Boris Johnson má dobré vyhlídky na to, aby ostrovní monarchii vyvedl z bruselského společenství a aby to přežil
Britští konzervativci vedení Borisem Johnsonem dokráčeli k přesvědčivému vítězství. V Dolní sněmovně mají po čtvrtečních volbách pohodlnou většinu.
Někteří Britové chtěli mít brexit už za sebou, což jim slíbil konzervativní premiér. U jiných zase převážil strach z marxistického vidění světa rudého Jeremyho Corbyna nad strachem z důsledků odchodu z Evropské unie. Výsledkem byl triumf konzervativců, největší za poslední tři desítky let.
Brexitu v Borisově režii tak na ostrovech nestojí nic v cestě. Co můžeme očekávat?
Vánoční dárky
Doručí je už tento týden do Dolní sněmovny britská vláda. Budou obsahovat rozvodovou-výstupní dohodu (Withdrawal Agreement Bill) a legislativu, která je s ní spojena.
Po vánočních prázdninách pak sněmovna vše bezpečně schválí, protože odpůrce svého pojetí brexitu Boris ze strany vypudil. Spojené království tak 31. ledna skončí jako členská země Evropské unie.
Budou mít ale brexiteři důvod k oslavě?
Britští zástupci odejdou z unijních institucí – z Evropské rady, z Rady ministrů, z Evropské komise, z Evropského parlamentu, ze všech výborů. Nebudou se tedy podílet na rozhodování.
Monarchie ale zůstane podřízena unijnímu „velení“, unijní jurisdikci i unijní legislativě. Bude muset dodržovat staré i nové evropské směrnice a platit členské příspěvky.
Dá se tomu vůbec říkat brexit?
Konzervativní poslanec Dolní sněmovny Jacob Reese-Mogg prohlásil, že jeho země se tak stane vazalským státem EU 28-1, nebo dokonce její kolonií. A publicista Bill Wirtz nazval situaci, kdy je bývalé britské impérium řízené z Bruselu za fascinující paradox.
Vazalové Bruselu
Ve vazalském postavení, které se nazývá přechodné období, setrvá Británie nejméně do konce příštího roku. Do té doby by měla být uzavřena dohoda o budoucích obchodních vztazích.
Podle harmonogramu britského odchodu z Evropské unie a po třech odkladech rozvodu zbylo na tuto dohodu pouhých jedenáct měsíců. Britský premiér si přitom přeje dohodu o volném obchodu. Vyjednávání takových odhod trvá roky, ne měsíce.
Pravda, Britové mají možnost do poloviny příštího roku požádat o prodloužení přechodné doby až o dva roky. Johnson to ale během předvolební kampaně vehementně odmítal.
Všichni toryové, kteří kandidovali ve volbách, museli podepsat konzervativní manifest, v němž se zavázali, že zařídí rozvod s Bruselem k plánovanému datu („we will get Brexit done in January“) a dodrží termín pro obchodní dohodu („we will not extend the implementation Brexit“).
Pro úplnost však patří dodat, že premiér Johnson původně odmítal odložit odchod z unijních institucí z října na pozdější datum. Tvrdil, že raději skončí jako mrtvola v příkopu. Nakonec o odklad požádal a v příkopu jeho mrtvola neleží.
Dohoda dvou blondýnů?
Nevylučujme ale ani možnost, že dohoda o volném obchodu spadne ze stolu. V takovém případě by se byznys mezi EU 28-1 a Británií řídil pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Důsledkem by byla cla, jejichž minimální hodnoty stanoví WTO.
Bez dohody o volném obchodu by se na monarchii i zbytek Unie nevztahoval článek Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) o upřednostňovaných státech (most favored nations). V takovém případě by si obě strany nemohly vyměňovat zboží bez cel, aniž by stejnou výhodu poskytly všem dalším členům WTO, což by pro ně samosebou nebylo přijatelné.
Že by tedy Boris volný obchod s Unií nahradil „fantastickou“ obchodní dohodou se Spojenými státy? Nabízí mu ji Donald Trump.
Data z obchodu i zavedené dodavatelské řetězce jsou proti. Zatímco britský vývoz do Spojených států se podílel na celkovém vývozu země 19 procenty, vývoz do států Evropské unie 46 procenty. Obdobně se to má s dovozem – Američané se na něm podílejí 11, zatímco Evropané 53 procenty.
Je tedy patrné, že ztráty z volného obchodu s Unií by fantastická dohoda s Trumpovou Amerikou nevykompenzovala.
A zase regulace
Dohodnout se na volném obchodu s regulacemi posedlou Evropou však bude pro Brity svízelné. Šéfové států a vlád EU 28-1 minulý týden z bruselského summitu vzkázali do Londýna, že přístup na jednotný trh bude spojen s požadavkem, aby Británie brala ohled na unijní pravidla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil, že pokud dají Britové přednost výrazné deregulaci své ekonomiky, vzdálí se jim možnost přístupu na jednotný trh. „Není možné mít silnou vazbu na jednotný evropský trh, když budou existovat zásadní rozdíly v regulačních opatřeních v klimatické, ekonomické nebo sociální oblasti,“ citovala Macrona agentura Reuters.
Jenže právě unijní regulace leží Britům v žaludku. Byly jedním z důvodů, proč se rozhodli Unii opustit.
Boris Johnson ujišťuje, že ví, jak na to, že dokáže vyjednávat. Pravda, od Evropské unie získal změny v rozvodové dohodě. Ale jen proto, že ustoupil na celé čáře, jinými slovy, kapituloval. Souhlasil s tím, že zůstane jednotný trh na irském ostrově a že se kontroly zboží přesunou do oblasti Irského moře, tedy do monarchie.
Nedosáhne snad Boris Johnson rychlé obchodní dohody obdobným způsobem jako revize rozvodové dohody – tedy kapitulací? Vyloučit se ale pochopitelně nedá ani to, že na dohodu rezignuje a přistoupí na režim WTO.
Boris je nejen ctižádostivý a zábavný, ale také nevyzpytatelný.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce