Vláda Donalda Trumpa v posledních dnech realizuje jeden zásadní krok – snižuje finanční příspěvky Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Vyslyšela dlouhodobou kritiku Izraele, který tvrdí, že 70letá existence jediné instituce OSN, jež se specializuje na jednu konkrétní skupinu obyvatel, jen prodlužuje a konzervuje celý konflikt, místo aby přispívala k jeho řešení. UNRWA vznikla v roce 1949 na pomoc necelým 700 000 palestinských uprchlíků, ale dnes jich zaopatřuje pět milionů. K Trumpově rozhodnutí přispěl i nepřátelský postoj palestinské samosprávy, která ho ostře kritizuje, ale projevuje nulovou ochotu k mírovým jednáním. „Dáváme Palestincům každý rok stamiliony dolarů a nedostane se nám za to sebemenšího uznání nebo díků. A když teď navíc nechtějí ani jednat o míru, proč bychom jim platili?“ postěžoval si Trump na Twitteru.

Podle Bílého domu jsou však hlavním důvodem finance. Spojené státy jsou největším přispěvatelem této kontroverzní organizace a začaly pochybovat, zda je to nutné. Poskytují úřadu celých 30 % rozpočtu. Například v roce 2016 jí věnovaly 355 milionů dolarů a stejnou částku měly v plánu i na letošek, zatímco třeba Rusko dává jen dva miliony ročně a Čína pouhých 300 000. Washington teď svou pomoc snížil o 110 milionů dolarů. Uvedl, že UNRWA potřebuje reformu a na příspěvcích by se měly rovnoměrněji podílet i další země. „Nemyslíme si, že bychom museli být největším přispěvatelem všech organizací na světě,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zahraničí Heather Nauert a zdůraznila, že i tak Amerika zůstává nejštědřejším dárcem planety.

Palestinci reagovali drze a demagogicky. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) prohlásila, že příspěvky jsou „americká i mezinárodní povinnost“, a její zástupce ve Washingtonu Husám Zomlot řekl, že „odpírání jídla a vzdělání ohroženým uprchlíkům mír nepřinese“. UNRWA varovala, že americký krok „ohrozí důstojnost Palestinců“ i „stabilitu v regionu“, a předseda Ligy arabských států Ahmad Ghajt dokonce usoudil, že Amerika chce „celou kauzu palestinských uprchlíků vymazat“.

Otázka však zní, proč mají dostávat Palestinci narození a žijící v arabských zemích víc peněz než Syřané, Iráčané nebo Afghánci, kteří prchají před válkou a násilím. Jsou na tom hůř než lidé v Somálsku nebo Súdánu? Po vzniku Státu Izrael byli i uprchlíci židovští – před násilím jich z arabských zemí uteklo skoro 900 000 a žádná agentura OSN jim nikdy nepomohla. Takto argumentuje izraelský premiér Binjamin Netanjahu, který však rozhodně nechce peníze Palestincům upřít – podle něj by se jen měly spravedlivě poskytovat z rozpočtu Úřadu OSN pro uprchlíky a ne ze speciálních a neúměrně objemných fondů. Terčem izraelské kritiky je i počínání UNRWA – v pásmu Gazy zaměstnává tisíce členů teroristického Hamásu a toleruje ve svých školách učebnice, které zkreslují historii, popírají existenci Izraele, podněcují vůči němu a propagují nenávist. Úřad přehlíží protiizraelskou aktivitu svých zaměstnanců i skladování zbraní ve svých objektech, včetně škol. Stále víc se sbližuje s cíli OOP a Hamásu.

Úřad tvrdí, že musí existovat, protože pomáhá palestinským „uprchlíkům“ v různých arabských zemích, které jim s výjimkou Jordánska odpírají občanství, nechávají je žít v nuzných podmínkách a nedovolují jim pracovat v různých profesích nebo studovat. Je však otázka, zda by se postavení těchto lidí nezlepšilo, kdyby je UNRWA nevydržovala a arabské země by se o ně musely starat samy.

Úřad označuje za palestinského uprchlíka člověka, „který žil před rokem 1948 v Palestině“, ale poskytuje pomoc i jejich dětem a vnukům narozeným jinde, dokonce i adoptovaným. Ponechává status uprchlíka a finanční podporu i lidem, kteří se usadí v nové zemi či městě. Například v Jordánsku pomoc pobírá dva a čtvrt milionu Palestinců, skoro čtvrtina všech obyvatel země. V Libanonu úřad vykazuje půl milionu „palestinských uprchlíků“, ale země v prosinci zjistila, že jich má jen 175 000.

Palestinci tvrdí, že snížení americké pomoci způsobí „katastrofu“, přestože samospráva dostává každoročně ze zahraničí nejméně další tři čtvrtě miliardy dolarů. Celou třetinu z nich však loni věnovala na renty teroristů v izraelských věznicích a rodinám pachatelů, kteří při útocích na Izraelce zahynuli. Tato částka navíc každým rokem roste.

Mezinárodní společenství Palestincům horlivě přispívá a nikdy se nezeptá, proč Hamás, který vládne v pásmu Gazy, kde je 43procentní nezaměstnanost a více než třetina obyvatel žije v chudobě, investuje čtvrt miliardy dolarů ročně do výroby raket a hloubení tunelů k útokům na Izrael místo do zdravotnictví a vzdělání svých nemnoha obyvatel.

Reforma nebo snad dokonce zrušení UNRWA je zatím v nedohlednu. Zoufalé volání úřadu o pomoc okamžitě vyslyšely Belgie, Nizozemsko a Švédsko a přispěly mu skoro 82 miliony. O finanční dorovnání amerického výpadku žádal v pondělí předseda samosprávy Mahmúd Abbás i Evropskou unii v Bruselu, ale dočkal se jen nekonkrétního ujištění, že unie bude Palestince „dál podporovat“.