BLÍZKÝ VÝCHOD: Terorismus na Sinaji a další válka Izraele
Výsledkem této první dokonale propracované palestinské operace ve stylu Al-Kajdy a nejsmrtonosnějšího útoku v Izraeli za poslední tři roky bylo osm mrtvých. Útok provedla skupina Výbory lidového odporu z pásma Gazy, ale podle egyptských zdrojů v ní byli i tři Egypťané.
Zpravodajské služby varování měly, ale nesprávně je vyhodnotily – čekaly noční pokus o únos vojáka, a ne střelbu za bílého dne. V oblasti ale byla speciální jednotka, které se podařilo osm teroristů zneškodnit.
Odveta Izraele byla tvrdá. Jeho letouny až do neděle bombardovaly teroristické cíle v pásmu Gazy a především vůdce Výborů lidového odporu. Připravily je o skoro celé nejvyšší velení – 12 z celkem 16 zabitých Palestinců byli velitelé Výborů a tři teroristé z dalších skupin. Poslední obětí byl dvouletý syn majitele domu, který je ukrýval.
Palestinci okamžitě obnovili ostřelování izraelských měst. Za poslední týden odpálili přes 150 raket, zabili jednoho civilistu a desítky dalších zranili. Izrael zdůraznil, že jeho bombardování je odveta za útok u Ejlatu a že stejně potrestá i každou raketu. Větší vojenskou operaci ale vyloučil.
Jelikož Radě bezpečnosti OSN zrovna předsedá Libanon ovládaný Hizballáhem, rada útok v jižním Izraeli neodsoudila, přestože přijetí ostré rezoluce podpořili všichni ostatní členové. Ani slovem jej rovněž neodsoudila palestinská samospráva. Její představitel Nabíl Šás obvinil Izrael z porušení příměří s Hamasem, snahy odvést pozornost od sociálních protestů, a dokonce z válečných zločinů v Gaze. Zabitých sto Kurdů při týden trvajících leteckých útocích Turecka na Irák, které jsou rovněž odvetou za atentát na turecké občany, ale samosprávu nevzrušuje.
Po čtyřech dnech bombardování se Hamas obrátil na Egypt s žádostí o zprostředkování příměří. V neděli oznámil, že všechny teroristické skupiny s klidem zbraní souhlasí a příměří zahájí v neděli večer. Porušily je už o dvacet minut později a sporadicky střílejí dodnes. Odpálily dalších nejméně 15 raket a Izrael dnes při odvetném útoku zabil velitele Islámského džihádu.
Zásluhu za sjednání klidu zbraní si připsal nový vládce Egypta, Nejvyšší vojenská rada. Útok u Ejlatu vystavil egyptsko-izraelské vztahy nelehké zkoušce – při pronásledování teroristů na Sinaji přišlo za nejasných okolností o život pět egyptských vojáků a Egypt z jejich smrti obvinil Izrael. Následovala pohrůžka nakonec neuskutečněného stažení velvyslance z Izraele, protiizraelské demonstrace a pálení izraelských vlajek v Egyptě, a tak si Izrael pospíšil s oficiální omluvou a slibem vyšetření incidentu. Udělal to, přestože má sám důvod ke stížnosti – to Egypt neuhlídal společnou hranici a umožnil proniknutí útočníků do Izraele. Izraelská vláda však velmi stojí o pokračující dobré vztahy, a je proto ochotná i k mnohem větším ústupkům.
Před dvěma týdny povolila Káhiře letos už podruhé vstup jednoho tisíce vojáků na Sinaj k protiteroristické operaci – podle izraelsko-egyptské mírové smlouvy je oblast demilitarizovaná a přítomnost egyptských vojáků je možná pouze s izraelským souhlasem. Po pádu prezidenta Husního Mubaraka se Sinaj zcela vymkla egyptské kontrole a zabydleli se tam palestinští teroristé z pásma Gazy, Al-Kajda a další ozbrojené skupiny. Podnikli už několik útoků na egyptské vojáky a pětkrát letos vyřadili z provozu plynovod, který dodává zemní plyn do Izraele a Jordánska. Anarchie na Sinaji ohrožuje nejen bezpečnost Izraele, ale i Egypta. Podle neoficiálních informací Izrael předběžně souhlasí i se sjednáním dodatku k mírové smlouvě, který na Sinaji umožní stálou egyptskou vojenskou přítomnost.
Pro Izrael je ale nejnaléhavější nutností dokončení podobné hraniční bariéry, jaká jej odděluje od většiny Západního břehu. Tam počet teroristických útoků snížila o 90%. Stavba plotu podél 240 kilometrů dlouhé egyptské hranice má stát 360 milionů dolarů, ale i kdyby ji vláda maximálně uspíšila, bude dokončena nejdřív koncem příštího roku.
Izrael hořce lituje ztráty chladného, ale spolehlivého partnera Husního Mubaraka. Podle bezpečnostních expertů se ze Sinaje stává jeden z nejnebezpečnějších regionů na světě – a Izrael je první, kdo za to platí krutou daň.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6