Kdyby brazilská prezidentka Dilma Rousseffová četla Vančuru, dost možná by si nad jedním z jeho děl chápavě povzdechla. Právě pro ni, zdá se, totiž tento způsob léta poněkud nešťastným.

Bezmála každý druhý den se v některém z měst mnohamilionové jihoamerické země srotí odpůrci vlády levicové prezidentky a volají po jejím odstoupení. Někdy jich jsou stovky, jindy statisíce. Jako třeba minulý týden v Sao Paulu a v Riu de Janeiru.

Ostatně barometrem její obliby nejsou jen protesty v ulicích. Stačí se podívat na křivku popularity Rousseffové, jež připomíná závaží na nitce. Sedmašedesátileté prezidentce fandí sotva osm procent obyvatel nejlidnatější země v regionu. A přes 70 procent respondentů si podle červencových průzkumu listu Folha de Sao Paulo myslí, že její vláda je „špatná“, nebo dokonce „velmi špatná“.

Ještě před dvěma lety se přitom Rousseffová, jež se v zemi familiárně oslovuje křestním jménem Dilma, vezla na vlně nadšeného zájmu Brazilců. I když hlavně pro její mnohaleté pracovní napojení na bývalého a mimořádně oblíbeného prezidenta Lulu da Silvu.

A samozřejmě taky proto, že Brazílii se dařilo ekonomicky. Země se takřka deset let honosila vzletnými přízvisky jako například „nový ekonomický tygr“ či „hospodářský tahoun“. Jenže roky hojnosti z počátku třetího tisíciletí, které určovaly hlavně vysoké ceny za brazilské komodity, mimo jiné sóju, železnou rudu a ropu, skončily. Popravdě ekonomika začala zpomalovat už před pěti lety, kdy Rousseffová vyhrála prezidentské volby jako první žena v brazilských dějinách. Špatná čísla se ale naplno projevila až v posledních dvou letech.

Nezaměstnanost roste, HDP klesá. A podle analýz Mezinárodního měnového fondu lze navíc očekávat, že v nadcházející době hrubý domácí produkt spadne o dalšího půldruhého procenta. Levicová vláda – proslulá sociálními programy pro chudé – tak chtě nechtě musela ohlásit škrty a úspory. A to v zemi, kde si lidé oprávněně stěžují na mizerný stav zdravotnictví, veřejné dopravy a také na obavy z rostoucího násilí v ulicích.

Rousseffová zkrátka podle mnohých svou práci nezvládá. A čím dál víc si to myslí i její političtí kolegové. Jedním z nejhlasitějších kritiků rodačky z Belo Horizonte se stal předseda dolní komory brazilského parlamentu Eduardo Cunha ze strany Strany brazilského demokratického hnutí (PMDB), koaličního partnera vládní Strany pracujících (PT).

Cunha od poloviny července nejhlasitěji volal po impeachmentu, byť podle některých – ani ne tak kvůli soucitu se strádajícími – ale především kvůli sobě.

Cunhovo jméno se totiž v té době začalo skloňovat v případu obřího skandálu polostátní ropné společnosti Petrobrás. Skandálu, který brazilská policie pomalu rozplétá už skoro dva roky. Špičky tamní politiky a byznysu z dříve lukrativní firmy, která nyní bojuje o přežití, v aféře zvané Lava Jato neboli Automyčka podle vyšetřovatelů vysály přes miliardu dolarů.

Dosud bylo obviněno přes padesát politiků, přičemž jedním z posledních byl i Cunha. Ve čtvrtek ho brazilská prokuratura obvinila, že přijal úplatek ve výši pěti milionů dolarů. To, zda touhle částkou vskutku „vylepšil“ svůj rodinný rozpočet, rozhodne nejvyšší soud. Brzy to nebude. Očekává se, že proces s Cunhou může trvat roky. Tento prezidentčin kritik tedy umlkl.

Ozývají se však další. Ostatně podle některých je skoro zázrak, že Rousseffová dosud není do skandálu namočena. Prezidentka totiž několik let stála v čele správní rady Petrobrásu. Těch let, které policie nejvíce řeší.

Nyní ale, zdá se, přituhuje. Časopis Forbes tento týden uvedl, že nejpozději do konce září se rozhodne o budoucím osudu prezidentky. Brazilská prokuratura má určit, zda v úplatkářské aféře zahájit i vyšetřování Rousseffové. Oproti chladným letním dnů, které popisuje Vančura ve své proslulé novele z roku 1926 , tak prezidentka zažívá spíše nepříjemné horko. Každopádně tento způsob léta je pro ni zcela jistě poněkud nešťastný.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus