Libanonské teroristické hnutí Hizballáh mělo složit zbraně a stáhnout se do vzdálenosti zhruba 30 km od izraelských hranic za řeku Lítání už v roce 2006, kdy mu to po druhé libanonské válce s Izraelem nařídila rezoluce OSN. Nic z toho však neudělal a naopak rozmístil v celém jižním Libanonu rakety. Libanonská armáda dělala, že to nevidí, a mírové jednotky OSN na dodržování rezoluce nedohlížely. Odzbrojení a stažení za řeku Lítání nařizuje Hizballáhu i současná dohoda o příměří. Řadu týdnů se nic nedělo, ale v poslední době se Libanon začal snažit.

Zdroj blízký Hizballáhu řekl agentuře AFP, že libanonská armáda už obsadila 190 z 265 vojenských pozic hnutí jižně od Lítání a zlikvidovala mu na 500 skladů zbraní, tunelů a odpališť, z nichž na některá ji upozornil Izrael – a nedávno při jednom takovém zásahu ztratila tři vojáky. K 1. květnu zničila 90 % infrastruktury Hizballáhu a podle libanonského prezidenta Džúzifa Aúna obsadila 85 % jižního Libanonu, který dřív Hizballáh plně ovládal.

Libanonská armáda také poprvé zmařila pokus o odpálení střely na Izrael a zatkla skupinu Libanonců a Palestinců, kteří stáli v březnu za několika takovými raketovými útoky. Místnímu Hamásu zakázala narušovat příměří tak důrazně, že Hamás jí nakonec sám vydal tři pachatele březnových útoků. Libanonská vláda dokonce rozhodla, že všechny palestinské uprchlické tábory v Libanonu odzbrojí, a armáda už zabavila na 800 raket Lidové fronty pro osvobození Palestiny v táboře Bedáwí.

Libanonský ministr vnitra nařídil odstranění všech vlajek Hizballáhu a fotografií jeho členů z veřejných budov a podle náčelníka generálního štábu armády nejde jižním Libanonem skoro projet kvůli množství armádních kontrolních stanovišť. Když snahu odzbrojit Hizballáh kritizoval jeho sponzor Írán, Libanon si předvolal jeho velvyslance a odsoudil vměšování Teheránu do vnitřních záležitostí země. To všechno by bylo za předchozí vlády naprosto nemyslitelné.

Na libanonskou vládu vyvíjí účinný tlak zvláštní americká zmocněnkyně pro Blízký východ Morgan Ortagus i libanonský prezident Džúzif Aún. Prohlásil, že zbraně bude mít v Libanonu výhradně armáda, a chce Hizballáh odzbrojit ještě letos – pomocí dialogu. Dodal však, že je to „choulostivá věc“ a vyžaduje „vhodné okolnosti“. Hizballáh zatím tvrdí, že zbraně nesloží, přemisťuje je do bezpečnějších skrýší a dál vyrábí drony.

Izrael proto v Libanonu stále zůstává na pěti strategických vojenských stanovištích nedaleko izraelských hranic a vojáci téměř denně likvidují členy Hizballáhu a jejich zbraně v oblasti, kde výzbroj nemá co dělat. Eliminoval už na 140 teroristů a zničil skoro 350 jejich pozic. Hizballáh neprovedl ani jedinou odvetu.

Hnutí bylo donedávna hlavní oporou Íránu v boji proti Izraeli, dostávalo z Teheránu peníze i zbraně a mělo početnější a lépe vyzbrojenou armádu než Libanon. V současné válce, do které se zapojil z vlastního rozhodnutí „ze solidarity s Hamásem“, však utrpěl drtivou porážku – přišel o 70 % všech raket a zhruba 5000 ozbrojenců, které mj. zneschopnila či zlikvidovala izraelská operace vybuchujících pagerů a vysílaček a cílené atentáty. Po smrti je také řada nejvyšších velitelů i vůdce hnutí Hasan Nasralláh.

Izrael také brání Íránu v dodávkách zbraní a peněz do Libanonu. Íránci zkusili Hizballáhu posílat zbraně civilními letadly do Bejrútu, ale Izrael tamějšímu letišti pohrozil, že ho vyřadí z provozu, jestli tam nějaký íránský letoun se zbraněmi přistane. Letiště poslechlo a bojuje i proti pašování peněz; nedávno úředníci zabavili jednomu cestujícímu z Teheránu 2,5 milionu dolarů v hotovosti.

Hizballáh, jehož dřívější rozpočet činil jednu miliardu dolarů, se tak ocitl v bezprecedentní nouzi a podle izraelských zpravodajských služeb se pokusil dopravovat zbraně do Libanonu po moři. Hned po této zprávě však prezident Aún nařídil přísné kontroly veškerého nákladu, který do Libanonu připlouvá. Evropa zase nedávno rozbila zbrojní pašeráckou síť Hizballáhu ve Španělsku, Francii, Německu a Británii, uvedl francouzský deník Figaro.

Izrael konstatuje, že v Libanonu nastal velký posun k lepšímu a noví politici ochotněji spolupracují – i proto, že odzbrojení Hizballáhu je mezinárodní podmínkou poskytnutí finanční pomoci. Podle Světové banky bude stát obnova rozbombardovaného Libanonu až 11 miliard dolarů. Svou roli v nové libanonské ochotě hraje i prudký pokles kdysi vysoké popularity Hizballáhu mezi Libanonci a jeho menší politický vliv.

Izrael však na svých libanonských základnách zatím zůstává. Hizballáh tvrdí, že zbraně neodevzdá, dokud Izraelci neodejdou, a ti zase odejít nehodlají, dokud teroristé zbraně nesloží.

Psáno pro Židovské listy