým systémem, nebo že prerogace parlamentu byla správná a pak Skotsko anglické soudce asi obviní z nepřátelství, což posílí separatistické tendence.

Navíc, prerogace je už nyní na obvyklé nominální délce trvání a musela by být vyhlášena znovu, což by věci dál zkomplikovalo. Zatím tedy řešení brexitu dál zjevně neexistuje a Johnsonovi hrozí ten příkop.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus