Neviditelný pes

BLÍZKÝ VÝCHOD: Tlak v Jordánsku stoupá

9.10.2009

Kromě Izraele bylo Jordánsko dosud jediným státem na Blízkém východě, který s Palestinci zacházel jako s lidmi. Pouze v těchto dvou státech měli „Palestinci“, kteří žili na státním území, možnost získat státní občanství, a tedy žít normální život.

Konkrétně Jordánsko vydalo Palestincům, kteří na jeho území žili před rokem 1988, žluté občanské průkazy, s nimiž jsou spojena občanská práva. Kdo měl rodinné svazky na Západním břehu Jordánu, dostal zelený osobní průkaz a s ním dočasný jordánský pas, který umožňoval alespoň cestování do zahraničí, ale občanská správa s ním spojena nebyla. Ve všech ostatních státech Blízkého východu není arabským uprchlíkům z izraelsko-arabského konfliktu umožněno žádné začlenění do společnosti.

Koncem července tohoto roku se objevily fámy, že hašemitské království hodlá své palestinské občany zbavit jordánského občanství. Ti, jichž se to týká, údajně „propadají panice a zmatku“, protože „se bojí, že budou deportováni“, jakmile ztratí státní občanství. Jordánští Palestinci mají strach obnovovat si propadlé pasy.

Jordánské úřady se teď snaží vyjasnit, že pouze vyzvaly Jordánce palestinského původu, aby si nechali obnovit izraelská povolení, kterými se prokazují jako občané Izraelem obsazeného Západního břehu. Tím se má prý předejít snahám židovského státu Palestince z těchto sporných území vyhnat.

Od března do června 2009 bylo vyměněno celkem 5130 zelených průkazů za žluté a 190 Palestinců naopak své jordánské občanství ztratilo. V roce 2008 bylo jordánské občanství upřeno 204 Palestincům, zatímco 4139 osob palestinského původu občanství získalo. Jordánské občanství dále ztrácí ten, kdo má palestinský pas nebo pracuje pro palestinskou Organizaci pro osvobození Palestiny.

Jordánský ministr vnitra Najef Kadi řekl arabskému deníku Al-Haját bez obalu, že při realizaci tohoto dávno přijatého administrativního opatření jde o to, „aby byla zachována identita Palestinců“ – srozumitelně řečeno: aby bylo zabráněno jejich definitivní integraci do jordánské společnosti. Netanjahuova vláda chce prý vyřešit izraelsko-palestinský konflikt na úkor jeho země. Podle jordánského ministra vnitra Izrael považuje Jordánsko za „alternativní domovinu pro Palestince“ a chce tam usídlit tisíce uprchlíků.

Takto vysvětlil al-Kadi jordánské „administrativní opatření“ jako odpověď na programový projev Benjamina Netanjahua. Izraelský premiér v polovině června řekl jasně, že řešení problému palestinských uprchlíků bude přicházet v úvahu pouze mimo hranice židovského státu Izrael.

Jordánci palestinského původu se tedy o svou budoucnost obávají zřejmě oprávněně. Stejně problematické je postavení Palestinců s jordánským občanstvím, kteří pracují v zahraničí.

Nezávislí experti se ovšem domnívají, že spor o občanská práva v Jordánsku nesouvisí ani tak s vývojem v Izraeli, jako je výrazem vnitrostátního boje o moc. Legálnost tohoto administrativního opatření tito odborníci zásadně zpochybňují.

Na počátku 20. století pověřila Společnost národů Spojené království Velké Británie, aby vytvořilo domovinu pro židovský národ. Za tímto účelem byl po první světové válce zřízen Mandát pro Palestinu. Je faktem, že původní území tohoto mandátu zahrnovalo nejen teritorium dnešního státu Izrael a Palestinské autonomie, nýbrž také celé dnešní jordánské království.

Se vznikem Státu Izrael v roce 1948 vznikl také problém palestinských uprchlíků. Arabští utečenci dostali jako jediná etnická skupina na světě v OSN vlastní pomocnou organizaci, která se jmenuje UNRWA (United Nations Relief and Works Agency). Na počátku 50. let zřídila UNRWA uprchlické tábory také v Jordánsku, kde dnes již prorostly v jedno se sousedícími městy a vesnicemi.

V tomto smyslu není velkým překvapením, když jedna bloggerka z Jordánska píše: „V Jordánsku to vypadá, že skoro každý má nějaký palestinský původ.“ Jásir Arafat prohlašoval pro německý týdeník Spiegel ještě v roce 1986: „Palestinci a Jordánci jsou skutečně jeden lid. Nikdo nás nemůže rozdělit.“

Údaje o tom, kolik Palestinců skutečně v Jordánsku žije, kolísají a každé číslo je politikum. Podle typu zdroje se udává, že 60 až 85 procent jordánských občanů jsou „Palestinci“. „Opravdoví Jordánci“ si stěžují, že se stali menšinou ve vlastní zemi. Kdo je „opravdovým Jordáncem“, prohlásil bývalý král Hussein, který zemřel v roce 1999, a až dodnes to můžete najít na jeho internetové stránce: „Většina jordánského obyvatelstva jsou Arabové různých kmenů, kteří v průběhu let na toto území přišli ze všech stran.“

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP. Překlad Mojmír Kallus

www.israelnetz.com



zpět na článek