OSN minulý týden oslavila 64. výročí hlasování o rozdělení britské mandátní Palestiny Mezinárodním dnem solidarity s Palestinci. Některé členské státy přispěly protiizraelskými projevy a akce vyvrcholila přijetím šesti rezolucí odsuzujících Izrael.

Izraelský vyslanec Ron Prosor řekl Valnému shromáždění, že podobnými "oslavami" blízkovýchodní konflikt spíše ztěžuje, než řeší, předkládá neúplnou a zkreslenou verzi dějin a mění kauzu palestinského sebeurčení v záměrnou snahu o znevažování, ostouzení a delegitimizaci Izraele.

Jeho slova platí i pro UNESCO, jehož počínání pod vedením bulharské ředitelky Iriny Bokovové vzbuzuje přinejmenším údiv. Palestince přijalo za plnoprávného člena tak rychle, že předběhlo i hlasování v Radě bezpečnosti, která je však nakonec nedoporučila, protože nesplňují podmínky členství. A přijalo je přesto, že Bokovová věděla, že to chod organizace vážně ohrozí.

Spojené státy jí pozastavily řádné i mimořádné příspěvky, totéž udělal Izrael a Kanada zastavila všechny dobrovolné platby. Americké vládě zakazuje zákon přijatý Kongresem financovat každou mezinárodní organizaci, která jednostranně uzná palestinský stát. Irina Bokovová přiznala, že to věděla předem. Přesto ji po přijetí Palestinců překvapilo, že se jí rozpočet na příští rok smrskl o čtvrtinu a schází 143 milionů dolarů. Konstatovala, že je to "nemilé", a oznámila, že řada projektů bude pozastavena. Na vztyčení vlajky imaginárního palestinského státu před sídlem UNESCO tak doplatí miliony lidí v rozvojových zemích jako Irák, Afghánistán nebo Jižní Súdán.

UNESCO učí děti číst a psát, vrací dětské vojáky do škol, bojuje proti chudobě nebo zajišťuje lidem pitnou vodu. Konkrétně je nyní ohrožen projekt čističek vody v Iráku, školení iráckých soudců nebo rozsáhlý projekt budování školního systému v Jižním Súdánu, který Bokovová novému státu slíbila.

Její zástupce Getachew Engida to považuje za katastrofu. Jižní Súdán začíná od nuly a pomoc zoufale potřebuje. V zemi s osmi miliony obyvatel nechodí do školy přes jeden milion dětí, z nichž mnohé jsou navíc dětskými vojáky.

Palestince to nezajímá. Mají svůj vlastní cíl – docílit zařazení židovských a křesťanských památek na seznam kulturního dědictví UNESCO jako palestinské, a dostat tak mezinárodní peníze na jejich údržbu. Tato snaha je součástí jejich dlouhodobého úsilí popřít tři tisíce let trvající přítomnost Židů v Izraeli a jejich historický nárok na jeho území.

Popírají autentičnost historických dokumentů a archeologických nálezů starých tisíce let, které nepodporují jejich proklamovaný nárok na Jeruzalém. Dokonce je i likvidují a brání novým vykopávkám s tvrzením, že ohrožují jejich posvátná islámská místa. Už několik let tak Izrael například nemůže opravit můstek poškozený zemětřesením, po kterém chodí turisté na Chrámovou horu. UNESCO však podporuje palestinskou verzi, že výměna můstku ohrožuje mešitu Al-Aksá, a odsuzuje izraelský archeologický průzkum.

Palestinci rovněž přesvědčili UNESCO, aby prohlásilo hrobky židovských biblických předků za mešity, a nyní mají jako plnoprávný člen organizace další rozsáhlé plány. Hodlají předložit žádost o zápis dalších 19 památek na seznam kulturního dědictví jako památky palestinské, včetně Chrámu Narození Páně v Betlémě, přestože si to nepřejí jeho správci, patriarcháty řecké a arménské pravoslavné církve, které odmítají využívání svatých míst k politickým účelům.

Ježíš byl ale podle Palestinců "první muslimský šáhid", mučedník. Také nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků, byla "odjakživa součástí mešity Al-Aksá", ačkoli ta byla na Chrámové hoře postavena až 600 let po zničení Druhého židovského chrámu a 1600 let po vzniku Prvního chrámu krále Šalamouna. Jejich existence je však podle Palestinců pouze "židovský výmysl a lež".

Ani UNESCO historická fakta nezajímají. Zřejmě však ani realita současnosti – před několika dny zvolilo do dvou výborů Sýrii, jejíž režim už letos zabil 4.000 svých odpůrců. Jeden z těchto výborů se navíc zabývá lidskými právy.

Před týdnem si organizace oficiálně stěžovala izraelskému zástupci na kreslenou anekdotu v deníku Haarec, která reagovala na palestinské přijetí do UNESCO. Premiér a ministr obrany na něm říkají pilotům, které vysílají bombardovat jaderné továrny v Íránu: "A cestou zpátky hoďte jednu i na UNESCO v Ramalláhu." Podle Iriny Bokovové vtip "podněcuje k násilí a ohrožuje životy neozbrojených diplomatů".

Izraelské ministerstvo zahraničí se svého zástupce v reakci na stížnost zeptalo, co přesně UNESCO od vlády chce – aby poslala izraelské vojáky hlídat úřad v Ramalláhu nebo zrušila soukromý deník? V závěru ministerské depeše izraelskému zástupci stojí: "Zdá se, že vaše pracovní prostředí čím dál víc připomíná Orwellovu Zvířecí farmu."