22. října uspořádala Čína v Tchajwanském průlivu námořní cvičení s ostrými střelbami. Tato provokace proběhla po 13hodinové simulované blokádě Tchaj-wanu ve dnech 14. a 15. října. Námořního cvičení Joint Sword-2024B (Společný meč) se zúčastnilo rekordních 153 letadel a 26 námořních lodí, včetně Liao-ningu – jedné ze tří čínských letadlových lodí. Na snímku: Námořníci a stíhačky na palubě Liao-ningu ve Žlutém moři poblíž přístavu Čching-tao v provincii Šan-tung. 23. dubna 2019. (Foto: Mark Schiefelbein / AFP prostřednictvím Getty Images)

22. října uspořádala Čína v Tchajwanském průlivu námořní cvičení s ostrými střelbami.

Tato provokace proběhla po 13hodinové simulované blokádě Tchaj-wanu ve dnech 14. a 15. října. Námořního cvičení Joint Sword-2024B (Společný meč) se zúčastnilo rekordních 153 letadel a 26 námořních lodí, včetně Liao-ningu – jedné ze tří čínských letadlových lodí.

Tohoto masivního cvičení se zúčastnila také Čínská pobřežní stráž, která provedla, jak poznamenal časopis Economist, „bezprecedentní“ hlídkovou plavbu kolem hlavního ostrova Tchaj-wanu.

Cvičení bylo podle Čínské pobřežní stráže „praktickou akcí k ovládnutí ostrova Tchaj-wan v souladu s principem jedné Číny“.

Ohlášené zóny pro námořní cvičení Joint Sword-2024B byly pouze 24 námořních mil (45 km) od tchajwanského pobřeží, tedy blíže než proběhly předchozí cvičení.

Účastí plavidel Čínské pobřežní stráže chtěla Čína podle pozorovatelů zdůraznit své tvrzení, že Tchaj-wan je čínským územím.

Peking tvrdí, že ostrov je od nepaměti „nezcizitelnou“ součástí Číny. Čínská lidová republika nikdy neuplatnila kontrolu nad Tchaj-wanem. Čínská lidová republika ale tento ostrov ve skutečnosti nikdy neovládala. Čankajšek, první prezident Čínské republiky, se na ostrov uchýlil se zbytky své armády v roce 1949. (Poznámka překladatele: Japonsko předalo ostrov do správy Čínské republice po své kapitulaci v září 1945.)

Představitelé Tchaj-wanu očekávají, že Peking v nadcházejících měsících uvalí na jejich ostrovní republiku karanténu.

„Při námořním cvičení Joint Sword Komunistická strana Číny rozvinula a dokončila svůj koncept karantény Tchaj-wanu,“ řekl Gatestonu penzionovaný plukovník americké armády John Mills. „Vědí, že blokáda je válečný akt, a tak si hrají na karanténu po vzoru karantény uvalené prezidentem Kennedym na Kubu v roce 1963.“

„Až Číňané zahájí karanténu, tak se zaměří na plavidla dopravující zásilky zbraní, jako byla loď, která nedávno přepravovala protilodní střely Harpoon,“ řekl Mills, který v minulosti působil jako ředitel kybernetické bezpečnosti, strategie a mezinárodních záležitostí v úřadu ministra obrany. „Zaměří se také na civilní letadla přepravující osobnosti, které chtějí zadržet. Pravděpodobně budou přerušeny také podmořské kabely.“

Kdy to vypukne? Na to panují velmi rozdílné názory. Podle Millse by Číňané mohli vyhlásit karanténu ještě letos nebo brzy poté.

V době, kdy Čína není připravena na totální válku a není připravena zahájit nepřátelské akce zahájením invaze na hlavní ostrov Tchaj-wanu, je karanténa mazaný manévr.

Není připravena? Si Ťin-pching čínské armádě nedůvěřuje, válka s Tchaj-wanem by byla u čínského lidu extrémně nepopulární a čínský režim má silnou averzi vůči obětem.

Si Ťin-pching se proto snaží všechny ostatní zastrašit a přinutit je tak, aby se podřídili. „Účelem tohoto cvičení je ohrozit bezpečnost Tchaj-wanu do té míry, že obyvatelé Tchaj-wanu ztratí důvěru ve svou vládu, a změnit status quo Tchaj-wanu odděleného od Číny,“ řekla televiznímu kanálu Fox News Digital Elizabeth Freund Larus z Global China Hub působícího při think-tanku Atlantic Council.

„Používali velmi starou čínskou strategii zvanou ‚obkroužení bodu / útok na posily‘,“ řekl Chang Ching z tchajwanského think tanku Society for Strategic Studies, který zkoumal pohyb ruských a čínských plavidel při námořním cvičení Joint Sword-2024B. „Skutečným cílem jsou Spojené státy,“ řekl tento tchajwanský analytik Foxu. „Nacvičovali způsoby, jak přepadnout americké námořnictvo, pokud by připlulo na pomoc obklíčenému Tchaj-wanu.“

Si Ťin-pching si může myslet, že dokáže obsadit Tchaj-wan jen s použitím karantény, což není válečný akt, ale riziko pro něj spočívá v tom, že pokud karanténa nebude stačit, tak bude muset přejít do úplné blokády, a to už válečný akt je. Čínská armáda oznámila, že při námořním cvičení Joint Sword-2024B procvičuje „blokádu klíčového přístavu“. Karanténa by proto mohla odstartovat řetězec událostí, které povedou ke konfliktu.

Aby byla blokáda úspěšná, tak bude muset téměř jistě zahrnovat i suverénní japonské území, konkrétně ostrov Jonaguni, který je nejzápadnějším obydleným územím Japonska. Z tohoto malého ostrova ležícího jihovýchodně od tchajwanského hlavního města Tchaj-peje jsou vidět tchajwanské hory. Japonsko má uzavřenu Smlouvu o vzájemné spolupráci a bezpečnosti se Spojenými státy a to znamená, že jakmile Čína vyhlásí blokádu, budou do války zataženy také USA.

Pokud karanténa selže, tak Si Ťin-pching nebude moci ustoupit. V současné době jsou ve vyšších kruzích Komunistické strany Číny považovány za přijatelné pouze ty nejbojovnější odpovědi. Extrémní nepřátelství naznačuje, že v čínské metropoli se něco děje, takže svět by měl být připraven na cokoliv, kdekoliv a kdykoliv.

Čína je schopna nepředstavitelného. 19. října spustil čínský režim propagandistickou palbu předvádějící čínskou vojenskou sílu. Stalo se tak dva dny poté, co Si Ťin-pching, který je také předsedou Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny, provedl inspekci brigády raketových sil Čínské lidové osvobozenecké armády.

Si Ťin-pching raketové vojsko při inspekci vyzval, aby mimo jiné zdokonalilo své „bojové schopnosti“.

Raketové síly, které 25. září provedly testovací odpal mezikontinentální balistické rakety směrem k Havaji, mají na starost většinu jaderných zbraní v zemi.

Je to zlověstné, když Si Ťin-pching vyhrožuje jadernou válkou. Položme si otázku: známe z dějin případ, že by agresivní režim řinčel zbraněmi naprázdno?

Nevyhnutelné není nic, ale vše nyní směřuje k válce.

Gordon G. Chang je autor knih Plan Red: China’s Project to Destroy America (Rudý plán: Čínský projekt, jak zničit Ameriku) a The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.