Éra historicky první brazilské prezidentky se chýlí ke konci. Senát podpořil hlasování o definitivním sesazení Dilmy Rousseffové.
Dilma Rousseffová si v uplynulých sedmi letech jistě občas představovala, jak by mohl vypadat letošní srpen.
Brazílie od roku 2009 věděla, že bude pořádat olympiádu, největší sportovní událost, navíc poprvé v Jižní Americe, a Rousseffová jen o rok později zvítězila v prezidentských volbách coby první žena v historii někdejší portugalské kolonie.
Rousseffová tušila, že během oněch sedmnácti olympijských dnů svět zaměří pozornost na zemi, jež byla ještě nedávno považovaná za ekonomického tahouna regionu. A nejen regionu – obecně i jednoho z nových tygrů světové ekonomiky.
Je ale také v elm i pravděpodobné, že si nyní osmašedesátiletá politička nepředstavovala, že v té době bude dočasně odvolaná a že ji sotva pár dnů po zahájení her brazilský senát pošle k soudu. Tedy odsouhlasí zahájení hlasování o jejím definitivním sesazení, závěrečné fáze procesu „impeachmentu“. A to se také ve středu nad ránem místního času stalo.
Brazilští senátoři – kteří se až na jednoho všichni hlasování zúčastnili – zvedli ruce v poměru 59 hlasů proti dočasně odvolané prezidentce ku 21 hlasům na její podporu. To, že budou souhlasit s odvoláním, se předpokládalo, nicméně nikoli v takovém počtu.
Konečné hlasování by se mělo odehrát ještě během tohoto měsíce. Rousseffová ale, zdá se, může definitivně vybalit krabice, s nimiž se v květnu po odvolání narychlo stěhovala z paláce Planalto, futuristického sídla prezidentů, které navrhl proslulý brazilský architekt Oscar Niemeyer.
Přesto se nevzdává. Ostatně celý proces považuje za vykonstruovanou snahu pravicových stran zničit ji a Stranu pracujících, která se v zemi drží u moci bezmála třináct let. Rousseffová čelí podezření, že manipulovala se státním rozpočtem před prezidentskými volbami v roce 2014, kdy těsně obhájila mandát.
Už tehdy mnozí Brazilci pociťovali, že se země nevyvíjí tak, jak její budoucnost „maloval“ Luiz Inácio Lula da Silva, charismatický předchůdce Rousseffové v nejvyšším úřadu.
Brazílie, jejíž růst v první dekádě nového tisíciletí nastartovaly vysoké ceny za komodity, jež nabízí a jejichž hodnota výrazně klesla, začala chřadnout. Někdy v té době navíc začaly vyplouvat na povrch ohromné korupční skandály na brazilské politické scéně. Především aféra okolo polostátní ropné společnosti Petrobras. V této kauze je podle mnohých členů opozice „namočená“ i Rousseffová, jen jí to dosud nedokázali. Politička několik let působila v představenstvu ohromné firmy, jež se v minulých letech ocitla na pokraji krachu.
Nechme promluvit lid
Středeční verdikt, v němž senátoři předvedli takřka olympijský výkon – jednali od úterka přes šestnáct hodin – by prezidentka ráda zvrátila. Rozhodla se navrhnout, aby se k jejímu odvolání vyjádřili sami Brazilci v referendu. S textem dopisu Rousseffové začátkem týdne pomáhal i její mentor Lula da Silva. Byť i on má škraloup a policie vyšetřuje, zda si oblíbený „politik z lidu“ nepřišel na nezákonné jmění od firem, které se objevují okolo kauzy Petrobras.
Někteří příznivci prezidentky, například senátor Humberto Costa, však mají za to, že návrh přišel pozdě. „Dopis pomůže, ale rozhodnutí senátorů už asi nezvrátí,“ věštil Costa před hlasováním. Pokud bude prezidentka odvolaná, v čele země zůstane prozatímní prezident Michel Temer, a to zřejmě až do voleb v roce 2018.
Ovšem i Temer, někdejší spojenec Rousseffové, čelí podezření, že kalkuloval s rozpočtem. Nynější lídr země ale slibuje, že jen co bude mít potvrzené, že může zůstat v úřadu, zahájí zcela nezbytné ekonomické reformy v zemi. Například v penzijním systému. Brazílie totiž politicky stagnuje už nejméně půl roku.
Očekávání investorů, že Rousseffová padne a nahradí ji byznysu více nakloněný Temer, ovšem v poslední době posílilo brazilskou měnu reál. Na druhé straně Rousseffová cítí i podporu ze zahraničí, Zastal se jí například Bernie Sanders, který v primárkách „zatápěl“ demokratce Hillary Clintonové. Dění v Brazílii Sanders přirovnal k převratu.
LN, 11.8.2016